Zpráva o životě vesmířanů
Becky Chambers (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410432/bmid_zprava-o-zivote-vesmiranu-FnD-410432.jpeg
4
95
95
Závěr volného cyklu space oper Poutníci Poslední lidé opustili Zemi už před stovkami let. Po vleklém putování prázdnotou byli (většinou) přijati mezi druhy, které ovládají Mléčnou dráhu, a po generace trvající cesta flotily Exodus skončila. Ale to je dávná historie. Dnes je flotila Exodus živoucím pomníkem, místem, odkud mnozí pocházejí, ale málokdo ho viděl. Exodané se rádi pyšní svou komunitou a tradicemi, ty však nejsou tak původní, jak si myslí. Mnoho Exodanů odchází do cizích měst nebo kolonií a ti, kteří zůstávají, musí uvažovat o svých vlastních životech a budoucnosti. Jaký je účel lodi, která dosáhla svého cíle? Proč zůstávat ve vesmíru, když existují jiné obyvatelné světy? Jaká je cena za udržování pečlivě vyváženého způsobu života — a stojí vůbec za záchranu?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
Record of a Spaceborn Few, 2018
více info...
Přidat komentář
Mám rád styl a poselství Becky Chambers z jejích knih. První kniha byla naprostá bomba, druhý díl už mě tolik neoslovil, ale byl pořád nad průměrem. Tady je to prostě vše takové nezajímavé. Dočetl jsem to, ale zklamání bylo teda veliké.
Kniha se mi líbila, i když jsem nečetla předchozí díly. Takové sci-fi pro ženy, málo akce, hodně věcí k zamyšlení.
Knížka sleduje osudy několika postav, které hledají smysl života a snaží si uvědomit jejich místo ve společnosti lidi, kteří žijí ve vesmíru. Dej ubíhá svižně a člověka to donutí k zamyšlení, fakt skvělé napsáno.
Tahle "trilogie" mě prostě bavila. Skvěle se čte a i když příběh není naditý akcí, tak se tam pořád něco děje.
Určitě půjdu i do dalších autorčiných děl.
Akorát si tedy nejsem jistý správností slova "opilovací" použitém v poslední kapitole.
Poslední díl měl rozhodně jinou atmosféru a náboj než předchozí dva. Je mnohem klidnější, pozvolnější, a přesto děj ubíhá a postavy se vyvíjejí.
Ze začátku mi dělalo větší množství dějových linek problém. Těžko jsem si pamatovala jména a jednotlivé příběhy, ale docela rychle se to spravilo.
Třetí díl je vážně spíš taková sonda do života lidí "někde jinde". Popisuje zvyky a tradice, myšlenky a předsudky, problémy a trápení, naděje a sny. A i když je to všechno zasazené do dobře promyšleného světa, neumím se ubránit pocitu, že podobné příběhy by se mohly odehrávat i dnes tady u nás. Což o to, jsem si jistá, že se to děje.
Postavy jsou neskutečně lidské, uvěřitelné a sympatické. Jazyk je snadný ale pestrý. Kapitoly krátké a dobře do sebe zapadají.
Jediné, co mě fakt štvalo, byla neschopnost překladatele odlišit slova odbýt a odbít. Zaměnil je hned několikrát.
Slabší než předchozí díly. Časté střídání vypravěče knize uškodilo. Kvůli tomu jsem se těžko sžívala s postavami. Příběh Sawyera byl představen až na konci a kvůli tomu neměl hloubku, co by mohl mít. Škoda.
Jak se mi první dvě knihy ze série líbily, tak mě tahle neobyčejně štvala, a asi za to mohl ten dokonalý, spravedlivý, ve všech podobách fungující a nepřekonatelný socialismus, na jehož principu Flotila fungovala (škoda, že víme, že všechny předchozí pozemské pokusy spolehlivě krachly). Bohužel ani příběh nebyl příliš příběhový a všechno ostatní bylo tak moc sluníčkové... no, prostě jsem měla co dělat, abych to dočetla. Škoda.
Knížka mi přišla spíše jako takové odpočinkové čtení, není v ní moc akce, ale komu se líbily předchozí dva díly si ji rád přečte. Takové hezké, relativně klidné zakončení série, ikdyž si myslím, že si tu autorka nechala trochu prostoru pro případné pokračování...
Oba předchozí díly Poutníků se mi zavrtaly hluboko do srdce.
Myslela jsem, že Zpráva o životě vesmířanů nebude jiná, ale to jsem se lehce spletla.
Flotila Exodus mi nebyla sympatická ani v předchozích dílech, kde byla párkrát zmíněna. Můj dojem se vůbec nezměnil, možná naopak umocnil. Představa bandy pacifistů poletujících vesmírem na lodích, kde všichni mají všechno, všechno patří všem a všichni pracují pro všechny... No, možná jsem pesimista, ale moje zkušenosti s lidským pokolením mi napovídají, že by se obyvatelé Exodu pomlátili během prvního roku.
Za mě je tahle kniha ze série rozhodně nejslabší. Děj se odehrává pořád na jednom místě, což čas od času není na škodu, ale v tomto případě jsem musela pořád myslet na to, co za druhy a rasy se pohybuje za stěnami Asterie. Chyběla mi rozmanitost, kterou jsem u autorky tolik obdivovala.
Nějaké základní poselství bude asi "doma je doma", ale bohužel je domov reprezentován plechovkou, jejíž obyvatelé v životě neviděli nebe ani necítili vítr. Nikdy jsem ještě neměla při čtení knihy pocit lehké klaustrofobie.
Byť se mi tento díl série líbil ze všech nejmíň, byť si myslím, že autorka se svými pokrokovými názory zašla trochu daleko a byť mi společnost fungující ve Flotile nebyla vůbec sympatická, jednotlivé postavy byly skvěle napsané a od knihy se nedalo odejít.
Nebylo to špatné, ale ke Zprávě o životě vesmířanů se budu vracet méně, než k předchozím dvěma dílům.
„Lidé jsou koneckonců společenští tvorové – i ten tichý Ollie nebo zamyšlené a stydlivé typy, které přitahovala práce v Archivech. Byl ale rozdíl mezi stydlivostí a vyčleněním.“
Ehm… Net. Síce sa to (rovnako ako predošlé diely) čítalo ľahko, bol to originálny námet a dej ma zaujímal, ale tentoraz vážne nie. Chambersová to u mňa s tou propagandou už prehnala. Homosexuáli sa milujú skutočnou láskou, heterosexuáli (až ten jeden pár, čo tam bol) sú spolu len z rozumu. Prostitúcia je normálnym povolaním a na ľudí, ktorí ju vykonávajú, nemá žiaden negatívny, ba dokonca má pozitívny dopad. Veď ide predsa o rozdávanie lásky, čo by na tom mohlo byť zlé?
Navyše to celé začalo vŕzgať, pretože zobrazené správanie na ľudí jednoducho nesedí. U ostatných rás som sa mohla zmieriť s tým, že sú objektívni, dokážu fungovať bez problémov, ale ako mám uveriť, že tisíce ľudí roky fungujú bez problémov na princípe akéhosi pokriveného komunizmu? Všetko patrí všetkých, nikto s tým nemá problém, všetci si pomáhajú, ak treba, priložia ruku k dielu, aj keď by chceli radšej robiť niečo iné… Tak určite.
Toto bude znieť zvláštne, ale v konečnom dôsledku mi vadilo aj to, že boli občas zobrazené aj negatívne ľudské vlastnosti. Akoby tým vystupovala do popredia nelogickosť zvyšných dokonalých rás. No neviem. V každom prípade ešte raz rázne nie.
Prvá časť série bola ako ohromujúce exotické jedlo, druhá kulinársky zážitok, ale táto bola len akási mľandravá kaša s občasnými chutnými kúskami.
Trošku slabší, než předchozí díly - chyběla mi tu napínavější dějová linka, ale pořád hodně nadprůměrné čtení s originálními nápady a propracovaným světem. Těším se na další pokračování, které si určitě a rád přečtu.
Mno a ono sa zdá, že autorka sama sa rozhodla vrátiť do tohoto sveta predsa len ešte posledný? raz knihou The Galaxy, and the Ground Within, ktorá by mala vyjsť niekedy na budúci rok...
Tentokrát ne. První dva díly jsou vysloveně nadprůměrné, ale tento je příliš roztříštěn mezi jednotlivé postavy. Známé promyšlené prostředí, občas hezké situace, ale absence uceleného příběhu to zabíjí.
Ze začátku jsem se nemohl začíst ani nevím proč, ale pak se příběhy začali spojovat. Knížka pak působila jako další klasická Becky což je dobře. I když pro mě tohle byl asi nejslabší díl, je škoda, že je poslední. Alespoň se můžeme těšit na nové světy nebo nové nápady od Becky Chambers.
Jsem rád, že další díl téhle volné ságy v oboru pomalé sci-fi na sebe nenechal dlouho čekat. Vzhledem k tomu, že předchozí dva díly jsem slupl jako malinu, jsem přesně věděl, co od autorky očekávat, a taky jsem přesně to dostal. V tom tkví asi jediný mnou vytýkaný nedostatek knihy - žádné překvapení se nekoná a čtenář obdrží další dávku utopické-multikulti- LGBT korektní-kompostovatelné a drobně neomarxistické fantastiky, ovšem přesně podle jeho objednávky (nečekám, že si toto dílko pořídí skalní fanoušek R. Heinleina, takový by se místo čtení asi radši nechal zastřelit Hvězdnou pěchotou). Ale cílové skupině (já a asi i další, jak čtu níže) se to čte sakra dobře - tématem je tentokrát budoucí vývoj naší lidské civilizace na flotile generačních lodí poté, co jsme si zničili planetu Zemi (Greto, slyšíš to?). Příběhová linka je opět velmi nevýrazná až žádná, ale i přesto kniha burcuje k zamyšlení nad tím, jak funguje lidská společnost a zda bychom si přáli, aby fungovala takto. 95%
Dle očekávání, Becky opět nezklamala a mě mrzí, že tahle sága nemá alespoň deset dílů, protože mám pocit, že světa, který vytvořila, se nikdy nebudu moci nabažit. Asi se budu opakovat, ale s tak propracovaným a komplexním světem včetně všech ras, planet, zvyklostí i historie už jsem se v knize nesetkala opravdu dlouho (jestli vůbec).
Myslím, že pokud jste se pročetli až ke třetímu dílu, už dávno jste pochopili, že tahle sci-fi série vůbec není o ději a o velkolepých vesmírných bitvách. Ale o nás. O lidech. O spoustě sociálních problémů, se kterými se ve dnešním světě musíme potýkat.
Jak už říká komentář pode mnou, tady mi chvíli trvalo, než jsem pochopila, jak to spolu všechno souvisí a kam tím autorka míří, ale vůbec mi to nevadilo. Bavilo mě dále objevovat autorčin svět, tentokrát očima úplně někoho jiného a přemýšlet, jak se ve finále osudy našich hrdinů propojí.
Poutníci jsou zkrátka naprosto excelentní sci-fi série, která nabízí spoustu podnětů k zamyšlení, a i když se k již přečteným knihám vracím velmi zřídka, u téhle tuším, že ji ještě někdy z knihovny vytáhnu.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu |
| 2018 | Dvě místa na slunci |
| 2019 | Zpráva o životě vesmířanů |
| 2021 | S pokorou a nadějí |
| 2022 | Žalm pro divostrojné |
Znatelně zamyšlenější, než předchozí díly, ale neméně dobré. Značné množství postav děj poněkud roztříštilo. Překladatel a korektor by mohli odvést lepší práci.