Endy17 komentáře u knih
Knížky Pavly Smetanové možná nejsou úplně pro každého a Pod cypřišem pod sklenkou ouza obzvlášť není čtení vhodné pro první seznámení s autorkou. Pro nás, příznivce této Čechokorfanky, jde ale o opravdovou lahůdku. Některé příběhy známe už z jiných publikací, tady si je částečně oživíme a částečně přečteme v trošku jiném podání, další jsou úplně nové, ale se starými známými postavami ve starém známém prostředí. Pokud se objeví nové tváře, brzy je začneme považovat za přátele či známé tak, jako většinu autorčiných postav.
Knihy Pavly Smetanové voní kumkvatem, šumí z nich jónské moře a sálá horké korfské slunce. Jsou pohlazením na duši a každá z nich dokáže stejně spolehlivě rozesmát, jako dojmout.
Autorka mě v každé ze svých knih vždycky trochu překvapí svou otevřeností, díky které nahlížíme do jejího soukromí. Sonjin deník je, řekl bych, nejotevřenější.
Při jeho čtení mě také trochu překvapilo přejmenování Pavly a Adonise, zprvu i použití hovorového jazyka.
Kniha svou autentičností a opravdovostí zaujme, některé životní příběhy pobaví a některé vyvolají lehké mrazení v zádech, sem tam nějaký dokáže i trošku dojmout. Styl Pavly Smetanové zkrátka nezapře a snad proto se její díla tak příjemně čtou.
Nejsem úplně příznivcem povídek (či snad fejetonů) a nikdy bych nevěřil, že s chutí budu číst takřka deník mladé emigrantky. Stalo se.
Asi bych, jako někteří jiní, knihu a autorku nepochopil, kdybych knihu četl doma. Vzít ji sebou na Korfu byl skvělý tah, díky ní jsem tady lecos pochopil. Především to, proč si Pavla Smetanová zamilovala zemi se spoustou odpadků, selhávající infrastrukturou, všudypřítomným cigaretovým kouřem a silně dominantními muži.
To je Řecko...
Historický román, pokud nemá být strohou učebnicí dějepisu, obvykle obsahuje určitou část spekulací a trocha té mystiky ke středověku nepochybně také patří. Autor by ale neměl sklouznout až na pole dezinformací a pokud zasadí svůj příběh do konkrétních reálií se skutečnými postavami, měla by být historická data nedotknutelná.
Autorovu ambici vyrovnat se Danu Brownovi jeho prvotina prozatím nenaplnila, ale určitě dám šanci i dalším dílům série.
Bylo - nebylo... a v tomhle případě spíš nebylo, ale možná by mohlo být. Skvostná upoutávka Františka Nepila, jedinečné fotky Pavla Koppa a poetické úvahy Miroslava Horníčka vytváří dokonalou symbiózu imaginárních italských příběhů.
Poutavý příběh na pozadí historických reálií pobělohorské doby uchopil autor z velké části lyricky. Spousta opisů děj velmi zpomaluje a občas až uspává.
Místy zdlouhavé až nekonečné opisy střídají historické vysvětlivky (zajímavě tištěné červeným písmem), ale hlavně strhující příběh dětství a mládí nejslavnějšího českého krále.
Když jsem si reprezentativně zpracovanou publikaci odnášel z přednášky, byl jsem přesvědčený, že nemůže ani zdaleka dosahovat úrovně autorova vyprávění. Spletl jsem se stejně kolosálně jako všichni ti, kteří prorokovali Jawě debakl.
Reprezentativní publikace, která do knihovny určitě patří. Trochu zklamaní jsem cítil z nevyužitého prostoru k poznámkám a vysvětlivkám, které sice v knize jsou, ale díky formátu by se jich vešlo řádově více.
Mám Folletta a historickou literaturu rád, což nepochybně ovlivňuje moje hodnocení - úplně objektivních těch pět hvězdiček není... Zajímavý a často strhující příběh je protkaný spoustou informací, ale také místy (přesně v autorově duchu) zbytečně přeslazený.
Největším handicapem knihy je paradoxně sám autor - čtenář od Kena Folletta očekává maximum a na tomhle příběhu je přece jen znát, že patří k prvním dílům.
Čekal jsem víc, mnohem víc. Hledal jsem publikaci, která by osudy rodin přiblížila ve větších souvislostech, než jak je to ve svazcích pojednávajících jen o jednom konkrétním rodu. Toho jsem se, bohužel, nedočkal. Nicméně neměl bych autorovi za zlé, že nesplnil mé představy a sestavil "pouze" stručný encyklopedický přehled, i tak se jedná o zajímavé čtení. Co mi ale připadne neodpustitelné, je několik faktografických chyb, kdy nejen že kniha není v souladu s jiným dílem, ale odporují si i její jednotlivé stránky! Pozorný čtenář nemusí být odborníkem na historii, aby chyby objevil.
Gramatická chyba v popisu jedné z fotografií pak mé rozladění tímhle dílem korunovala.
Encyklopedická vazba knihy ve velkém formátu na křídovém papíře působí atraktivně, ale čtení je kvůli velké váze skoro sportovním výkonem.
Odborník přes historii měl připomínky k faktografickým údajům a knihu označil za pohádku. Já historik nejsem a tahle pohádka mě uchvátila. Skutečně některé dialogy připomínají pohádkový příběh nebo knížku pro mládež, ale osudy generací Becherů na pozadí historických událostí berou dech. Množství dobových fotografií pomůže čtenáři s orientací v reálném prostoru současných Karlových Varů, mně osobně umožnilo kráčet ve stopách významného rodu, když jsem za tím účelem do Varů přijel.
Zajímavý příběh na motivy skutečné události, ale konkurence je v tomhle žánru velká. Pánové Vondruška, Niedl nebo Červeňák nasadili laťku velmi vysoko.
Kniha mi trochu připomíná sekyrkovou polévku - základ tvoří nesmrtelní Černí baroni, přidáme populárního autora a pár nostalgických vzpomínek na doby minulé. Zbytek je voda... Strávit se to dá, ale žádný velký zážitek (umělecký ani gurmánský) čtenáře nečeká.
Ohlédnutí za dosavadním pracovním životem geniálního režiséra. Bohužel skutečně jen pracovním, navíc některá díla jsou opomíjená. Velmi příjemné a zajímavé čtení, které by si zasloužilo větší rozsah.
Zábavné a nenáročné čtení. Nečekejte moc a nebudete zklamáni.