DyEsko komentáře u knih
Od knihy jsem nevěděla, co vlastně čekat. Autorku znám, mám přečtanou její sérii Šest vran, jež se mi velice líbila. Když jsem se tedy dozvěděla o nové knize od ní a s tématikou/prostředím, které mám v oblibě, věděla jsem, že má místo v mé knihovně. Vlastně jsem se nezabývala jinými informacemi, stačilo historické zasazení, tudíž jsem netušila, co přesně objevím. A za sebe musím říct, že to byl poklad. Se začátkem jsem měla problém, avšak ten mám u všeho, než pochopím fungování světa atd.. Čím víc stran jsem přečetla, tím víc jsem byla vtažená. Milovala jsem vyprávění z tolika pohledů, užívala jsem si narážky na to, jak každé jedno rozhodnutí může ovlivnit tolik událostí. Motivy postav a jejich chování mi přišlo logické, pochopitelné, dokázala jsem se do nich vcítit. Kniha byla plná klamů a pletichaření, velice často jsem byla překvapená z vývoje událostí. Některé byly předvídatelné, ale většina z nich mi do samotné chvíle byla záhadou. Konec byl uspokojivý, hezky uzavřen. Za mě rozhodně stojí kniha za pozornost a přečtení.
Kniha se mi velmi líbila. Byla čtivá, prostředí skvěle vykreslené a spojení se starou vírou byl skvělý nápad. Kdyby se mě někdo na knihu zeptal, řekla bych, ať si ji určitě přečte, avšak bylo by tam velké ALE. Kniha je temná, řeší spoustu nepěkných, ale důležitých témat. A to je na tom to krásné. Nutí člověka přemýšlet nejen nad příběhem z budoucnosti, některá témata jsou aktuální i v dnešní době. Místy je příběh krutý, násilný, surový. A v tom vidím ten problém. Osobně s násilím v knihách víceméně nemám problém, bohužel se v příběhu objevilo téma, na nějž jsem velmi senzitivní. Dost mě to rozhodilo, nebyla jsem na to připravená. A v tom je kámen úrazu, za který musím strhnout jednu hvězdu. V knize, někde na začátku, by mělo být uvedeno, že obsahuje násilí, sexuální napadání a další, aby se člověk mohl připravit nebo rozhodnout, zda Paní jara v rámci svého duševního rozpoložení raději nepřeskočí.
Téma a svět má velký potenciál (kasty, magie). A to je asi tak všechno. K postavám jsem si nevytvořila žádný vztah, byly naprosto ploché. Na to, jak moc autorka popisovala prostředí, vlastně doteď nevím, jak pořádně postavy vypadaly. Děj skoro neexistuje, vše je o cestování (spíš úprku) z bodu A do bodu B. Kdyby k tomu alespoň byla mapa! Ale není, takže člověk nemá tušení. Prostě se někam jde, tam se chvíli něco děje, pak zase musí utíkat jinam. Čím víc jsem četla, tím víc mě knížka štvala a stále víc a víc jsem si uvědomovala, jak jsou dialogy mezi postavami příšerné a pro mě i mnohdy trapné. Přiznám se, k velkolepému finále jsem se nedostala, protože asi 100 stran před koncem jsem si uvědomila, že už nechci dál. Shrnutí jsem si raději našla na internetu. Vím, že kniha zde neměla nic moc hodnocení, ale chtěla jsem jí dát šanci. A byla to chyba. Raději jsem mohla číst něco jiného. Hvězdičku u mě má jen za to, že myšlenka světa byla originální a zajímavá.