Filatov komentáře u knih
Pořád výborná kvalita. Musel bych se v podstatě opakovat jako v komentářích u předchozích knih. Wolfram!
Brixnerovi nejde nefandit, já jsem se v ději téhle knížky našel hlavně kvůli tomu, že sport je mi blízký a box také. Docela jsem se vžíval do jeho situace a do toho jaké to je být profi boxerem a stoupat na žebříčku popularity. Charakter má "Bílá naděje", jak je mu přezdíváno, naprosto skvělý, ale bohužel se dostal pod vliv špatných lidí, díky kterým se dostává do problémů, ze kterých neví jak ven.
Od Pachu krve jsem měl po předchozím díle velké očekávání, ale že by šlo o další přestupný díl vedoucí k dalším dobrodružstvím? Je totiž trochu slabší a moc se toho nestane, až na to že má Wolfram plné ruce práce se záchranou své rodiny, což mi přišlo trochu málo, i když napínavé to bylo. Škoda, že až ke konci.
Rozsahem se nejedná o knihu, ale řekl bych spíše o povídku u které je popisek mnohem více dramatický, než je skutečný děj. Pravda závěr jsem čekal trochu jiný, ale jinak se jednalo o průměrnou jednohubku u které mě nic nenutilo pokračovat v četbě, ač svým rozsahem bych jí přečetl za dvě hodiny kdybych chtěl.
Tahle kniha byla moje chyba. Když jsem jí objednával, tak jsem si myslel, že to bude podobná četba, jako například dění v seriálu Černobyl z produkce HBO žel jsem byl zklamán. Kniha mapuje opravdu podrobně dění před výbuchem od výstavby elektrárny, až po dění dlouho po explozi. Mapuje také tolik osudů, že mě to doslova rušilo od čtení a dění oné noci v Černobylu. Chtěl jsem se dozvědět více o tom, co se v elektrárně dělo a místo toho jsem četl jenom historické kontexty a životopisy dotčených osob.
Ve druhém díle se seznamujeme s novými postavami, jejichž osud se střetne s osudem Guvernérovým ve Woodbury. Každá postava je úplně jiná a každá řeší po svém situaci kolem nákazy. Alkohol, drogy, sex a podobné našim postavám není cizí, ale přitom se vlastně nejedná o postavy, které by nebyly něčím sympatické. Guvernér, ze kterého se mezi prvním a druhým dílem stal opravdu démon, se s nimi moc nepárá a vše směřuje k pokračováním ve třetím dílu, tak jsem zvědav. Krve, vnitřností a mrtvol tu je opravdu hodně.
Viděl jsem celý dokument, chystáme se na přednášku a knihu jsem taktéž přečetl. Dva roky od odvysílání v televizi jsem si rád oživil všechno, co tato trojka na své cestě zažila. Něco jsem si vybavoval a něco jsem si připomněl znovu. Líbil se mi styl psaní knihy formou smíchaných tří deníků, protože bylo krásně vidět rozdílné emoce každého z členů na určité věci, které se cestou staly. Někdo byl z něčeho nadšený a naopak někdo otrávený, ale nakonec to kluci zvládli a vydali tuto knihu. Koupí jsem je rád podpořil. Jen bych možná trochu vypíchl horší kvalitu desek knihy, protože i při opatrném zacházení se mi hřbet knihy začal trhat.
Přečteno kvůli známé, která je jednou z aktérek této knihy. Ona a všechny ostatní zasluhují obdiv.
Kniha mi moc nesedla. Ze začátku jsem si myslel, že to bude zajímavé, ale celkově mě moc kapitoly nenadchly a dokonce ani ty o požárech, což mě mrzelo. Těšil jsem se na četbu. Kniha je plná hrubých gramatických chyb, které hodně bijí do očí.
Kniha o pravěkých začátcích hokeje u nás, která rozhodně stojí za přečtení. Tahle první generace byla opravdu generací, která se všemu učila od začátků a stala se opravdovými průkopníky tohoto sportu. Z Paloušova vyprávění jasně plyne, do jakých situací se tito hrdinové v začátcích dostávali a jaké těžkosti museli překonávat, ale i přesto nás skvěle dokázali reprezentovat na vrcholné úrovni, i když často neměli ani pořádnou výstroj nebo prostor pro trénink. Všechno doháněli srdcem a za to je obdivuji. Malá fotogalerie na závěr potěší, protože člověk alespoň může nahlédnout do tváře všem, o kterých čte.
Prvně jsem viděl film a nyní přečetl knihu. Obojí je průměrná jednorázová oddechovka hodící se k zimnímu období. Děj se převážně točí kolem sexuálních zkušeností. Kdo viděl film, tak ví o co v knize běží. Název knihy i filmu je dvojsmyslný.
Kniha se rozjížděla velmi pomalu. Ze začátku byl docela problém se zorientovat v postavách a v tom co předcházelo ději, což se postupně zlepšilo. Autor ukazuje vládce a čaroděje nejenom jako mocné osoby, ale i jako obyčejné lidi, což se mi líbilo. Garion je sympaťák a bitvy byly dobře popsané. Myslím hlavně bitvu o Jarviksholm, ta se mi líbila více, než ta o Rheon. Celkově se mi kniha nezdála špatná, ale ani nenadchla, uvidím jaký bude druhý díl. Hledím vpřed s optimismem, protože děj už bude rozjetý a postavy známé.
Rozervané království opět uteče jako voda a já ho přečetl znovu jedním dechem. Král Jan pokračuje v boji proti zemským škůdcům za vydatné pomoci Beneše a Wolframa. Děj je dramatický, zejména jeho druhá polovina. Sám jsem byl zvědavý, jak Beneš dopadne, ale nakonec Wolfram vše zachránil a dokázal že je mezi nimi obrovské přátelství. Další díl začnu číst brzy.
Díky téhle knize jsem se dozvěděl vše co jsem o Karlosovi nevěděl. Ano přizmejme si, že jméno Karlos Terminátor Vémola zná u nás už téměř každý, ale málokdoví, kdo vlastně tento sportovec je a jaký životní příběh má za sebou. Nebudu hodnotit jeho život, každopádně jsem rád, že jsem se dozvěděl, kdo Karlos vůbec je a musím uznat, že jeho mládí vůbec nebylo klidnou kapitolou života. Každá kapitola byla poutavá.
Knížka vydaná podle stejnojmenného filmu s krásnými fotkami z něj. Čte se jednoduše a pro malé školáky je adekvátní. Další z knih, které jsem přečetl dceři před spaním.
Čtu v tomto období své dceři. Kniha po svém parafrázuje vánoční klasiku od Dickense, takže jí zakomponovává do světa Mickeyho, Skrblíka a Kačera Donalda. Jedná se o hezkou Disneyovskou verzi.
Konečně jsem se dostal k této absolutní knižní klasice a jde o výborné dílo. Jelikož je psáno formou deníku několika postav, trvalo mi chvíli, než jsem se zorientoval v tom kdo je kdo, ale pak už vše dávalo smysl. Úvod na zámku v Transylvánii je jednoznačně za pět hvězdiček. Prostřední část, když se děj přesune do Londýna mě zklamala, protože jsem si myslel, že celý děj knihy se bude odehrávat v Rumunsku. Než se děj prostřední části rozjede dle mého soudu trochu trvalo, protože na řadu přišly zápisky nových postav no a závěr a konečný hon na Draculu už opět neměl chybu. Velkým a nečekaným plusem byla postava Van Helsinga. Nevěděl jsem, že tato ikonická postava zde bude vystupovat. Knize dávám 80%.
Vězeň z Azkabanu je jeden z mých nejoblíbenějších dílů celé filmové série a ani knižní podoba se nemusí vůbec stydět a kvalitou a oblíbeností se u mě filmu vyrovná. Postava Lupina je mojí oblíbenou a konečně se začíná rýsovat kdo je kdo a kdo s kým proti komu. Snape odkrývá karty a vůbec celý díl odsýpá velmi rychle. Sirius Black dává knize správný tajemný prvek a jak to tak většinou bývá, nic není na první pohled tak jak vypadá a zlý charakter ve skutečnosti nemusí být vůbec zlý.
Četl jsem své dceři. Dávám 80%, protože některé verše jsou dosti kostrbaté a moc se nerýmují.