Eriu komentáře u knih
Nebudu hodnotit hvězdičkami, protože knížka je fakt dobrá, ale místy dost děsivá a nechutná. Takhle na mě působilo naposledy Mlčení jehňátek, a jestli zítra někoho uvidím, jak u oběda obírá kuře, asi půjdu zvracet, zvlášť jestli k tomu použije nůž. Takže si nejsem jistá, že chci číst pokračování. Asi bych se bez těch pasáží, věnujících se prožívání obětí, obešla.
Hrozně moc oceňuji, že knížka nekončí happyendem ani nějakým zázrakem.
Nevím, jestli bych ji označila za napínavou. V některých místech určitě, ale vším prolíná melancholie až depresivní lhostejnost hlavního hrdiny, což je něco, co ji bezpečně vyděluje z proudu všech ostatních fantasy. Protože ten hrdina je takový antihrdinský, reálný až nepříjemně, ale hodně to zvedá úroveň knihy (protože všechno, co tu bylo naznačeno o HP i Narnii, je nezpochybnitelná pravda).
Takže pokud chcete pohádku, fakt běžte číst něco jiného. Pocitově bych totiž tuhle knihu - přes fantastické prvky - zařadila někam ke Kdo chytá v žitě, Norskému dřevu, Tak je to, kocoure a podobně, tedy "americký" román o dospívajícím chlapci, ale s otupělým koncem bez gradace. Protože mi vadí nadnesené nereálné závěry, oceňuji, že si autor troufl z toho klišé vybřednout a nenabízet čtenáři nereálnou útěchu.
Má nejoblíbenější fantasy - minimálně z české produkce; celkově se dělí o přední místa ještě s Endeho Nekonečným příběhem a Eschbachovými Tkalci gobelínů (nedokázala bych se rozhodnout jen pro jedno).
Celá série je hluboce psychologická a pracuje s archetypy. Doporučuji každému, pro koho není fantasy jen "meč a magie". Donutí vás se dívat na věci jinak. Pro mě nejsilnější díl byl právě ten poslední :)