femme.fatale
komentáře u knih

Možná jsem čekala něco jiného....zpočátku jsem si říkala, kdy "to" přijde? Ale pak mi došlo, že "to" tam je. Od začátku do konce. Nelituju, že jsem po ní sáhla.


Co napsat...? Za mě lepší než Hana, byť určitá podobnost tam je.
Možná víc než z dětství Bohdany je mi smutno z osudu Svatopluka. Jak se to někdy v životě během vteřiny všecko otočí a pokazí a člověk to neumí nebo nechce zvrátit...a pak už je pozdě.


Knihu jsem neznala, někde jsem na ni narazila až teď, v pětatřiceti. Přečetli jsme ji s dětmi (9 a 10) a bavila nás všechny. Mě asi nejvíc. Tolik různých a neotřelých dobrodružství Petr zažívá, vždy jsem se těšila, co přijde příště...a co se stane, až splní úkol... :)
Za dobu, co mám děti, jsme toho přečetli dost, ale není moc knih, ke kterým se chci vrátit i s těmi mladšími. Tahle to ale bude.


Jiří Hájíček mě ani tentokrát nepřekvapil. Vlastně ano, v předešlých knihách mi byli hlavní hrdinové nesympatičtí, tady ve mě nevyvolával nic. Za mě kniha, která neurazí, nenadchne. Nečetla se zle, ale klidně bych se bez ní obešla.


Ačkoli se mi kniha četla vcelku dobře a do čtení jsem se nemusela nutit, to hlavní, co jsem od ní čekala, nesplnila. Nebála jsem se. U Trhliny mě místy vážně mrazilo, u Strachu jsem klidně v noci šla do zahrady. Škoda, možná jsem na ni zrovna nebyla naladěná... A ten konec...? Večer jsem ji musela odložit 5 stran před koncem, ráno jsem si přivstala....a toto?!
Ale panu Karikovi ještě určitě šanci dám.
