Eriu komentáře u knih
Hrozně moc oceňuji, že knížka nekončí happyendem ani nějakým zázrakem.
Nevím, jestli bych ji označila za napínavou. V některých místech určitě, ale vším prolíná melancholie až depresivní lhostejnost hlavního hrdiny, což je něco, co ji bezpečně vyděluje z proudu všech ostatních fantasy. Protože ten hrdina je takový antihrdinský, reálný až nepříjemně, ale hodně to zvedá úroveň knihy (protože všechno, co tu bylo naznačeno o HP i Narnii, je nezpochybnitelná pravda).
Takže pokud chcete pohádku, fakt běžte číst něco jiného. Pocitově bych totiž tuhle knihu - přes fantastické prvky - zařadila někam ke Kdo chytá v žitě, Norskému dřevu, Tak je to, kocoure a podobně, tedy "americký" román o dospívajícím chlapci, ale s otupělým koncem bez gradace. Protože mi vadí nadnesené nereálné závěry, oceňuji, že si autor troufl z toho klišé vybřednout a nenabízet čtenáři nereálnou útěchu.
Má nejoblíbenější fantasy - minimálně z české produkce; celkově se dělí o přední místa ještě s Endeho Nekonečným příběhem a Eschbachovými Tkalci gobelínů (nedokázala bych se rozhodnout jen pro jedno).
Celá série je hluboce psychologická a pracuje s archetypy. Doporučuji každému, pro koho není fantasy jen "meč a magie". Donutí vás se dívat na věci jinak. Pro mě nejsilnější díl byl právě ten poslední :)
Nebudu hodnotit hvězdičkami, protože knížka je fakt dobrá, ale místy dost děsivá a nechutná. Takhle na mě působilo naposledy Mlčení jehňátek, a jestli zítra někoho uvidím, jak u oběda obírá kuře, asi půjdu zvracet, zvlášť jestli k tomu použije nůž. Takže si nejsem jistá, že chci číst pokračování. Asi bych se bez těch pasáží, věnujících se prožívání obětí, obešla.