druzickaster
komentáře u knih
Pavoučí síť
František Niedl
Musím říct, že začátek mě vůbec neoslovil, bylo to takové nemastné. Pobyt na hradě, nevím no, moc jsem tomu nevěřil, ale potom už se kniha zase vrátila do původních kolejí a bavil jsem se až do konce. Objevení postavy z jiného románu mě potěšilo. Tak jdeme na další díl.
Nohy z jílu
Terry Pratchett
Krásná detektivní práce Hlídky. Elánius i Patricij jsou v tomto dílu neksutečně sympatičtí a záverečný monolog mě rozsekal. A světe div se, Nóblhóch jako šlechtic, golemové, obzvláště prímovní Dorfl, o tom jistě ještě usylšíme. Mno nebudu vyjmenovávat všechny postavy, v podstatě stačí jen číst a uvidíte, že to stojí za to, já jsem se bavil přímo královsky. A je čas se mrknout na Otce prasátek....
Stráže! Stráže!
Terry Pratchett
Další bezva díl, ironizace temných lóží a tajných spolků, trpaslík co měří přes 2m, a ukázka, že příklady táhnou a můžou je následovat i ti nejzarputilejší lumpové. Jo bylo to prima a bavilo. Jde se na Erika.
Lehké fantastično
Terry Pratchett
Mnohem lepší dojem než z prvního dílu. Autor už do nás nepumpoval horem spodem všechny kouty a zákonistosti Zeměplochy a o to byl děj a humor bohatší. Celý příběh se mi prostě líbil mnohem víc. Rád se pustím do dalšího dílu.
Chyť mě, jestli to dokážeš
Frank W. Abagnale
Další rest, kdy jsem viděl dříve film, než knihu. Film není špatný, ale představitele hlavního hrdiny skutečně nemusím a toto je snad jediná role, kde jsem ocotný ho tolerovat. Filmová verze Frankova vztahu k agentu FBI byla taky přitažená za vlasy a v knize naštěstí nic podobného není.
Ale ke knize... Kniha je monohem střízlivější a uvěřitelnější, i když drzosti Franka jsou pro mne spíše scifi, než realita. Každopádně jeho sociální inženýrství bylo dokonalé a stále jsem na vážkách jestli mám hlavního hrdinu obdivovat, nebo odsoudit jako zatvrzelého kriminálníka. Nelze mu ovšem odepřít fakt, že jeho osud, tak jako tak zaujme každého čtenáře.
Knihu doporučuji.
Sbohem armádo!
Ernest Hemingway
Na této knize je zvláštní to, že se hlavní hrdina "motal" kolem zásadních situací své doby, ale ze všeho je cítit ta marnost bytí, to zrnko písku v písečné duně a to se mi líbí. Být ve válce neznamená jen válčit a nachomýtat se u všeho co se kde stane, člověk prostě žije svůj život i přes ty hrůzy o kterých kolikrát jen čte a snaží se žít a přežít. Je vidět, jakou sílu má láska, jak umí osvobozovat a posouvat lidi jinam. Je vidět, že i armádě jde dát sbohem a prchnout a nechat vše za sebou a být šťastný, ale jedné věci člověk stejně neuteče i kdyby se schoval nevím kam a dožene ho a o to víc to potom bolí ...
Otec Kondelík a ženich Vejvara
Ignát Herrmann
Zábavný vhled do života rodinky malířského mistra Kondelíka v době ne až tak vzdálené. Nádherně vykreslené interiéry, vztahy a námluvy. V dnešní uspěchané době si dvouleté námluvy ani neumíme představit. Ať byl Kondelík ve své době myšlen jak chtěl, já osobně jsem ho měl rád. Byl sice trochu náladový, ale byl přímý a lidský. Vejvary mi místy bylo až líto, kolik průšvihů se na něj valilo, ale nakonec vše ustál a .... byl za to náležitě potrestán....
Prima sezóna
Josef Škvorecký
Jsou knihy, které člověk tak nějak osudově potká, až je potkat má. Kniha na mě momentálně funguje krapet schizofrenně. Když jsem četl první sexuální krůčky Danyho, vzpomněl jsem si na svých 16 a bylo mi ho až líto boraka, jako 45 letý otec dvou dospívajících dcer jsem nemohl než říct, dobře ti tak šmíráku. A touto schizoidní náladou jsem proplouval celou knihou, ale zase zasmál jsem se a bavilo mě to, jen doufám, že dokážu být ještě větší duševní sadista nežli pan rada :D
Boží bojovníci
Andrzej Sapkowski
Poslední dobou mám nějaký problém ztotožnit se s hlavním hrdinou. Reynevan mě tak nějak místy štval, místy mi bylo úplně fuk co se s ním stane. Moje nejoblíbenější postavy byly Juta, Samsons a Šarlej, ti alespoň vědeli co chtějí. Závěr knihy měl být buď další díl , nebo o třetinu kratší, takto to bylo zybtečně nadstavováno a protahováno, že to vlastně nebylo ani vtipné ani zábavné.
Obrazy z dějin Říše ruské II
Nikolaj Michajlovič Karamzin
Osudy Godunova, a co se potom dělo dál, tak to čtenáři spadne čelist :) I když je jasné proč Karamzin neměl onoho Dimitrije rád, ale já jsme mu fandil, protože něco tak drzého se jen tak nevidí a hlavně, vyšlo mu to....
Opět skvělé a dopručuji!
Dámy a pánové
Terry Pratchett
Dámy a pánové, tak já vám teda něco povím, zodpovědně a vážně můžu říct, že to je prozatím nejlepší Zeměplocha. I přes svůj chladnější rozjezd je příběh následně prošpikován humorem a vtipem s příchutí dramatického dobrodružství. Kromě těchto všech plusů ještě jako bonus pan autor popsal Elfy přesně tak, jako by mi četl myšlenky :)
Knihu doporučuji a těším se na další díly.
Pyramidy
Terry Pratchett
Vhled do studijních let a potom i života profesionálního vraha celkem zajímavý. Pyramidy a jejich funkce, tradice, které nikdo vlastně nechce, pěkně popsáno. Nemělo to ten drajv co předešlé díly, ale pořád čitelné a bavilo. A jde se na další díl.
Soudné sestry
Terry Pratchett
Výbroný příběh, bavily mě čarodějky, bavila mě divadelní společnost, fakt super hlášky a super díl. Šašek mě z kraje sice štval, ale odpustil jsem mu. Asi je to krátké, ale přečtěte a pochopíte.
Doporučuji a hurá na další díl.
Zkurvenej příběh
Bernard Minier
U této knijhy mě zlákal název a ano, uznávám, název nelže. Autor umí velmi sugestivně popsat situaci a gradovat emoce. Napíná čtenáře až téměř do konce a daří se mu to po čertech dobře. Knihu doporučuju.
V lese visí anděl
Samuel Bjørk (p)
Husí kůži jsem měl po celou dobu čtení knihy. Děti jako oběti mi nedělají vůbec dobře. Na druhou stranu je příběh promyšlený a má spád. Pomalejší rozjezd a na konci rychlost světla. Jediné co mi nesedělo je Munchův nadřízený jak vystřižený z béčkového krimi filmu.
Slezský román
Petr Čichoň
Opět jako u Lanovky..., místní příběh i nářečí v pohodě, práce v Německu a Praha, nemám výhrady, ale ta Americká zápletka , to tam prostě nepatří, naprosto zbytečné a ubírá to knize autentičnosti. Škoda.
Lanovka nad Landekem
Petr Čichoň
Taková jednohubka, sotva jsem začal, už byl konec. Nářečí je v pohodě nebyl s ním problém, dokonce jsem jej uvítal, dělá to perfektní atmosféru, jako bych seděl s Johanem na Landeku u toho jeho rybníka a popíjel Ostravar, já bych si teda raději dal čepovaný. Co se děje týče, obešel bych se bez toho velkého světa a různých tajných služeb, raději bych poslouchal Trudu jaké to bylo na šachtě a Johanovo vyprávění jaké to bylo u vysoké pece, proto taky jedna hvězda dolů. Každopádně za sebe můžu říct: fajne jak cyp, jušiš!
Meč králů
Bernard Cornwell
Asi poprvé v této sérii dávám 4.5*. Děj mě už tak nějak moc nevtáhl, námořní dobrodružství mi už k panu Uhtredovi nesedí a jeho zmatené chování jakbysmet. Nevím, nebylo to úplně ono, ale pořád mě to bavilo, uvidím co 13. díl, snad to nebude smolná třináctka.
Tajný závod
Daniel Coyle
Každý fanda cyklistiky by si měl přečist tuto niternou zpověď bývalého vrcholového cyklisty o praktikách ve vrcholovém pelotonu. "Dřel jsem o chlebu a vodě, rozuměj bez podpůrných prostřeků a byl jsem na chvostu závodního pole....", "...ano dopoval jsem , dopovali všichni, jak by jste se zachoval vy?" Knihu jsem dočítal u etapového závodu Giro d' Italia a komentátor v 5 etapě říká: "...byl si pro něco do, auta a evidentně nechce abychom viděli co to bylo, vypadalo to jako inhalátor pro astmatiky, ano většina jezdců závodního pole má diagnózu astmatik..." Takže opravdu je tento sport očištěný? Pokud se v něm budou točit tak šílené peníze, nebude to asi ani možné. Každopádně knihu doporučuju....
Bůh ví
Joseph Heller
Knihu Bůh ví jsem četl v tomto životě nyní potřetí. Poprvé jako téměř dospělé děcko, podruhé jako mladý muž a nyní jako muž ve středním věku. Je zajímavé zpětně pozorovat vnímání díla a to co si z něj odneseme. Pokaždé si v knize člověk najde něco pro sebe co ho zaujme. Přepsat starý zákon do, řekněme moderní podoby, je vskutku odvážný počin. Udělat z biblických hridnů obyčejné smrtelníky s jejich radostmi i starostmi, vášněmi a nenávistí, je prostě geniální. Král David je můj velký idol, už jen to jméno, David... S ničím se moc nepáral, byl chytrý a krapet zahleděný do sebe, ale nebyl nespravedlivý. Ač se mu děti moc nepovedly, s manželkama to taky neměl nijak jednoduché, nemluvě o Saulovi, jeho prvním tchánovi, stejně byl stále schopný se s životem poprat a užívat si ho. Zvláštní vztah potom byl David versus Šalamoun, nevím co autora na Šalamounovi tak popuzovalo, ale nenechal na něm nit suchou. No a nakonec se přihodilo to, že David měl to co si vždycky přál a už nemohl, a chtěl to co měl a už to nedostal. Holt takový je už ten normální lidský život. Ale vážně, jak tady někdo psal, není to kniha pro každého, ale je v ní spousta krásných i mrazivých myšlenek. Jako jedna z mnoha:
Je správné, ptám se vás, aby dítěti tolik záleželo na smrti jeho otce a aby otci tolik záleželo na životě jeho syna?
Knihu doporučuji, ostatmě jako všechny od tohoto autora.