Elmo komentáře u knih
Je to milé čtení. Tahle věta knihu podle mě vystihuje nejvíc. Není to dokonale promyšlené, některé věci jsou nepravděpodobné, ale člověka to stejně potěší. I když je to spíš takové dámské čtení, tak mě to chytlo víc, než jsem čekal. Přečteno asi za 5 dnů, není to nutno číst po celý advent.Člověk se pak na svoje adventní snažení a vánoční ideály dívá tak nějak jinak, pokorněji, s humorem a bez přešponovaných očekávání. Doporučuju. :-) Je to milé.
Asi takhle: kdybych nemiloval jiné Tolkienovy knihy, do téhle bych se nepustil. Jednou jsem to zkusil, ale odložil ji. Až když přišly děti a trochu povyrostly, zkusil jsem dát Tuláku Roverovi druhou šanci spolu s nimi. A tentokrát měl rozhodně větší úspěch. Nejenom že zaujal děti, ale občas měl i nějaký ten vtípek (třeba v podobě problémů mořského kouzelníka, proti kterému obyvatelé moří demonstrují) pro dospělé.
Svižné seznámení se s postavou blahoslaveného Carla Acutise. Děj rychle ubíhá, je to čtivější než klasický životopis. Dnešního mladého člověka to (dle mého názoru) dokáže inspirovat víc, než příběhy velkých světců středověku a starověku!
Musím přiznat, že jsem ji nepřečetl úplně celou, ale přes polovinu určitě. Dokonce jsem byl i ve vsi, kde Matocha jako kněz začínal. Čtení je klasický historický životopis, takže není nějak extra chytlavý, ale kdo se chce dozvědět o české (a hlavně moravské) církvi za komunismu, rozhodně mu kniha bude k užitku. Já jsem se k ní dostal v době četby Bílé Vody, tak se mi to pěkně doplňovalo.
Pro mě téměř nic nového, ale pomohla třeba v přípravě na Noc kostelů.
Napsaná lehkým perem, nenudí, pro první návštěvu kostela skvěle zpracováno.
Je to rychlovka a pouštní otcové by to určitě neschvalovali! :-D
Každopádně jsem to přečetl a prohlédl s chutí. Umí to přivést roztěkaného člověka k tématu. A pak když jen trochu chce, může hledat moudrost prvních staletí křesťanství dál. Třeba se Štěpánem Smolenem v knize Buď, kde jsi, nebo přímo v Apoftegmatech.
Byl jsem překvapený, jak moc mě náhodou vybrána kniha o jednom olomouckém klášteře zaujala. Dlouho mi tedy trvalo si uvědomit, že nejde o současný kapucínský klášter, ale o ten, ve kterém jsou teď dominikáni.
Historické informace o rušení klášterů Josefem II., rozdíl mezi benediktinskym mnišstvím a novějším žebravými řády, obcházení venkova a žebrání františkánů, o tom všem jsem v zásadě věděl. Ale autor Martin Elbel k nim přinesl pro mě i nová fakta, detaily a spoustu zajímavostí a vše se tak nějak lépe propojilo.
Doporučuju všem, kdo mají rádi historii, Olomouc, církev, františkány, nebo aspoň něco z toho...
Prostě jo. Pořád to na mě funguje, stejně v jedenácti i o dvacet let později. Teď už se sice nad některými věcmi, které jsem tehdy hltal, jenom usmívám, ale stejně to čtu klidně v jednu v noci a najednou se mi nechce spát...
Je zajímavé, jak v knize, kterou napsal Foglar až v šedesátých letech, používá svoje předchozí úspěchy. Zmiňuje lov bobříků, modrý život a samozřejmě čtenářské kluby Mladého hlasatele.
Témata jsou stejná jako ve všech jeho knížkách. Ale stejně to miluju.
Četl jsem v posledním vydání (2020) od Albatrosu a moc chválím úpravu i ilustrace.
Nejsem cílovka, ale knížku jsem otevřel z profesionálních důvodů a s chutí dočetl do konce. Celkem se ztototžňuji s komentářem od haki34.
Není to přespříliš zidealizované, ale má to poetiku a chytí to za srdíčko. :-)
Folgarovka, kterou jsem ještě nečetl? Tak to musím!
Líbí se mi nová edice pod Albatrosem. Je to velmi stylové, vložená mapa super. Ale popravdě bych ty ilustrace udělal aspoň o milinko konkrétnější.
A k ději? Pravdu mají ti, kdo píšou, že na Foglara jsou hrdinové knihy překvapivě vícevrstevnatí a ne černobílí. Je to uvěřitelnější, ale v těch osmi letech by mě to asi trošinku mátlo. Možná díky tomu víc chápu, proč v ostatních svých knížkách to autor rozdělil jasněji.
No a super jsou ty odkazy na Šípáky, bobříky, Modrý život. Foglar z těch věcí takhle vlastně budoval legendu, když o nich se samozřejmostí mluví postavy v jiné knize.
Takže líbilo, ale není to nejlepší foglarovka.
Zaujala mě, četl jsem ji i po půlnoci a neusínal, což už něco znamená. :-)
Trochu jednostranný pohled na palestinsko-izraelský konflikt, ačkoliv celkem asi čtyři Židé tam jsou i kladné postavy. Začetl jsem se do knihy proto, abych dal šanci arabské straně po tom, co jsem byl nadšený z knihy Exodus od Leona Urise. Mandlovník byl slabší, ale taky bavil. Druhá část knihy, kdy se přeskakují roky mě trochu mátla. A taky bych vypíchl, že se kniha tváří jako podle skutečných událostí (ale neříkám, že přímo lže, jen se tak trochu tváří), SPOILER! ale o žádné takové dvojici fyziků, kteří by získali nobelovku, záznamy nemluví.
Nakladatelství Omega dostálo své pověsti a nechalo v knize nějaké ty chyby. Přesto marná není.
Má to vtip a nápad. Ilustrace nejsou úplně můj šílek kávy, i když něco do sebe mají. Jako večerní čtení s dětmi před usnutím to stačilo a SPOILER! když na konci Nenáš jednou taky řekl "jo", rozlil se synovi po tváři krásný úsměv!
Fajn pro vysvětlení, že nesmí všemu říkat ANO (a stejně tak všemu nepatří NE).
Přečteno asi stokrát, děti chtěly pořád dokola!
Obrázky takové americké, komiksové, textu málo, ale tahle negativa jsou podle dětí spíše pozitiva. A k tomu troška humoru.
Poctivé zamyšlení nad tím, proč tak dobře fungují Foglarovy knihy (a proč jsou celkově skvělé), když je to vlastně z literárního hlediska slabota. Bavilo mě to a nalákalo zase si nějakou foglarovku přečíst!
Taková alegorie na komunistický režim pochopitelná pro děti. Místo komunistů je ale "říše Rudého draka", místo pionýrů Průkopníci, místo pohraniční stráže jsou "strašáci" a na vodítku mají "lidožrouty", místo udavačů StB jsou "straky".
Jakub z křesťanské disidentské rodiny potká hlavní hrdinku (s dvěma sympatickými bratříčky, kterým říká Upíři, protože ji vysávají :-D). Ta se postupně dozvídá o tom, že Rudý drak není všemocný a hlavně jsou jí postupně vyprávěné biblické příběhy. Ty jsem přeskakoval, protože je znám, ale hlavní příběh mě velmi bavil. Pro vysvětlení dětem, jaké to za komunismu bylo, ideální čtivo s výrazným křesťanským přesahem. Neskončí to sice přímo happyendem, ale brečet u toho děti taky nebudou.
Je to hezky napsané, Selucký umí, jsem jeho fanoušek. Ale tahle kniha je prostě pro mladší čtenáře, než ty ostatní, které jsem četl (Bratr Dominik, Vzpoura v Assisi, Dobrodružství na řece Pád), takže mě až tolik nenadchla. Ale ilustrace jsou zajímavé a mladší čtenáře jistě dobrodružství tří mudrců a dětí kolem nich zaujme. A duchovně naladí na Vánoce.
Seluckého dobrodružné knížky mě ještě nezklamaly. Tahle (stejně jako Bratr Dominik nebo Vzpoura v Assisi) je vlastně o světci (Donu Boscovi), ale hlavním hrdinou je vždycky nějaký kluk. Světec se tam objeví až v později, trochu v pozadí, ale o to víc se nad ním musí čtenář zamyslet. Neodkapává z toho svěcená voda, ale je to silně duchovní. A samozřejmě taky úžasně napínavé a vtipné!
Na katolické prostředí velmi odvážné téma, zajímavě vymyšlená zápletka. Střídání postav se mi taky líbilo, příběh to oživilo.
Co si budeme říkat, je to trochu kýč a červená knihovna, ale prostě mě to vzalo a pár dní stále nutilo na příběh myslet, tak jsem tomu všech pět hvězdiček dal.
Oceňuju, že někdo napsal příběh z prostředí, které tak nějak můžu nazvat svým vlastním.
Moc mě to bavilo, dojalo, chytlo, i když už nejsem věkem správná cílová skupina. Ano, je to trošku vyhrocené, kýčovité, nebo příliš dojemné, ale dá se to skousnout.
V zásadě jde o křesťanské odpovědi na bioetické otázky zabalené do povedeného napínavo-romanticko-vztahového příběhu.
Zajímavé. Některé informace jsou už poněkud zastaralé, ale z většiny je nové vydání aktualizováno.
Nakladatel, typograf, knihkupec i čtenář si v knize najde to své. Já jsem sice kapitoly o právní stránce věci a detailní matematické rozbory vynechal, ale stejně jsem nahlédl pod pokličku výroby knih.
3 a půl hvězdy