enymey
komentáře u knih
Zpráva o životě vesmířanů
Becky Chambers (p)
Slabší než předchozí díly. Časté střídání vypravěče knize uškodilo. Kvůli tomu jsem se těžko sžívala s postavami. Příběh Sawyera byl představen až na konci a kvůli tomu neměl hloubku, co by mohl mít. Škoda.
Na břehu modré mlhoviny
Hans Kneifel
Moc povedená, kratičká věc. Bavila jsem se. Klidně bych byla ráda za více stránek. Určitě se mrknu na další knihy z řady.
Hortenziová zahrada
Marie Lamballe (p)
Pěkné, milé čtení. Vůbec to není můj styl, ale četla jsem to kvůli výzvě. Přesto kladně hodnotím to, že ve mně čtení vyvolalo ty škálu pocitů od napětí a radosti po smutek a soucit ... tak to asi u zamilovaných románů má být.
Lucky Starr a velké slunce Merkuru
Isaac Asimov
taková pěkná napínavá jednohubka. Nebo dobrodružná vesmírná detektivka? :-)
Nekromancer
Gordon R. Dickson
Já a autor jsme si nepadli zrovna do noty.Přečíst se to dá, ale jedině za předpokladu, že se člověk nesnažil román příliš pochopit. Myslím, že myšlenka byla dobrá, ale málo a nešťastně rozvinutá. Po přečtení mám pocit zmatenosti a nepochopení a knihu odkládám s kroucením hlavy. Samotný příběh ujde, ale filozofická rovina knihy šla mimo mě.
Anály Heechee
Frederik George Pohl Jr.
Dopracovala jsem se na konec, ale chvíli mi to trvalo. Děj občas zadrhával a některé dějové linky mě moc nebrali (třeba příběh dětí z Kruhové hlídky a povídání o jiných rasách). Heechee pro mě měli větší kouzlo, než jsme je potkali.
Bavilo mě třeba znovustekání s Klárou. Ale předchozí díly měly větší grády. Taky jsem spíš fanda Robina coby "nezvětšeného" jedince, i když myšlenka do stroje uložené paměti člověka, který žije dál, je zajímavá.
Vysloveně mě nudily matematicko-fyzikální plky rozplizlé na několik stran. Dvakrát jsem to musela přeskočit. Až jsem nabyla dojmu, že autor nám chtěl předvést, jak pilně splnil svůj úkol a nastudoval si fyziku. No, raději bych se bez toho obešla.
