ellyem komentáře u knih

Když jsem ji poprvé otevřela a viděla krátké kapitoly, říkala jsem si, že to bude určitě fajn a během několika dnů ji budu mít přečetnou. Ale nějak se mi nešlo do knihy začíst. Nechápala jsem příběh, stará čeština k tomu také nepomohla, a tak jsem knihu jednoho dne odložila na stůl. Dnes jsem si řekla, že posledních pár kapitol přelouskám, tak jsem knihu po měsíci a půl opět vzala do ruky a s nechutí a otráveností knihu dočetla. Kdyby to nebyl povinná četba, úplně se na knihu vykašlu.

4 17.12.2017

Colette byla první knížka, kterou jsem od A. Lustiga četla. V půlce knihy jsem ji zavřela, vrátila zpět do knihovny, a už jsem ji nikdy neotevřela. Holocaust mě hodně zajímá, ale nějak mě Lustigovy knihy neoslovily. Stejně tak, jako Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, tu jsem také v půlce zavřela.

05.11.2017

Knížku jsem četla před rokem, ale po pravdě, vůbec mě nezaujala. Matně se mi vybavují nějaké úryvky, ale jinak nic extra. Přečetla jsem knihu někdy do půlky, a pak jsem přečetla jen poslední kapitolu. A to jsem se na knížku tolik těšila.

2 05.11.2017

Polibek byla moje první "tlustší" knížka, kterou jsem přečetla. Tenkrát jsem příběh strašně prožívala, knížka si mě doslova vtáhla. Ještě teď si některé úryvky pamatuji a to už to x let, co jsem knihu četla.

01.11.2017

První knížka od Jacqueline Wilsonové, kterou jsem přečetla :) Tenkrát mi bylo cca 12 let a zaujala mne natolik, že následující tři roky jsem nečetla jiné knížky.

01.11.2017

Harryho Pottera miluji! Bohužel, knihy jsem přečetla jen do třetího dílu, ale tento první se mi četl nejlépe. Během dvou dnů jsem ho zhltla a už sahala po Tajemné komnatě :) Prostě srdcovka, která neomrzí, ať vám je 12, 18 a nebo 30 let.

7 01.11.2017

Na knížku jsem se moc těšila. Měla jsem ji na wishlistu spolu s knížkou Jsem single a pomstím se a doufala jsem, že mě obě zaujmou. No, bohužel, skončila jsem někde na padesáté straně. Námět děje je super, ale nevím, nějak jsem se do knížky nemohla začíst a odložila ji s tím, že se k ní během týdne třeba vrátím. Bohužel, tak se nestalo a nějak mě přešla chuť i na druhou zmiňovanou knihu, takže jsem obě raději vrátila do knihovny se slovy, že třeba jednou přijde čas, kdy je obě přečtu do konce.

01.11.2017

Z knihy nejsem zase tolik nadšená. Stejně, jako z Milence. Přijde mi, že díl od dílu jsou knížky slabší a slabší. Bastard pro mne zůstane na příčce číslo jedna i nadále a jak se zdá, jen tak ho něco nepřekoná. Co se týče příběhu, byl poměrně hezký a promyšlený. Občas mi přijde, že některé věci, které se v knize stanou, jsou nepochopitelné a značně naivní, ale nějak se ten příběh okořenit musí, že jo. Co se koupě týče, určitě jí nelituji. Věřím, že se ke knize za pár let opět vrátím a třeba ji budu vnímat jinak, kdoví.

2 25.08.2017

Knížku jsem četla před cca třemi lety a moc se líbila. Byla taková ze života. Ráda bych si ji přečetla znova, určitě bych ji vnímala jinak :)

14.03.2017

Četla jsem jen povídku Falešný autostop a mám tedy na ni odlišný názor, než všichni ostatní. Buď se mi nešlo vcítit do role holky, nebo jsem tak bezcitná, ale vůbec bych ji nelitovala a ani mi nepřišlo, že by to týpek nějak přehnal. Holka si začala sama, měla prostě říct dost a ukončit to. Možná to je i tím, že já jsem úplný opak jí. Nenechala bych se takhle ponížit a když už, tak bych našla slabinu muže a zaútočila bych mu na ni. Třeba, až se mi to časem rozleží, nebo si povídku přečtu za pár let, změním názor...

4 13.03.2017

Do knížky jsem se ihned začetla. Dominičiny pocity, které prožívala jsou zcela stejné, jako ty moje. Celou knížku jsem absolutně hltala a opět se mi při posledních pár stránkách chtělo brečet, že knížka končí. Určitě ji doporučuji všem, kteří milují červenou knihovnu. A koukala jsem na netu a je i Anatomy of a single girl, ale nevím, jestli je knížka i v češtině. Pokud ano, tak si ji určitě ráda přečtu! :)

13.03.2017

Když vyšel čtvrtý díl z mé oblíbené série Božský od Christiny Lauren, věděla jsem, že tu knížku musím ihned mít! Moje očekávání bylo veliké! Přála jsem si vědět, jestli Niall, Božský milenec, přebije Bennetta, Božského bastarda. Proto jsem s chutí otevřela knihu a s velkým nadšením a očekáváním se začetla. Knížku jsem četla v určitých intervalech. Prvních asi 200 stran jsem přečetla jedním dechem, během jednoho dne, zbytek vždycky po jedné kapitole denně. Nevím, jak na mě zapůsobila, možná za to můžou ty několikadenní pauzy, ale teď, asi tři hodiny po přečtení, můžu říct, že moje velké očekávání splněné nebylo. Tahle knížka byla podle mě úplně na jiném principu, než předchozí tři. Opět je v knize něco, co vás žene kupředu a nutí vás přemýšlet, jak to asi dopadne - a vzhledem k tomu, že to je jedna z love story, můžete si tipnout :) Za sebe tedy říkám, že jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a investice do ní rozhodně nelituji, ale opět se budu opakovat, na Božského bastarda to holt nemá, sorry holky!

2 13.03.2017

Už od začátku knížky jsem věděla, že pro mě bude nejlepší Božský bastard. Na Bennetta prostě ani Max nemá! Někteří říkali, že jakmile si přečtu Cizince a Hráče, tak na Bastarda si ani nevzpomenu - no, asi jsem divná, ale prostě Bennett Ryan, je Bennett Ryan. ♥ Božského bastarda žádný cizinec ani hráč nepřekonají!

3 13.03.2017

Zatím nejbožejší knížka z červené knihovny (spíš rudé!), co jsem kdy četla. Hodně sexu, úžasní hlavní hrdinové. Na knížku mě přivedla kámoška. Posílala mi uchylné-sexuální úryvky a mě štvalo, že si knížku nemůžu taky přečíst. Nakonec jsem neodolala, překousla e-čtení a začetla se do Božského bastarda. První kapitoly nic moc, místy mě to i přestávalo bavit, až do nějaké 14.kapitoly. To jsem se nemohla odtrhnout už vůbec. A co je (pro mě) nejlepší? Děj se odehrává v Chicagu! Nikdy jsem se nezamilovala do literární postavy a nikdy mi žádná knížka víc nescházela, jako tahle! Btw. Obdiv Christině s Lauren, protože bych nedokázala s někým psát takové nemravnosti :D

1 13.03.2017

Hned, když tato knížka vyšla, tak jsem věděla, že si ji chci přečíst, a pak jsem ji dostala od přítele k narozeninám. Ihned jsem se pochopitelně začetla, četla jsem ji asi týden (kdyby bylo více času, během tří dnů ji mám přečtenou) a při poslední stránce jsem si možná i oddechla, že už končí. Ke konci jsem už totiž nechápala snad nic, co se vrácení časem týče. Vraceli se pořád zpět a úplně zbytečně, protože, i když chtěli, tak nemohli nic udělat. Čeká vás ale v knize i hodně zajímavosti a dozvíte se to, co byste nečekali. Knížku doporučuji přečíst, dozvíte se něco nového z bradavického světa a života hlavních postav. Věřím že si knihu přečtu v budoucnu ještě minimálně dvakrát, a pochopím ji zase z jiné stránky. Aktuálně mám ale smíšené pocity.

13.03.2017