Elmo_Schperhatz
komentáře u knih
Polibek Choroby
Tom Gottwald
S knihou jsem se seznámil na autorském čtení. Tom Gottwald by měl stát na jevišti a ne v knihovně. Jak přednesl prvních pár kapitol knihy, to byl výrazový koncert. Ty hlasy postav a skrze mluvu vyjádřené charaktery mi zůstaly v hlavě a přenesl jsem si je do četby.
Polibek Choroby je sladce divný příběh. Někdy až verneovsky detailní a s velmi zvláštním zlomem. Tady narážím na přechod z první do druhé části - je to až žánrový skok, ale v příběhu je nakonec smysluplný a nechá čtenáře nahlédnout do (asi) autorovy představy o původu tajemného tunguského meteoritu. (Rozhodně je v tématu a formě hodně inovativní.) Stránky v knize ubíhají, ale musel jsem ji číst velmi pozorně, protože autor občas vytáhne drobnost z dřívějška a promění ji v důležitý moment aktuálního děje.
Debut to stojí za to. Těším se, co vymyslí příště.
Krása nesmírná
Irina Karnauchovová (p)
Děti se po příbězích z této knihy mohou utlouct. Pohádky před spaním o bohatýrech, jak udělali to a tamto, je naprosto nadchly. Všechny ty historky jsou nápaditě uchopené a uhlazeně plynou. Místy jsou to taky dost krvavé pohádky, ale s patřičným vysvětlením nebo šikovnou cenzurou děti v pohodě usnou.
Medvídek Pú (20 příběhů)
A. A. Milne
Víc než dobrá ta kniha není. Při předčítání dětem jsem vždy ocenil zápletku a charaktery postav. Ovšem dialogy jsou úplně ujeté. A to ne vesele ujeté, ale že standardně nemají hlavu ani patu a často vůbec nikam nevedou. A vzhledem k tomu, že ty dialogy tvoří podstatnou část každého příběhu, tak je to trošku peklo. No ale děcka usnula, takže za lidovku
