Eva-K
komentáře u knih

Moje srdcovka, knížka po mamce, četla jsem ji snad 10x. Je to trošku červená knihovna, ale s mnoha velmi vtipně vykreslenými scénami, inteligentní... ideální na zlepšení nálady.


(SPOILER) Bea a Niklas, manželský pár, který právě prochází rozchodem… rozhodně zajímavá knížka, ze které si každý může odnést mnoho ponaučení. Že když se za sebe ve vztahu dlouho nepostavím, že to může dopadnout špatně. Že brát si někoho z lítosti opravdu není dobrý nápad. Že jet dlouhodobě na dluh je neudržitelné. Že být finančně i organizačně závislá na partnerovi i mnoho let po mateřské se mi může vymstít.
Upřímně, štvali mě oba, Bea i Niklas. A i když jsem víc pochopení měla pro Niklase, tak nakonec mi přišlo, že z rozvodu bude víc profitovat Bea, která se posune dopředu. Zatímco Niklas opět nekriticky opěvuje a následuje ženu - a jak to tak asi může zase za pár let dopadnout?
P.S.znám pár žen podobně náročných na partnera jako je Bea a místy mi bylo z té podobnosti až nevolno


Zajímavý námět, Irsko, autorka psycholožka, navíc krásná obálka. Vypadalo to víc než slibně a dobře se to četlo, ale ke konci už mi přišlo, že příběh ztrácí dech a všichni další mužští hrdinové (až na Vasila) nakonec byli o dost větší sympaťáci než Paul. Sečteno podtrženo - celkem fajn oddychovka :)


Krásné ilustrace a krásný průlet Paříží. Nevím, jestli se knížka víc líbí mně nebo mé dceři :)


(SPOILER) Já půjdu proti proudu - čekala jsem fajn oddychovku, ale nakonec to bylo zklamání. Velmi brzy jsem odhadla zápletku, děj mi přišel natahovaný a hlavní hrdina nesympatický. A ještě to klišé s rakovinou - když neví autor coby, hodí do placu úmrtí na rakovinu, to dojme vždycky… Znám mnoho jiných romanťáren, které jsou napínavější, vtipnější, uvěřitelnější. Hvězda navíc za Charlieho, který by mě byl bavil charakterově mnohem víc, škoda že měl tak málo prostoru.


Co jsem čekala, to jsem dostala. Poměrně čtivě psané zápisky jedné dobrovolnice v Indonésii. Něco mi nesedělo, ledasčím mě hrdinka štvala, ale kolem a kolem pohodová jednohubka.


(SPOILER) Zaujala mě anotace, ale přišlo zklamání. Líbily se mi některé myšlenky a bavila mě dějová linka s Win - její milostný příběh a to, jak si ho zpracovala, mi přišel o mnoho uvěřitelnější než Dawn a Wyatt. Hlavní mužští hrdinové byli pro mě hrozně plošší, některé věci vysloveně časově (ani logicky) neseděly, zápletka s pádem letadla mi přišla jenom jako vějička na čtenáře, protože kdyby tam nebyla, nic by se nestalo.
Egyptologie, kvantová fyzika ani skákání v čase mi vůbec nevadily. A na rozdíl od mnoha ostatních jsem neměla problém se začíst, za to mě knížka začala otravovat ke konci.
Čteno v originále. K autorce se nevrátím.


Četla jsem v němčině, český překlad tedy neposoudím. Je to žánr, který běžně nečtu, v češtině už vůbec ne. První polovina knížky pro mě byla spíš otravná, dělalo mi problém se začíst, vadily mi rádoby vtipné dvojsmysly, nic moc se nedělo. Ale od půlky to chytlo spád, kolikrát jsem se i zasmála a skoro se nešlo odtrhnout. Za mě tedy nakonec pohodové letní čtení.


Za mě blbost a vyhozené peníze (ještě že jsem to koupila s velikou slevou). Celkově na úrovni horoskopů a “psychologických” testů v Cosmogirl. Přečteno ve vlaku a rychle posílám dál.


Zklamání. Po Skladatelce voňavého prádla jsem se těšila na další autorčin počin, ale kniha mě neoslovila. Četla se (většinu času) dobře, ale nedokázala jsem si najít snad žádnou sympatickou postavu.


Těžko se mi hodnotí... oceňuju upřímnost, sebeodhalení... zároveň mi ale vypravěčka lezla strašně na nervy. Ale jak sama píše, anorexie je jako závislost na alkoholu - a alkoholici také málokdy působí sympaticky. Vadilo mi to “ženství”, stejně jako opakování názoru, že bezdětné ženy nemohou být tak cituplné jako ty s dětmi. Jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, ale autorka mi asi celkově nesedí (i Dědinu jsem odložila v první třetině).


Milé čtení pro chvíle oddychu, kdy chcete něco jednoduchého a zároveň inteligentního. Pro absolventa kořínského (rozuměj kolínského) osmiletého gymnázia takový malý must-read :) Vlastně škoda, že nám o paní Bešťákové na gymplu nikdo neřekl...

Příjemná oddechovka, třeba do dob karantény nebo když je člověk nemocný a hledá něco odpočinkového. Děj se odehrává v padesátých letech, ale dá se do něj vžít i z dnešního pohledu. Navíc autorka pochází z mého rodného Kolína, takže má malé drobné plus :)


Ano, srovnání s filmem Nedotknutelní mi také přišlo na mysl. Knížka se čte dobře, děj rychle ubíhá, nicméně lze předpokládat vývoj děje a závěr na mě byl možná až moc “americký” ( i když někdy je fajn dát si takovou oddechovku, u které se nemusíte bát, jak skončí :)) Za mě slabší čtyři, ale věřím, že si knížka najde spoustu velmi nadšených fanoušků - protože ano, je to trochu mainstream. P.S. Opět chválím knihu Zlín za povedené zpracování.
