Fallenyard
komentáře u knih
Královna ničeho
Holly Black
Třetí závěrečný díl hodnotím asi nejkladněji - určitě ne proto, že by byl o tolik lepší, ale spíš už jsem si zvykla na překotný styl děje, na Jude-terminátora, která vydrží i úplně absurdní věci a na další šílenosti. Od okamžiku kletby (ať nespoiluju) mě to dokonce bavilo moc, epilog naopak celkem cringe, ale jsem ráda, že vím, jak to dopadlo!
Město z kostí
Cassandra Clare (p)
Super. Od Cassie Clare jsem dřív přečetla mechanickou trilogii a ta mě naprosto rozbila, takže jsem jen doufala, že budou Nástroje smrti aspoň stejně dobré. Je to jiné, ale stejně jako v Pekelných strojích autorka dokáže báječně vytvořit zajímavé postavy, budovat jejich vztahy mnohdy brilantními dialogy a přestože kniha neskončila, jak jsem si přála, jsem velmi zvědavá na další díl!
Krev a med
Shelby Mahurin
Vidím, že půjdu proti proudu, ale já jsem spokojená. Je nutné předestřít, že autorka je bezesporu grafoman. Našla bych spoustu pasáží, bez kterých se dalo obejít (čtenář nepotřebuje tři věty po sobě nesoucí totožné sdělení). Na druhou stranu příběh dobře odsýpá a díky napínavému ději se lze dobře začíst. Líbí se mi vývoj některých charakterů, bohužel Lou je skoro po celou dobu stejně otravná jako v jedničce a její neustálé lhaní a zatajování hází vidle do plánů skupiny. Oproti tomu oceňuji vývoj vztahu Reida a jeho matky a když se ve finále dobereme k odhalení velkého moudra, že otevřená komunikace člověku usnadní vztahy i život obecně, všem se uleví. Pro mě velké překvapení, po prvním dílu jsem se dost bála, ale na třetí se už těším.
Podlý král
Holly Black
Dvojka je jednoznačně lepší, než jednička. Četlo se to samo, intriky jsou daleko propracovanější (a je jich víc, takže se to občas špatně sleduje), do očí mě nepraštila žádná vyložená nelogičnost - jenom tedy moc nechápu chování Vivi, která bere vše na lehkou váhu, ale vyhledem k tomu, jak sebedestruktivní sklony mají Jude s Cardanem, jí možná z toho psycha kolem přeskočilo.
Stále jsem si nedokázala oblíbit žádnou postavu. Kromě Jude a Cardana, kolem nichž se celý příběh točí, jsou jejich duševní pochody popsány jen povrchně. Kdyby jim bylo věnováno tolik prostoru, co popisům oděvů a šperků, byla by to jiná kniha. I tak ale hodnotím kladně, tenle díl byl dost slušný.
Světlo a stíny
Leigh Bardugo
Knížku jsem si přečetla až po Vranách a přijde mi jednoznačně daleko pohádkovější a méně napínavá, ale stále velmi dobrá. Děj je dynamický, nikde nedrhne, všeho tak akorát a dává to smysl. Oceňuji, že kniha není překombinovaná, jak je častým jevem u řady YA fantasy knih vydaných po roce 2005.
Holubice a had
Shelby Mahurin
Nebylo to zlé. Když se mi po sto padesáti stranách konečně podařilo začíst se do příběhu (je psaný tak čtivě, že stránky ubíhají samy) a trochu si zvyknout na prostředí, magii a postavy, začalo mě to bavit. Hlavní hrdinka mi ovšem intenzivne lezla na nervy - je zbytečně hlučná, vulgární a rtuťovitá, asi jako Pipi Dlouhá punčocha na steroidech. Mnoho událostí a jednání postav vypadá nelogicky a i když na závěr vyplynou najevo skutečné důvody, proč tomu tak bylo, zůstává otázkou, zda jsou to důvody dost dobré. Přímočará lovestory je jedna věc a nemám s ní tady problém, ale vysvětlení jednání postav působilo dost uměle a účelově, aby se děj ubíral směrem, který autorka předurčila. Pokud se nad to dokážete povznést, je to určitě jedna z kvalitnějších odpočinkových knih.
Krutý princ
Holly Black
Tato kniha by měla potenciál vyniknout unikátním námětem jako krvavý psychothriller. Bohužel z ní prostinký a plochý styl psaní dělá pouze chaotický jarmark choromyslnosti s přídechem teenagerské romantické slátaniny. Už od počátku chápeme, že lidské dítě vychované vílami je jasný případ pro psychiatra, ale z nějakého důvodu působí většina popisů duševních pochodů a reakcí Jude jenom divně. Šikana, pokusy o vraždu, trhání končetin a schovávání těla jsou v nesnesitelném kontrastu s do nebe volající naivitou knížek pro dospívající a křečovitými záškuby pokusu o humor. Poslední pětina knihy je zajímavá jen díky dobře promyšleným intrikám, kterým opět podráží nohy naivita hlavní hrdinky a celého příběhu. Lovestory mi svou toxicitou připomíná Harley Quinn a Jokera z Wishe a asi to budu muset chvíli trávit.
Howlův putující zámek
Diana Wynne Jones
(SPOILER) Jsem trochu zklamaná. Pohádka je taková celkem nenáročná a originální, ale to je tak všechno. Děj je překombinovaný a chaotický, některé kapitoly jsou vyloženě zbytečná výplň, Sofie je mi jako hrdinka dost nesympatická, protože neustále zmiňuje, jakou má vlastně v životě smůlu, nemůže se pořád rozhodnout, jestli svůj trpný úděl přijímá nebo jí vadí, chová se nelogicky a nedovedu se s ní ztotožnit. Lovestory budují všichni kromě ústřední dvojice, takže mě závěr až trochu zarazil, to bylo vyloženě uspěchané. Film knihu předčil.
Druhý hrob nalevo
Darynda Jones
Oproti prvnimu dilu, ktery byl skutecne vymazleny, dvojka trochu zaostava. Nejotravnejsi ze vseho bylo neustale vysvetlovani souvislosti a navaznosti na predchozi dil, ktery misto prijemne pripominky pusobil jako obtezujici vsuvka pro negramoty. Narozdil od jednicky jsem se ani moc nezasmala, coz je u dilka, ktere na humoru stoji, celkem prusvih, a chvili dokonce premyslela, zda pokracovat ve cteni, protoze me ani zapletka uplne neoslnila. Zvedavost byla silnejsi a trojka je uz nastesti stejne dobra, jako jednicka :)
Piknik na Hanging Rock
Joan Lindsay
Knihu jsem si sehnala po shlédnutí videa od youtubového kanálu Pod lampou, jenž se zaměřuje na viktoriánské krimi, a vůbec nelituji! Dostala jsem, co jsem čekala - mysteriózní zápletku, náhled do života studentek ženské internátní školy - návdavkem pak pár skutečně zajímavých zvratů a především (pro mě) neočekávaný, svěží humor! Lehounké čtení jako omalovánky, přečteno jedním dechem.
Stín noci
Deborah Harkness
Navzdory znatelně lepšímu překladu a větší čtivosti jsem se knihou prokousávala poměrně dlouho. Přičítám to především autorčinu rozepisování o zbytečnostech, aby pak poměrně zásadní události vzala nelogicky šturmem - opět se v nadbytečné míře rozebírají vůně, pachy, významné pohledy, ale samotná krádež svazku, kvůli kterému cestují časem, je shrnuta do jedné věty? To z mého pohledu svědčí o stále přetrvávající spisovatelské nezralosti, která významně ovlivňuje celkový dojem z knihy. Nevyváženost je umocněna i tím, kolik úsilí musela autorka investovat do nastudování dobových reálií od alžbětinské Anglie přes rudolfinskou Prahu (skutečně velmi s citem), až po sokolnictví a lukostřelbu, jen aby se následně dopustila dějových kiksů, jako jsou vágní vysvětlení, že někdo něco "zapomněl" udělat nebo to "nestihnul" a "asi" to tak bylo... Potenciál velký, stále vkládám naděje v seriál, protože by stačilo ubrat na irelevantních, ubíjejících detailech, přidat správnou dávku akce, trochu logičtěji pospojovat děj a sežrala bych autorce příběh o upírech, démonech a čarodějnících i s navijákem.
Dědictví zkázy
Jan Urban
Poslední kniha trilogie ve mně zanechala velice smíšené pocity. Narozdíl od jejích předchůdkyň jsou v ní pasáže, které vtáhnou a chcete je číst; bohužel se však střídají s pasážemi, které skutečně číst nechcete - pokud masochisticky nevyhledáváte situace, kdy je vám trapně za literární postavy. Proč musí seriózní, důstojně působící muž ve vážné a notně napínavé situaci nakonec prohodit nějakou infantilní hlášku? Komando hopsando mě bude asi strašit nadosmrti. Nikdy nekončící sinusoida vtipných pasáží a vážných úseků narušených trapností na mě při čtení působila dost rušivě. Velmi oceňuji méně popkulturních odkazů, propojení akce více operujících skupin a samozřejmě vkusnou obálku.
Achája II
Andrzej Ziemiański
Ve dvojce nabírají události ty správné grády, zápletka se komplikuje a klobouk dolů, před takhle propracovanou pavučinu intrik musím smeknout.
Postava Biafry překvapila svou komplikovaností a stejně tak můžu jen žasnout nad perfektním vystižením jak psychologie dívčí armády, tak i psychologických profilů jednotlivých postav. Jednu chvíli čtete knížku a druhou chvíli vám dojde, proč se ta ženská odnaproti chová jak stará čarodějnice.
Víc než v předchozím díle začne čtenáří docházet, co přesně znamená "příčina a následek". Druhý díl zároveň shledávám vtipnějším a snad i o něco méně násilnickým. Jediné, co se mi do knihy úplně nehodilo, byl úsek s životem u kočičích lidí. Doufám nicméně, že bude platit to, co už jsem naznačila výše, a to, že vše má svůj důvod... :)
Štvaná zvěř
M. A. Bennett
Moc pěkná jednohubka s nádechem dark academia. Kdo nevyhledává thrillery, nemusí se bát, je to celkem na pohodu - dramatická scéna je tam až jedna. Za mě skvělé oddechové čtení YA/ mystery.
Caraval
Stephanie Garber
(SPOILER) Zaujal mě námět, představa grandiózního magického představení zněla báječně, skoro jako hunger games, but make it placená magická VIP únikovka. Bohužel, žádný spektákl se nekonal. Kniha je velmi čtivá, stránky utíkaly jedna za druhou, ale příběh mě až tak nepřesvědčil. Některá překvapivá odhalení byla překvapivá tak nějak na sílu.
Vztah dcer a otce je úplně úchylný a nekončí přesvědčivě - celou dobu je týrá a pak vypadá zničeně a odejde bez řečí? Nebo se má v dalších dílech vrátit? Ústřední trojice je rozvinutá na úkor vedlejších postav. Hrabě D'Arcy je taky divný panák, kterého necharakterizuje nic, je úplně nijaký, pořád vypadá, že mu na Scarlett záleží, ale zároveň je neustále naznačováno, že je to hajzl? Nějak se mi podařilo pochopit podstatu toho, proč si tak strašně chce Scarlett vzít za ženu.
Jak jsem pochopila, Caraval má být zfilmován (Hearts Made of Black) 20th Century Fox a podle mě to může být velmi dobré. Uvidíme, jak naloží s nevyužitým potenciálem knihy.
Město ze skla
Cassandra Clare (p)
Lovce stínů jsem si naprosto zamilovala, paní Clare už v předchozích knihách prokázala, jak jedinečně umí vybudovat vztahy mezi postavami, ale až když jsem se s tímto dílem ohlédla na předchozí dvě knihy, došlo mi, jak zvládla popsat i vývoj charakterů. Nesmírně cením její cit pro romantické linky - to je prostě čistá práce bez rádoby šokujících čuňáren. Nice. Dále musím vypíchnout i neodbytý a neuspěchaný závěr, jak tomu bylo i v případě trilogie Pekelných strojů. Strhávám hvězdičku jen za to, že mi určitý plot twist došel hned na začátku a pak jsem byla asi 150 stran frustrovaná, kdy to ostatní konečně odhalí :D Ale četlo se to rychle. Vynikající.
Zjizvený král
Leigh Bardugo
Rozdělila bych hodnocení knihy na tři části - první třetina byla ucouraná a nudná, druhá zase poněkud zmatená a fantaskní, až poslední třetina knize zachránila skóré. Po Grišovské trilogii a Šesti vranách jsem měla opravdu velká očekávání a zklamalo mě, že jsem se během čtení musela zamýšlet, co přesně mi na knize nesedí. Nakonec jsem dospěla k závěru, že tak do poloviny knihy spolu nepříliš dobře komunikují záměr a provedení. Grišovská pohádkovost se tře se dospělostí životních příběhů hlavních hrdinů a šílenstvím, které se odehrává ve Fjerdě. Celá linka se svatými je pro mě bizárek nehodný Bardugo, která staví fantasy na uvěřitelnosti. Za mě bych kvitovala, kdyby byla kniha pojatá tak nějak dospěleji celá, neskutečně by jí to prospělo, protože Bardugo jednoznačně psát umí, pobaví i ždíme slzy. Uvidím, co přinese druhý díl.
Jak vzniká důvěra
Amana Trobe
Prijemne ctiva knizka, zabyvajici se vznikem neduvery k lidem, s nimiz v zivote vstupujeme do interakci. Ruku na srdce, kdyby mi nebyla doporucena, sama bych po ni nesahla. Kniha se temat dotyka pouze zlehka, nejde nikdy uplne do detailniho rozboru, a tak nemam pocit, ze jsem si z ni neco podstatneho odnesla. Soucasti jsou i priklady z praxe a okoli autoru, ale vse je opet jen lehce natuknuto a vezmete si z toho intuitivne, co potrebujete nebo chcete. Nejsem zklamana, protoze jsem nic necekala, ale pokud jste spise analytictejsi osobnosti, doporucuji Louise Hay, pripadne Shakti Gawain, ktere pokryvaji i tema duvery pomerne obsahle.
Achája
Andrzej Ziemiański
Neuvěřitelná kniha, která by snad neměla být řazena mezi fantasy, ale mezi filosofii. Umí čtenáře pobavit, ale především napnout a krutě týrat jeho duši a mozkové závity na úrovních, o kterých jeden netuší, že je vlastně má. Typicky polsky syrový styl psaní v kombinaci s příběhem, který se nastaví naprosto před ničím.