Figul
komentáře u knih
Silo
Hugh Howey
Začátek se strašně moc táhl a musela jsem se přesvědčovat, abych pokračovala, ale druhá polovina příběhu mě nesmírně chytla. Autor opravdu skvěle dokázal vybarvit postavy a nejen ty hlavní, jak to často bývá zvykem. Takže mi to nedá a stejně musím dát 5*.
Kde končí duha
Cecelia Ahern
Ze začátku mi docela vadilo, jakým způsobem je kniha napsaná, ale nakonec jsem si zvykla a dokonce se mi to i líbilo a přišlo originální. Ale co mě vážně vytáčelo byly některé Rosiiny dopisy. Hlavně ke konci mi přišly strašně falešné, hloupé a ubohé, jakoby autorka změnila během pár stránek celou osobnost postavy.
Nicméně mě kniha opravdu chytla a prostě jsem musela vědět, jak to s nimi dopadne! Rozhodně přečtení nelituju a po dlouhém váhání dávám místo 3 hvězdiček 4.
Papírová města
John Green
Nějak mi to připadalo negreenovské s výjimkou konce a začátku. Při čtení jsem se určitě pobavila a četlo se mi dobře, ale podle mě je to zatím nejhorší kniha z přeložených. Celkově mi připadá, že se mu hlavní postava trochu nepovedla a byla místy až otravná, avšak když to nastalo tak to zachránili jeho nejlepší kamarádi. Při čtení mi v některých pasážích přišla na mysl podobnost k Aljašce, ale taky trochu Ten, co stojí v koutě.
Hvězda
Alex Flinn
Když jsem knihu dostala, tak jsem ji odložila, protože mi nepřipadala zajímavá. Poslední dobou jsem na ni však slyšela spoustu chvály a tak mi to nedalo. Nakonec jsem byla hodně překvapená. Příběh by sám o sobě by nebyl tak zajímavý, ale skvělý humor a celkově způsob jakým je kniha napsaná se mi tak zalíbil, že jsem ji stihla přečíst za jeden den.
Procesí mrtvých
Darren Shan (p)
Prvních asi 150 stránek jsem byla zklamaná, jak tak skvělý autor, jehož knihy mě vždycky pohltily od první stránky mohl napsat něco takového. Nakonec jsem se ale přemohla a druhá polovina za to stála.
Hvězdy nám nepřály
John Green
Už jen styl jakým píše Green je mi velmi blízký, jak už v Hledání Aljašky nebo tady jsem se do příběhu dokázala vcítit a střídaly se u mě výbuchy smíchu a nezastavitelný pláč. I když s rakovinou či jinou nemocí nemám žádné bližší zkušenosti tak mi kniha připadala neskutečně realistická i přes zdánlivě kýčovité umírající teenagery, co se do sebe zamilují. Rozhodně bych ji doporučila všem přečíst, jen malá rada-nečtěte na veřejnosti:)
