Elhzar komentáře u knih
Tisíckrát řečeno - je to pěkná pohádka (v porovnání s fantasy ve stylu Trilogie určitě). Ze začátku mě Hobit moc nenadchl, ale v následujících stránkách se to zlepšilo. Všeobecně celý děj byl zhustěnější a jednotlivé střípky dobrodružství byly v rychlejším sledu za sebou.
A zdálo se to jenom mě, nebo družina měla většinou víc štěstí, než rozumu? Mě přišlo, že až moc často :)
Zajímavá kniha. Málokdy mě některé čtivo dokáže nahlas rozesmát a tady se to párkrát povedlo a i přes to, že některé absurdity mě opravdu pobavily, tak jsem v polovině knihu odložil. Děj se táhl jako rozteklý sýr a (až na těch pár vtipných kousků) mi to přišlo nemastné, neslané. Bordel mi v tom ještě dělala skutečnost, že každá kapitola byla o nové postavě a časem už jsem nedělal rozdíl mezi jednotlivými kapitány, generály a plukovníky...
Musím se z toho dostat! To zvládnu!... *pích do žíly*... ale tohle byla už poslední, už začínám abstinovat... *další dávka*.
Kniha se mi četla super a ani až tak moc jsem se neztrácel mezi minulostí a přítomností, jen jsem nepochytil, kdy se děj spojil. Jinak souhlasím, že tuto knihu by si měl přečíst každý. "Rakovina vůle" očividně změní každého a chtělo by to, aby si toto všichni přečetli, než si ten nádor začnou pěstovat.
Většině se to líbilo, ale mě prostě ne. Násilí v knihách mi vůbec nevadí, ale tahle kniha mi nějak prostě nesedla... asi to bylo stylem psaní (resp. překladu(?)). Třeba ji někdy zkusím ještě jednou a třeba se můj názor změní, ale teď u mě má jen jednu *.
První dva díly jsem "schramstnul" i s deskama a šíleně moc jsem se těšil na trojku... Rok uplynul a přišla trojka. Čapnul jsem jí v knihovně a hrr na ní. Zhruba první třetina mě docela nudila a pak se to sice nějak rozjelo, ale ve výsledku to na mě neudělalo takový dojem, jako jednička a dvojka (a popravdě jsem vůbec jsem si nepamatoval která vedlejší postava je kdo a tak...). Zkrátka jestli vyjde čtyřka a kdy, tak to mi je upřímně jedno a když si jí přečtu, tak to bude spíš ze zvědavosti, než natěšením.