evismaior
komentáře u knih
Logopedické deskové hry – Procvičujeme hlásky L, CSZ, ČŠŽ, R a Ř
Ivana Novotná
75% - Povedená knížka s krásnými ilustracemi ve velkém formátu tak, že když se rozloží, je vždy na dvoustraně jedna desková hra na procvičení jedné skupiny písmen. Syna to moc baví hrát, takže kniha účel plní, já jako matka, která musím hrát s ním a do omrzení házet koustkou, bych přivítala, kdyby byl jeden malý úkol klidně na každém políčku, na které se vstoupí, i kdyby to mělo být třebas jen vyslovení jednoho slova s příslušnou hláskou nebo vymyšlení věty, kde to slovo je. Takhle někdy hážeme a hážeme kostkou a málem dojedeme do cíle se splněním minima úkolů. To je trochu slabina tohoto jinak moc pěkného nápadu.
Vše o autech
Andrea Erne
100 % - Tahle edice Již vím proč syna úplně nadchla - knížky jsou akorát tak dlouhé, aby je celé pročetl, vše si důkladně prohlédl, pootvíral obrázky a přitom neztratil pozornost. Tato knížka má i velký formát, takže se mu jako začínajícímu čtenáři pěkně prohlíží a čte. Nápad, grafika a zpracování je geniální. Včera mi podle knížky kreslil písty čtyřtaktního motoru, prostě kluk a auta - tahle knížka se dá skutečně stoprocentně doporučit.
Vše o stavbě
Patricia Mennen
100 % - Tahle edice Již vím proč syna úplně nadchla - knížky jsou akorát tak dlouhé, aby je celé pročetl, vše si důkladně prohlédl, pootvíral obrázky a přitom neztratil pozornost. Tato knížka má i velký formát, takže se mu jako začínajícímu čtenáři pěkně prohlíží a čte. Nápad, grafika a zpracování je geniální. Obzvlášť objížďka kolem rozestavěné dálnice ho zaujala:-)
Les
Angela Weinhold
80 % - Tahle edice Již vím proč syna úplně nadchla - knížky jsou akorát tak dlouhé, aby je celé pročetl, vše si důkladně prohlédl, pootvíral obrázky a přitom neztratil pozornost. Jen je v tomto případě škoda toho malého formátu - máme srovnání s knihami ze stejné edice (o stavbě, o autech), které jsou dvojnásobně velké, tím pádem i písmena jsou větší a začínajícímu čtenáři se tak mnohem lépe čtou. Nápad, grafika a zpracování (až na ten formát) je ale geniální. Tady jsme ocenili obzvlášť odklápěcí mraveniště, strom skrývající hnízda ptáků a další krásné otevírací obrázky.
Hasiči jedou
Wolfgang Metzger
80 % - Tahle edice Již vím proč syna úplně nadchla - knížky jsou akorát tak dlouhé, aby je celé pročetl, vše si důkladně prohlédl, pootvíral obrázky a přitom neztratil pozornost. Jen je v tomto případě škoda toho malého formátu - máme srovnání s knihami ze stejné edice (o stavbě, o autech), které jsou dvojnásobně velké, tím pádem i písmena jsou větší a začínajícímu čtenáři se tak mnohem lépe čtou. Nápad, grafika a zpracování (až na ten formát) je ale geniální. Snad si z toho vezme i to ponaučení s nenecháváním hořících svíček bez dozoru:-)
Prázdné křeslo
Jeffery Deaver
80 % - Třetí případ Lincolna Rhyma a Amélie Sachsové je neotřelý v tom, že hlavní hrdiny vytáhl z jim dobře známého New Yorku a vhodil je kamsi do močálů Severní Karolíny, kde je pro ně mnohem obtížnější analyzovat důkazy. A to obzvlášť poté, kdy spád děje přiměje Amélii jednat v rozporu se zákonem i Lincolnovou intuicí. Antihrdina Garrett "Hmyzoun" byl rovněž velmi dobře napsaný, byť bylo celkem záhy jasné, jak to s ním asi ve skutečnosti bude. Navíc, jak už je u Deavera zvykem, se čtenář hlavní zápletku dozví tak nějak zničehožnic až ke konci, a byť je opět vcelku logicky postavená (a ekologické téma je navíc vděčné), mám u tohoto autora už tradičně problém, že od začátku začínám podezřívat všechny postavy na place včetně těch zdánlivě kladných, což se už trochu neoriginálně ukazuje jako správné - tady už jsem jen čekala, kde ještě bude do toho zapleten - a opět pak bylo vidět, jak účelově je text do té doby psán - ono to nevadí u postav, které čtenář vnímá jen zvnějšku, ale trochu to pak křičí u postav, kde jsou popsány i jejich duševní pochody, které pak příliš neodpovídají realitě (už jen taková drobnost, že poslední odhalená záporná postava přemýšlí jménem a příjmením o někom, kdo se pak nakonec ukáže, že je její přítel - čekala bych, že o lidech, se kterými člověk spí, bude přemýšlet jen pod jejich křestním jménem - jenže to by nám autor ohledně jejich vztahu napověděl moc brzy, že...). Nicméně úroveň příběhu je stále na detektivku velice slušná a čte se to moc dobře.
Sběratel kostí
Jeffery Deaver
80 % - detektivní klasika - zapeklitý příběh se sériovým vysoce inteligentním vrahem, který nechává vyšetřovatelům vodítka navádějící k dalším obětem. Dobré duo hlavních postav - Amélie Sachsová - krásná, bystrá policajtka se sklony k sebepoškozování a Lincoln Rhyme ochrnutý od krku dolů (a v neméně dobrém filmu představovaný mým oblíbeným Denzelem Washingtonem - až díky knize jsem zjistila, že detektiv je vlastně běloch:-)), ale hlava mu funguje pořád víc než dobře - a od plánované asistované sebevraždy ho dělí jen touha zachránit další oběť. Příběh se odehrává v rozmezí jen asi tří dnů, které jsou ale nabité akcí, a přesto dojde i na vývoj vztahů mezi mnohými zúčastněnými. A k tomu ty obvyklé zápletky - schopným detektivům seberou případ, oni pátrají dál, pak jim ho zas vrátí, ke všem obětem se dobíhá na poslední chvíli, vrah je v příběhu významnější postavou, než by se zdálo (a to mi právě trochu nesedělo, protože když jsem se dozvěděla, kdo tím vrahem je a jaký je jeho skutečný motiv, nějak se mi nezdálo, proč se v tom tedy celou dobu tak vyžíval), a následuje nezbytné nebezpečí i pro hlavní aktéry. Kostra příběhu tedy stejně předvídatelná jako kostry sesbírané sběratelem kostí, ale každopádně se ráda nechám zlákat i k dalším detektivkám s touto zajímavou dvojicí postav.
Muž, který hledal svůj stín
David Lagercrantz
65 % - předešlé pokračování Milénia od nového autora mě navnadilo, a tak jsem se pustila záhy i do knihy nejnovější. autor si stále udržuje vysoký standard stylu psaní a kniha je i dost napínavá, ale tentokrát jsem zas tak nadšená nebyla - vytratilo se totiž to hlavní - a sice Mikael a Lisbeth v nezpochybnitelně hlavních rolích, kteří by byli středobodem celého příběhu tak, jako tomu bylo dřív. Dostalo se mi naopak dvou dějových linek, které by se bez mých oblíbenců v roli víceméně jen pozorovatelů asi v podstatě obešly, a navíc se přiznám, že mě dost unavovala ta politická korektnost, kterou je kniha nasáklá - postava z první dějové linky je romského původu a celá druhá dějová linka se točí kolem imigrantů islámského vyznání. Holt se asi pořád ještě odmítám smířit s tím, že tohle je teď nová evropská realita, o které budeme číst pořád častěji, a raději bych viděla Mikaela a Lisbeth v pro mě zajímavějších zápletkách. I tak ale příběhu neupírám kvalitní zpracování.
Scarlett 1
Alexandra Ripley
75% - Vlastně taková fanfiction ke slavnému románu Jih proti Severu napsaná velkou obdivovatelkou Margaret Mitchellové, která se očividně stejně jako většina čtenářek nadokázala smířit s koncem, kdy Rhett Scarlett opustil, a rozhodla se s tím vcelku působivým způsobem něco udělat. V prvním dílu se tak Scarlett nejdřív snaží polepšit a proniknout zpět do Rhettova srdce tak, že se vetře k jeho matce, jenže uvnitř je to pořád Scarlett a její léty pěstovaný cynismus, vychytralost a úžasná vůle k životu se prostě předělat nedá.
