evasmem komentáře u knih

Tato kniha je známá jako soubor keců puberťáka, který si na všechno a na všechny stěžuje. V určitém slova smyslu by se tak dala brát. Celý děj, který není nikterak dramatický, protože se nejedná o nejdůležitější aspekt díla, se odehrává v průběhu pouhých tří dnů. Náš vypravěč Holden opouští svou školu, potkává různorodé existence a na závěr nám blíže představuje svou rodinu. Do vyprávění přimíchává množství příhod ze své minulosti, na které si zrovna vzpomene a které nám umožňují lépe pochopit jeho situaci a pohled na svět.

Musím uznat, že kniha byla vtipná, přestože se jedná o zpověď náctiletého chlapce, který se nevyzná ve světě dospělých. Finální části už mne popravdě začaly lehce nudit, protože se tam nic nedělo a Holden mne zásoboval pořád těmi stejnými řečmi. Konec za to však stojí. Knihu hodnotím dosti kladně, protože jsem se, stejně jako mnoho jiných mladých lidí, v Holdenovi trochu našla; to také jistě zajišťuje nadčasovost díla. Je to zkrátka vyprávění poskytující velmi podrobný náhled do mysli jednoho dospívajícího kluka, občas protkaný nadsázkou a vtipem. S mnoha typy lidí, se kterými se setkává, přicházíme i my do každodenního styku; příběh v sobě kromě frustrace a bezradnosti skrývá i jistou útěchu a naději do budoucna.

13 28.10.2023

Příběh o milostném vzplanutí mezi Lillian, která má přes své smrtelné onemocnění obrovskou touhu žít, a Clerfaytem, který je sice zdravý, avšak pravidelně svůj život vydává všanc při automobilových závodech.

Pracuje se zde s tématem života a jeho pomíjivosti, nevyhnutelnosti smrti... Určitě je pozoruhodné a trochu ironické, jak Lillian, která se na začátku knihy rozhodne žít, jako by nebylo zítřka, v jednom momentu při sledování závodícího Clerfayta kroutí hlavou nad skutečností, že on a ostatní závodníci tak lehkomyslně hazardují se životem, a Clerfayt, pro něhož samotného byla vždy charakteristická přelétavost a frivolnost, dostává pocit, že Lillian jeho způsob života jaksi překonvertovala do podoby, kterou není možné dlouhodobě provozovat.
Kniha je naplněná zajímavými myšlenkami o životě, jeho vlastnostech, kladech, záporech... Pro Remarqua poněkud netypické dílo, poněvadž téma války je zde zmiňováno opravdu jen okrajově, ovšem velmi čtivé a podněcující k hlubokému zamyšlení.

17 21.10.2023

Tak jsem přečetla dvě nejznámější romaneta Jakuba Arbesa. Jelikož nejsem příliš zvyklá na archaický jazyk, čtení mi podstatně ztěžoval, ovšem nepochybně má i své krásy, jako například mnohokrát zmiňovanou "lunojasnou noc" a různorodé přechodníky.

Z těchto dvou romanet se mi určitě více líbil Svatý Xaverius. Hned na začátku se seznámíme s velmi zajímavou zápletkou, již autor ve zbytku příběhu pěkně zpracovává. Vytváří též samozřejmě úžasnou tajuplnou a napínavou atmosféru. Postava Xaveria mi byla sympatická, haha, jeho životní příběh nanejvýš pozoruhodný.
Co se týče Newtonova mozku, který je označován jako první české sci-fi, to byl trochu jiný šálek kávy. Mám pocit, že zde šlo o trochu něco jiného, opravdu spíše sci-fi smíchané s filozofií než záhada v pravém slova smyslu. Ke konci se nachází dlouhá filozofická pasáž, ve které sice najdeme na tu dobu velmi pokrokové myšlenky a úvahy, ovšem zdála se mi trochu zdlouhavá. A závěrečný výčet jistých událostí, které vypravěč se svým přítelem mohli pozorovat, už byl vyloženě nudný.

Obě romaneta jsou v určitém smyslu melancholická, což mi bylo líto, poněvadž Xaveria i přítele vypravěče jsem si oblíbila. Obě obsahují jistou nadčasovost, obzvlášť u Newtonova mozku nejen co se týče vědeckých myšlenek, ale hlavně nenapravitelné a stálé nátury lidstva. Asi to není úplně to nejskvělejší, co si z naší starší literatury člověk může přečíst, ale rozhodně obstojná jedinečná díla, na která by se zapomenout nemělo.

2 15.10.2023

Od tohoto autora už jsem četla skvělou Zlodějku knih, takže od Posla jsem měla poměrně vysoká očekávání. Na úvod uvedu, že při prvotním prolistování knihy mne překvapilo, jak nespisovně je napsaná, ale člověk si na to velmi rychle zvykne. Vždyť za vypravěče tu máme devatenáctiletého taxikáře Eda. Ten nemá žádné velké ambice, ale v průběhu knihy se setkává s lidmi různého věku a původu, kterým má nějak pomoct. Vyvíjí se též jeho vztah s přáteli a jeho přístup k životu. Jednotlivá poselství člověka donutí se zamyslet, na samém konci se nachází poselství největší a nejhezčí. Markus Zusak má dle mého opravdu unikátní a zajímavý styl. Určitě kniha stojící za přečtení.

9 27.09.2023

Krásná kritika totalitarismu, ano... Orwell zde umně vykreslil prostředí státu, který s extrémní pečlivostí dohlíží na své obyvatelstvo. Nadčasová kniha, aktuální pro tehdejší a přínosná pro současné čtenáře. I přes všechny naše výhrady asi buďme rádi, že žijeme, kde žijeme...

14 17.09.2023

Viktoriánský román s fantastickými prvky. Zlá kniha, zlá, zlo z ní na člověka dýchne. Líbí se mi Wildeův styl a jazyk. Dílo mimo jiné upozorňuje na to, že nic nemusí být, jak se zdá, v tomto případě morální čistota mladíka s pěknou tváří. Kniha je plná památných citátů a aforismů, snad i životních mouder. Ponurý příběh s úžasnou atmosférou.

9 10.09.2023

Pěkný příběh o důležitosti přátelství, zasazený do poválečné Paříže. Každý z tří hlavních hrdinů má určitý svůj talent a minulost a navzájem se doplňují. Atmosféra sirotčince, knihkupectví, kavárny i celé zasněžené Paříže na vás dýchne. Občas neuškodí si pro potěšení duše přečíst dětskou knihu, obzvlášť s knihomolskou tematikou. :)

3 03.09.2023

Bezvadná studie charakterů a psychologie postav, původní psychologický román, mistrovské dílo. Konečně jsem se dostala k tomuto Dostojevskému počinu, je to moje první kniha od něj, jsem uchvácena. Tolik rozmanitých, zbídačených, dobrých i špatných postav, tolik vnitřních monologů, intrik a napjatých dialogů; zobrazení tehdejší kruté reality a pohrávání si s myšlenkou míry špatnosti zločinu a napoleonské velikosti... Po dočtení jsem měla zahlcenou hlavu, pořád ještě mám, co k tomu už dodat.

17 31.08.2023

Novela zobrazující život zámecký i život chudiny, s, jak je pro Němcovou typické, zidealizovaným koncem. Autorka věrně zachycuje problémy své doby; líbí se mi, že jsou příběh a dialogy protkány lidovými moudry a přirovnáními.

3 21.08.2023

Zpočátku se mi kniha nelíbila, byla zdlouhavá, nudila mě, občas jsem popravdě musela zapojit mozek při popisných pasážích... Avšak jakmile došlo ke zlomu děje, vžila jsem se do smutného osudu postav a vlastně už předtím jsem začala naopak oceňovat autorovu schopnost barvitě a zajímavým způsobem popsat například počasí; pak jsem si dovedla velmi dobře představit danou atmosféru a situaci, ve které se postavy nacházely. Závěrem, po přečtení, si myslím, že to je, jako spousta klasik, příběh popisující autorovu dobu a negativní, neměnné vlastnosti lidí. Určitě ve mně vyvolal emoce a nakonec ho hodnotím dosti kladně. Jsem zvědavá, jaký bude v porovnání film.

5 19.08.2023

Po zhlédnutí filmu jsem si už nějakou dobu chtěla přečíst knižní předlohu. Poprvé poznávám autorský styl Jane Austen, je zde pomálu popisu postav či prostředí, autorka se soustřeďuje na děj a pocity. Elizabeth je dle mého velmi zajímavá a inspirativní hrdinka. Bylo zajímavé a příjemné sledovat proměnu vztahu mezi ní a panem Darcym. Po dočtení jsem měla hřejivý pocit.

12 15.07.2023

Moje první setkání s Charlesem Dickensem. Už na začátku knihy mne upoutal styl vypravování a popisu prostředí i postav. Postavy jsem si za velmi krátkou dobu stihla zamilovat, především Davida a jeho služku Peggotku. Příběh je vypravován z pohledu samotného Davida po mnoha letech a přestože se tam nenachází nikterak velké napětí, které by čtenáře popohánělo dál, kniha je velmi čtivá a milá; dokáže zahřát u srdce a naopak vyvolat soucit k malému chlapci s neblahým osudem. Autor zároveň podává dobové svědectví, důraz klade na zobrazení bídných podmínek, ve kterých tehdy mnohé děti žily. Kniha se mi moc líbila a někdy v budoucnu bych ráda sáhla po pokračování.

3 12.07.2023