Emcqq
komentáře u knih
Kdysi
Morris Gleitzman
Přiznám se, že bych si sama od sebe takovou knihu asi nepřečetla, ale ve škole nám byl zadán čtenářský deník na knihu o válce, takže jsem musela. Ze začátku pro mě bylo trošku těžké se začíst do děje, ale později jsem sama sebe přistihla, jak se nemůžu dočkat každé další kapitoly. Avšak já mám radši romantiku nebo nějaké to fantasy a četla jsem spousty knih, které mi sedly mnohem více, proto nemůžu dát více než 4 hvězdičky. (Jinak ale moc hezké čtení!) Nepíše se tu sice přímo o válce jako takové, ale o tom, jaký byl život Židů za druhé světové války. Ve výsledku jsem byla vlastně moc ráda, že jsem si ji přečetla. I přesto, že se jedná o vážné téma, je příběh napsán tak, že bych ho doporučila klidně i 10-ti letým dětem. Nenechte se však zmást! Dle mého uvážení by se líbil všem a to i nejstarším. Náš hlavní hrdina je Felix. Jeho rodiče jsou Židé a byli nuceni ho dát do sirotčince, jelikož měli problémy se svým knihkupectvím. Uběhlo už pár let, ale Felix pořád neztrácí naději a doufá, že si pro něj rodiče co nejdříve přijedou. (Co si budeme. V sirotčincích tehdy nebývalo nijak zvlášť krásně, ani jídlo nebylo nic moc) Felix je přesvědčen, že jsou jeho rodiče stále naživu, a proto se rozhodne, že ho už nebaví jen tak posedávat. Vydá se tedy na útěk, kde hledá cestu ke svému rodnému městu. Po několika dnech cesty se rozzáří, když spatří svůj starý dům, ale následuje hrozné zjištění. Jeho rodiče jsou pryč a nejen oni. Všichni židovští obyvatelé jeho města jsou fuč. Od sousedů se dozví, že byli odvezeni do města. A tak se náš malý hrdina vydává na další dlouhou cestu, na které ho čeká spousta hezkých i nehezkých překvapení. Najde své rodiče? Nebo nalezne jen smutnou pravdu? To už si musíte přečíst sami. Přeji příjemné čtení a hodně zábavy!
Rudá jako rubín
Kerstin Gier
Knihu jsem dostala, jako dárek pod stromeček a byla jsem opravdu překvapená. Od Kerstin Gierové už mám 2 knihy přečtené, ale vůbec mě nenapadlo, že by zde mohlo být i více knih od ní. Miluju její příběhy. Hlavní postavou je Gwendolyn, která vyrůstá v dost podivné rodině. Postupem času začíná odhalovat většinu rodinných tajemstvích, o nichž dříve neměla ani ponětí. (Budu se snažit prozradit, co nejméně, ale kniha je zajímavá každou částí, takže je těžké vybrat něco, co nebude přímo spoiler). Gwendolynina sestra Charlotte má zvláštní, pro většinu z nás úžasný, dar. Umí cestovat časem, nebo si to všichni alespoň mysleli. Má už nejvyšší čas, ale stále se jí nepodařilo přemístit se v čase. Zato Gwendolyn na sobě pozoruje čím dál zvláštnější změny. Možná, že Charlotte přeci jen nebude ta pravá? Je dobře, že se kniha prodává jen, jako celek s dalšími díly, (modrá jako safír a zelená jako smaragd) protože to napětí, spojené s čekáním na pokračování, bych nesnesla. Vždy mi přišlo neuvěřitelné, jak silnou mohou spisovatelé mít fantazii. Kerstin se již po několikáté podařilo mě ohromit. Vždy při přečtení nové kapitoly, jsem dostávala čím dál větší chuť se ponořit do dobrodružství a zažívat všechno spolu s hlavními hrdiny. Občas jsem při čtení šťastně vykřikla, když se zrovna příběh začínal vyvíjet podle mých představ, avšak jindy jsem naopak pouze napjatě tajila dech. Je skvělé vědět, že to nekončí jen jednou knihou a že můžete kdykoliv sáhnout po dalším díle. Při čtení knih, jako je takto, se lehce ztratí pojem o čase. Můžete očima sledovat text již celé hodiny, ale Vám to stejně bude připadat, jako pět minut. Otevřený konec mi navíc přinesl ještě více otázek. Jak to asi dopadne? Změní se Gideon? Začnou si ostatní už konečně alespoň trochu vážit Gwendolyn? Je vidět, že na mě druhá kniha už čeká. Budu doufat, že se odpovědi na své otázky dozvím a že mi pokračování udělá úplně stejnou radost, jako kniha první. Zatím nemohu jinak, než dát 5 hvězdiček. (Dala bych jich i 6, kdyby to bylo jen možné, ale však víte). Všem přeji příjemné čtení a hezký večer, den, ráno či noc. Snad si ji užijete stejně, jako já.
První stříbrná kniha snů
Kerstin Gier
Kniha mě velmi mile překvapila. Zrovna jsem měla takové to období, kdy se Vám vůbec, ale vůbec do ničeho nechce, jenže to se po přečtení prvních dvou stran změnilo. Každá věta, skrývající se za záhadným obalem této knihy, mě zahřála u srdce. Už se nemohu dočkat, až se pustím do pokračování. Jednalo se o směs dvou žánrů, které naprosto miluji a těmi jsou fantasy a romantika. V jednu chvíli jste spolu s hlavními hrdiny pozorovali skvostný západ Slunce, ale hned na to jste s nimi utíkali ze spárů nočních můr. Ano, hlavním tématem jsou totiž sny. ,,Sny dokáží ulevit i tomu nejsmutnějšímu člověku na světě. Můžete díky nim snadno utéct od reality, jen se v nich nesmíte ztratit a hlavně musíte umět rozeznat, co je pravé a co ne." Tak nějak se to říká? Nebo ne? Nevím kdo s touto myšlenkou přišel, avšak musím mu dát za pravdu a myslím, že autorka této knihy Kerstin Gier by tak udělala také. Hlavní hrdinkou je mladá Liv Silberová, která mi svým sněním dosti připomíná mě samotnou. Má rozvedené rodiče, mladší sestru Miu, psa Bettynku a milovanou chůvu Lottie. Lottie byla odmalička něco jako Livina a Miina druhá máma. Upřímně, někdy mi připadalo, jakoby se o ně starala stokrát lépe, jak jejich vlastní matka. (vsadím se, že mezi čtenáři nebudu jediná, co to takto vidí) Na začátku knihy, se Liv s rodinou přestěhují do Londýna. Jiní by dali cokoliv za to, aby zde mohli strávit alespoň týden, avšak naše mladá slečna a její sestra Mia to vidí úplně jinak. Místo klidného života na venkově, který jim jejich matka slibovala, se ocitnou ve středu velkoměsta. Musejí na novou školu, kde to až na pár otravných holek z vyšších ročníků... (vůbec teď nemám na mysli Persephonu ehm ehm) vypadá docela klidně. Tedy dokud se Liv blíže neseznámí s partou oblíbených (samozřejmě i hodně hezkých) kluků. Potom, co se tak stane, se v jejím životě začíná objevovat jedno tajemství za druhým. Většinu z nich odhalí docela rychle, ale na některá z nich neexistují žádná logická vysvětlení. Navíc se jí začíná až podezřele moc líbit úsměv Henryho Harpera, roztomilého kluka z té záhadné partičky. Stane se z ní také jedna z těch zamilovaných holek, co tak často vídáme ve filmech? Jaké záhady na ní ještě čekají? Odpověď si přečtěte sami! Pokud si myslíte, že jste na knihu už moc staří, tak nenene zklamu Vás! Z mého pohledu je toto čtení vhodné pro jakoukoli věkovou kategorii. Nejvíc se bude zamlouvat asi dospívajícím, co toužebně hledají svou pravou lásku. (Nebojte se chápu Vás) Já sama jsem si při knížce uvědomila, jak moc si přeji mít někoho, kdo mě bude mít rád stejně, jako já jeho. Každý z nás potřebuje nebo chce být milován. Doufám, že si jednou také najdu svého ,,Henryho" a Vám všem samozřejmě taky držím palečky. Hodně štěstí při vaší cestě za láskou, ale nezapomínejte, cesta nemusí být vždy krátká.
