Eridan komentáře u knih

Jednohubka na večer. Od všeho kousek, nic zásadně do velké hloubky nebo propracovanosti. Kapitoly - krátce z historie kresby (od pravěku přes renesanci až do 20.st. na 16 stranách plných obrázků), materiály, pomůcky a techniky (čím se dá kreslit), procvičování základních kreslících technik (perspektiva), kresba v praxi (pár ukázek). Pro mě osobně byly asi nejzajímavější kapitoly o měření rozměrů pomocí tužky a perspektiva. Obrázky hezké, k prolistování fajn, ale dnes už jsou lepší (praktičtější) učebnice/knihy o kreslení.

1 11.02.2024

(SPOILER) V Nezničitelném jde cítit podobná myšlenka jako v Solaris - setkání s něčím, co převyšuje chápání člověka. Evoluce robotů mi nějak však nebyla sympatická. Spíš mi přišla nelogická, podobně jako biologická teorie makroevoluce. V ději mi chyběla nějaká silná postava, emoce, ztotožnění, vztah. Byl to jen popis, trocha fantazie (nenazval bych to vědou), trocha akce, trocha porad a teorií. A konec? Byla to halucinace nebo skutečnost? Za mě tam skapal.
Celkově slabší děj. Uvidíme, co z toho vykřesá počítačová hra.

1 24.12.2023

Jedna z mála knih, které opravdu věřím, že má schopnost měnit životy. Tím, že se na sebe a na své myšlení začnete dívat z úplně jiného úhlu. Pochopíte nové souvislosti a někdo vám dá chybějící dílek do puzzle. Cvak! No jo! Aha! Tak proto! Osvobozující. Přesto nebo právě proto náročné čtení. Během něj vám totiž autor rozbije vaše paradigma a hodnoty, které jste považovali za skvělé (jsem hodný chlapec, a proto mě všichni mají rádi). Bolí to. Ale stojí to za to. Knihu doplňuje spoustu praktických cvičení. Srdečně doporučuji.

1 09.10.2022

Hodně upovídaná kniha. Dokážu si to představit jako dobrou 50ti stránkovou povídku. Jako román je to nudné. Neustále něco vysvětlující - Jak fungují andělé, jak je vidíme, slyšíme apod. Směsice fyziky, fantaskní popis světa, teologické úvahy a... vlastně nic víc. Děj je na druhé koleji. Téměř vše probíhá v dialozích o povaze světa. První polovina knihy je hodně nezáživný popis a vysvětlování předešlého dílu. Druhá polovina s postavou záporáka trochu ožívá, ale žádná velká akce se nekoná, jen další teologická rozprava. Doufám, že třetí díl bude v jiném duchu.

1 01.09.2022

Zajímavý přehled hudbou 90.tých let. Některá jména jsem nikdy neslyšel, některá jsem si oživil. Obecně by mě bavilo, kdyby takhle o hudbě někdo psal i dnes. Vtipně, s přehledem, racionálně i emotivně. Skvělé byly tipy na poslech na konci každé kapitoly. Stačí už pak jen zapnout Spotify a dotvořit si atmosféru. Udělat něco podobného dnes - s interaktivními prvky, videoklipy apod. - to by byla bomba!

1 23.04.2022

Super nápad, dobrý přehled. Ideálně čtení propojit se Spotify nebo YouTube klipů daných písní. Obsahově to přece jen po čase je dost schematické a rutinní (v časopise Rolling Stone o tom řekl tuhle větu, v klipu je a má tolik shlédnutí, cover udělala) a jsem přesvědčen, že těch zajímavostí by u většiny mohlo být víc. Asi nejvíc mě bavily náznaky rozboru textů. Uvědomil jsem si, že většina zahraničních hitů má hloubku textů Helenky Vondráčkové. :)

1 21.03.2022

Cílová skupina jsou tvrdě pracující ženy ideálně v nějakém korporátu. Ženě se kniha líbila a tak jsem se do ní pustil i já. Většina zásad a cvičení jsou pochopitelně pohlavně nezávislá. Rozvíjet emoční inteligenci potřebujeme všichni. Kniha však nejde moc do hloubky. Pár poznatků je fajn, ale obecně mi přijde, že zbytečně moc mluví, než by rozebrala to podstatné.
Postupem času mi čím dál více vadily narážky na necitelnost a neomalenost mužů. Klenotem v tomto je strana 145: "Nechápu, proč se musíme neustále měnit jen my ženy. Proč se muži nemůžou naučit mluvit jako normální lidé? Kdy se konečně naučí mluvit jako normální lidé? Jak by se to mohlo naučit? Třeba pomocí knihy typu Správná mluva pro správné chlapy. Myslíte, že by si ji nějaký muž koupil? Ne, odpověděla mi kdysi zcela vážně jedna knihkupkyně. Muži totiž, čistě statisticky, neumí číst. Devadesát procent kupujících jsou ženy." Předsudky, generalizace, diskriminace naruby. Za podobné výroky bych dal ještě hvězdu dolů. Nemyslím, že by tam byly potřeba. Obecně znám lepší knihy na téma emoční inteligence.

1 27.12.2021

Nedokázal jsem přestat číst. Napínavé, chytré. Pořád máte před sebou minimálně dvě otázky, které vás nutí číst dál a dál. Zaujal mě svět, pobavily některé pasáže a přitom to má hloubku. Jak píše anotace - "Velice vtipné a mrazivě trefné podobenství o nejpalčivějších problémech současnosti: migraci, fake news, mediální manipulaci a šíření nenávisti." Takže vás to nutí zamyslet, pobavíte se a užijete si pěknou porci napětí. Za mě 5/5.

1 12.11.2021

Lewis je v této knize hodně racionální. Samo o sobě to není špatné, ale někdy mě to neustálé škatulkování a argumentování unavovalo. Jeho styl mi připomíná Reného Descarta. Z ideje odvodí exitenci něčeho, co přesahuje člověka a nazve to Bohem. Cogito, ergo sum. Bohužel stejně jako Descartes i Lewis někdy předkládá jen jediné možné řešení. V několika případech je to ale zkreslení. Možností máme víc a rozum nevyužíváme plně. Tvrdit, že máme jen jednu cestu, když máme minimálně dvě a tvářit se u toho, že opravdu rozlišuji a argumentuji z faktů a axiomů, je přinejmenším nefér. Ale celkově vzato, pokud jste křesťany - asi vás kniha potěší. Pokud jste ateisty, asi výrazně váš život nezmění. Pár myšlenek se mi opravu líbilo.

1 04.06.2021

Sněhová královna mi přišla jako příběh s velkým, ale nevyužitým potenciálem. Proč potkala všechny ty postavy? Proč pak nehrály v příběhu nějakou roli? Proč tam chyběl střet s královnou? A co měl znamenat konec?

1 03.11.2020

Kniha mi pomohla. Její styl připomíná spíš americkou psychologii (zaměřenou na příběh a emoce) než tu naši německo-českou, která má zálibu v dělení a popisování (racionalizace). Což mi vyhovovalo. Rady jsou jednoduché a opakují se stále dokola, takže čtenář ví, co má dělat. Zkušenosti slavných osobností jsou navíc výborným doplňkem. Znovu v nich uvidíte ty stejné rady, jen uplatněné v praxi. Navíc se přesvědčíte, že to skutečně funguje. Takže za mě plný počet.

1 29.10.2020

Autor má obrovský přehled. Kombinuje mytologii, Bibli, dramatiky, historii a kdo ví, co všechno jsem ještě nepostřehl. Nečte se snadno. Jednak kvůli moři odkazů, jednak kvůli zvláštním obratům, jednak kvůli tíživému tématu smrti, nicoty, marnosti, ke kterému se neustále vrací.

1 06.10.2020

Kniha navazuje na Lepší než život, stejně jako Grantovo Pozpátku vydané o rok později. Každý z autorského dua měl tak jedinečnou šanci na sólo konec Červeného Trpaslíka. A za mě se to mnohem lépe povedlo právě Naylorovi. V mnohém je styl (akční jízda) a někdy i děj (uvězněni ve virtuální realitě, útěk z vězení) podobný předchozí knize. Přece jen je ale vyprávění konzistentnější a překvapivější. V Lepší než život mě bavila nespoutaná akce, u Nekonečna hlubší popis charakterů než umožnil seriál. A tyto klady si plně bere i Poslední člověk. Přidává ještě trochu epičnosti v závěru. Proměna charakterů (Lister 2, Rimmer) je nenásilná, zapadá do konceptu a vede k zamyšlení. Což je nadstavba, které předchozí díly neobsahovaly. Kochanskou jsem si oblíbil. Za n.u.n.s.j.z a McGrudera dávám 10 bodů! Tohle by se mělo zfilmovat! :-)

1 26.06.2020

Četl jsem Svět bez stížnosti a čekal jsem, zda-li mě podobné téma Vztahů bez stížnosti osloví. Oslovilo. Ano, občas jsem měl pocit, že autor použil podobnou nebo dokonce úplně stejnou zkušenost jako v první knize, ale to mu jsem ochoten odpustit. Řekl bych, že Svět byl pro mě zjevením. Něčím novým, neotřelým, zajímavým. Co však Vztahy ztratily na originalitě, to dohání jinde. Především jsou mnohem hlubší a praktičtější. Především šestá kapitola je přímo napěchována praktickými psychologickými cvičeními, takže tu teorii mnohem více zažijete a prožijete. Není to tak jen zajímavé čtení, ale především krok a cesta k transformaci. Což byl Svět taky. Ale tam se jednalo víc o senzaci, nadšení. Vztahy staví nejen na nadšení, ale hlavně na psychologii. Takže za mě ještě kvalitnější dílko než Svět bez stížnosti. Možná tím, že člověk už má základ, na kterém Bowen dále staví.

1 13.05.2020

Krátké, ale viděl jsem, že snad existuje 2 a 3 díl. Pokud by to byl ten stejný příběh. Zajímalo by mě, jak se vyvíjel a zdali je to podobné filmu.

1 07.04.2020

O knize jsem poprvé slyšel na studiích a několik let jsem se pak odhodlával ji přečíst. Inu je to odborná literatura a ocení ji především ´středověkáři´. Příliš bych ji nedoporučil nadšenci pro středověk, který je zvyklý spíš na populárně-naučnou literaturu typu různých historických časopisů. Proč? 1) Kniha je psána až básnickým jazykem. Jeho květnatost je sice esteticky hezká, ale nejednou se přistihnete, že vám uniká smysl. Co by šlo vyjádřit jednou holou větou je rozepsáno na dva odstavce plných slovních přirovnání, ozdůbek a kudrlinek. 2) Autor čerpá hlavně z kronik. Zahrne vás různými historkami. To je skvělé, kdyby jich opět nebylo přehršel. Historka se vrší na historku a vy zase dumáte, o čem vlastně ta kapitolka je. Osobně mám radši systematičtější a jasnější styl. Což ale neznamená, že někomu se naopak tento netradiční styl může líbit.

1 06.08.2018

Kniha na první pohled připomíná historickou jízdu dějinami ve stylu Forresta Gumpa nebo Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel. Obě zmíněné knihy jsou však vtipné a nejde jim o zachycení reality. V tom je Rankov jiný. I když se jádro příběhu točí hlavně kolem milostného čtyřúhelníku, historické události do něj zasahují a ovlivňují ho, i když nejsou hlavním námětem knihy, ale spíše jakýmsi kořením. Proto ve výsledku asi nejvíc připomíná film Pelíšky či případně knihu Hovno hoří od Šabacha. Co se týče zpracování komunismu a jeho vlivu na charakter lidí, odvedl autor skvělou práci. Když srovnám s mnohem slavnější knihou Ladislava Mňačka: Jak chutná moc, Rankov je s přehledem vítěz. Postavy má propracované a jejich deformace je zřetelná, přesto jsou nám hlavní hrdinové stále sympatičtí (snad pro svoji nedokonalou lidskost), což se Mňačkovi nepovedlo. Každou postavu mu věřím a myslím, že by klidně mohla něco podobného prožít (oproti např. Forrestovi). Zpestřením jsou vtipné ´povídky´ - jak se vyrobila Májka nebo paranoia prezidenta Novotného. Bavil jsem se skvěle, knihu jsem nedokázal odložit, občas mě nutila k zamyšlení a několikrát jsem se od srdce zasmál. Vřele doporučuji!

1 03.07.2018

Vtipná oddychovka díky níž se i leccos dozvíte o GB.

1 14.05.2018

Knihu čtěte pokud milujete (spíš MILUJETE) cestopisy a úvody knih. Jedná se v podstatě o popis pararelních Zemí. Velmi povrchní a zběžný popis. Bez děje a hlubších charakterů (některé jsou v knize takřka násilně, aby si mohli zahrát na posledních 5ti stránkách). Hlavním hrdinou je Země. Něco podobného jsme již mohli číst v Barvě kouzel, která byla také cestopisem, ale nejen nudným popisem blížící se vědeckému popisu Hawkinga, ale o něco šlo. Něco se stalo. Někam to směřovalo. To zde nenajdete. Jen plochý přírodovědný dokument oslavující evoluci a náhodu. Škoda. Kniha je v podstatě 400 stránkovým úvodem. To, co obvykle Pratchett zvládl na 40ti stránkách se zde poněkud vymklo kontrole. Přitom stačilo tak málo! Kniha mohla být souborem povídek, příhod na jednotlivých světech (např. ve stylu Stargate SG-1) završený nějakou hlavní myšlenkou, příběhem spojující jednotlivé charaktery, jako v jiných Pratchettových knihách. Takhle máme jen nesourodou směsici nevyužitých nápadů a někdy otravných pop-kulturních narážek. Za mě spojení Pratchett-Baxter nefunguje. USA je prostě něco jiného než Británie po fantasticku. Budu dlouho přemýšlet, zda dám šanci druhému dílu... Plus je vysvětlení původu elfů a trolů.

1 21.03.2018

Krátká sbírka s příznačným názvem. Nejčastějšími náměty jsou kromě lásky a touhy i smrt a válka (to vychází patrně z autorovy životní zkušenosti). Hvězdičku navíc za regionální působnost.

1 11.02.2018