Filomena1961 komentáře u knih
Děj se tentokráte odehrává ve velkém domě na londýnském předměstí . Aristin Leonides za zvláštních okolností zemře. Jedná se o vraždu a vše směřuje k tomu, že pachatel je členem rodiny. Agatha je znalkyně lidských charakterů a ve svém líčení záměrně čtenáře zavádí na falešné stopy, v závěru jako obvykle podává překvapivé řešení. Fajn počtení.
Kniha je napínavá, čtivá, ale není pro slabší povahy. V některých místech až brutální a nechutná měla jsem chuť ji odložit. Nakonec jsem ji dočetla, ale po přečtení ve mně zůstal nepříjemný pocit. Chápu, že šlo o pomstu, ale pro mě to bylo až za čáru. Ke Keplerovi se už nevrátím.
Ono to funguje. Pozice jógy prstů jsou naprosto nenáročné a zvládne je kdokoli, kdekoli a nevyžadují žádné velké úsilí ani speciální podmínky. Pozice jsou detailně zobrazeny a u každé z nich je krátký popis dané pozice a na co působí.
Číst Agathu vždy stojí za to, tentokráte navíc vtipnou,V detektivce hrají důležitou roli anonymní dopisy, vystupuje sympaťák Jerry Burton, příběh se odehrává na anglickém venkově, okořeněný trochou lásky a nechybí nepředvídatelný vrah. V závěru samozřejmě vše rozluští slečna Marplová. Detektivka se mi lílbila.
Antifašisté už před počátkem druhé světové války to v Německu neměli jednoduché a tak Robert Ross po neskonalých útrapách emigruje do Ameriky. Tak jako ostatní emigranti se cítil vykořeněný. Kniha taktéž poukazuje na kontrast vnímání války u Američanů a Evropanů. Ale ani po skončení války se v Německu necítí šťastný, všechno je jinak, všechno se změnilo, ale fašismus je i po válce silně zakořeněný. Z knihy mám pocit smutku a beznaděje. Remarqua velice ráda čtu, ale za jeho nejlepší dílo považuji Tři kamarády .
Čtvrtý díl Ontogeneze vše dovršuje a uzavírá. Závěrečný díl je rozdělen na dvě samostatné části - interevium a senium. Intereviální období zahrnuje období od 45 - 60 let. Seniální období nastupuje od 60 let až k neurčité hranici potencionální délky života. Poslední kapitola v knize má název záhada smrti. Celý čtvrtý díl se zabývá podzimem života, který si prožije většina z nás. V knize je spousta zajímavých informací, které stojí za přečtení.
Třetí díl Příhodovy Ontogeneze nemá ve světové literatuře předchůdce v tak důkladném rozboru lidské psychiky dospělého člověka. Ani v této knize autor neizoluje duševno od tělesného rozvoje. Rozebírá citové postoje a zvláštní pozornost věnuje sexerotice. Vše je opřeno o rozsáhlou dokumentaci. Třetí díl zaujme čtenáře nejen bohatým obsahem, pečlivou analýzou srovnávaných faktů, ale také poutavým podáním. Je to dílo ucelené, samostatné, tím pádem čtenář nemusí číst předchozí díly, ale vybere si ten, který ho zajímá. Určitě doporučuji.
Druhý díl ontogeneze je poměrně útlejší, zahrnuje věk od patnácti do třiceti let. Podle věkových stupňů dělí se práce na dva velké oddíly - období postpubescentní 15 - 20 let a na věk "mecitma " od 20 - 30 let. V obou částech postupuje autor obdobně, po charakteristice období a metod jejího zkoumání se zabývá fyziologickým vývojem osobnosti a proměnami jejich intelektuálních složek. Věnuje se rovněž otázkám pracovního zařazení, tvůrčí činnosti i specifickým problémům sexuálně-erotickým. V díle je shromážděno obrovské množství poznatků, jedinou nevýhodou jsou zastaralá statistická data. Druhý díl končí třicátým rokem, kdy se zakončuje jedno z nejdynamičtějších období celého lidského života a zralá bytost přechází z období mládí do dospělosti. Knihu jak jinak samozřejmě doporučuji.
Tak jsem se ponořila do svých studijních materiálů, kdy mimo jiné při studiu psychologie byla zkouška z ontogeneze tzn. vývojová psychologie. Václav Příhoda napsal k tomuto tématu čtyři díly. Ten první se zabývá lidskou osobností od narození do pubescence. Kniha nabitá odbornými stále platnými informacemi čerpajícími jak naznačují hojné literární odkazy z české i cizojazyčné literatury. Zájemcům o psychologii vřele doporučuji.
Tento druh literatury jsem vyhledala v období, kdy mi zemřel blízký člověk. V tom okamžiku si každý z nás uvědomí, jak je lidský život křehký a zároveň se vyskytuje otázky kdyby. Dnes už na kdyby nehraji, člověk nic nezmění a jen si prohlubuje bolest. V knize Osudy duší autor popisuje výpovědi velkého množství lidí v hluboké regresivní hypnóze. Člověk se při čtení dovídá o podivuhodných cestách duše a její reinkarnci. Na toto téma jsem rovněž četla knihy od dr. Foučkové, které mě více oslovily. Knížka osudy duší je určena pro lidi, kteří se o tuto problematiku zajímají.
Kdo by neznal Swiftovy Gulliverovy cesty, jejichž úryvky pronikly do čítanek základních škol. Jedná se na první pohled o imaginární cestopis, rozdělený do čtyř kapitol:
1. Cesta do Liliputu
2. Cesta do Brobdingnagu
3. Cesta do Laputy
4. Cesta do země Hvajninimů
Ve své podstatě je dílo kritikou tehdejších poměrů v Anglii, kritikou lidské společnosti. Myslím si, že pro většinu dětských čtenářů je kniha složitá a tím pádem nezáživná, cílovou skupinou dle mého názoru jsou dospělí čtenáři. Po přečtení knihy vyvstává otázka - změnilo se něco pozitivního v lidské společnosti od Jonathana Swifta ?
Nejedná se o bajky v pravém slova smyslu. I když to je knížka, která byla poprvé vydána v roce 1902, tedy před 120 lety, přesto humorně a originálně odpovídá na otázky kladené dětmi. Povídky jako Proč má velryba úzký jícen, Proč má velbloud hrb, nosorožec zvarhanělou kůži, leopard skvrny a další příběhy ze světa zvířat doslova vtahují děti do úžasného fantazijního světa Rudyarda Kiplinga. Tuto půvabnou knížku jsem začala číst své vnučce a odezvou je nadšení. Knihu doprovází krásné obrázky Václava Kabáta a v závěru jsou poznámky , které pomáhají mladým čtenářům jednoduchým způsobem vysvětlit některé neznámé pojmy. Knihu si určitě nenechte ujít, je vhodná pro jakýkoliv věk.
Tato bylinkářská kniha zaujímá už dlouho čestné místo v mé knihovně. Je to úžasná kniha a hlavně pomocník. Je přehledná , v první části jsou bylinky seřazeny abecedně, obsahují poznámky k pěstování a použití. Součásti jsou plody ovocných stromů a koření. Druhá část je zaměřena na bylinky v zahradě. Jak správně bylinky pěstovat.Třetí část má oblíbená nás provází bylinnou medicínou - výrobou léčivých přípravků, následují zdravotní problémy a jejich léčba prostřednictvím bylin, tato část plynule přechází do kapitoly o přírodní kosmetice - pro krásu a zdraví. Další kapitolu nám tvoří bylinky v domácnosti, jak si vyrobit netoxické prostředky, které neškodí nám ani okolí. Pak následuje kreativní část - tvoříme s bylinkami a poslední kapitolou je vaření s množstvím mňam receptů. Z této knihy jsem nadšená a dle mého názoru si zaslouží víc jak pět hvězdiček. Každému vřele doporučuji.
Je to jedna z knih, která nám ukazuje možnosti jak uvažujeme, jak žít bez dilemat, jak řešit dilema, jak trávíme čas a jak si ho efektivně rozdělit, co s minulostí, otázka rozhodování, jak se zbavit stresu. Většina informací z knihy mi byla známá, takže mě kniha až tak moc neoslovila.
Už jak název napovídá pohádky vypráví liška. Kniha obsahuje dvanáct pohádek, které jsou vzájemně rozdělené rozhovorem s liškou. Většinou se jedná o milé pohádky i pohádky pro zasmání, až na nehodného a zlomyslného skřítka Ondru, kdy pohádka končí tragicky. Nedoporučovala bych číst dětem před spaním, vynechala bych ji. Jednotlivé pohádky doplňují ilustrace Josefa Lady, které podtrhují úroveň knížky. Určitě doporučuji k přečtení.
(SPOILER) Silné propojení s knihou Madisonské mosty. Útlá knížka, která čtenáře pohltí svým příběhem o velké lásce, která vznikla před 16 lety a navzdory všemu přetrvává až do smrti. Robertova osamělost v závěru knihy končí, když se setká s chápajícím synem. V knize je uvedeno moudro se kterým plně souhlasím. " Stavět se smutkem proti osudu nikam nevede. Věci se dějí bez důvodu a příčiny a není co dodat. Stavět se osudu je totéž jako chtít usměrnit dým nebo vítr, to by se člověk protruchlil životem. Nakonec nezbývá nic jiného, než vzít na svá bedra, co vám život připravil a jít dál.
Tak to jsem si početla, knížka je napsána krásnou češtinou, prolíná se v ní několik dějových pásem, celou knihu doprovázejí autorovy úvahy -kde je hranice a kde míra našeho konání, jaký je jeho smysl, jak řešit dilema lásky a zodpovědnosti, kde hledat řád, jenž nás přesahuje a k němuž se můžeme uchylovat. Autor se dotýká citových vztahů, hledání svobody, dovolím si citovat z knihy - "O svobodě mluví kdekdo, nejhlasitěji ti, co ji druhým upírají. Koncentrační tábory v době mého dětství měly dokonce heslo o svobodě přímo nad vchodem."
Knížka se mi moc líbila a opravdu, jak už tady někde bylo zmíněno, potřebuje člověk k četbě klid a soustředění a i tak se k některým hlubokým myšlenkám musí vrátit, aby je vstřebal. Určitě doporučuji ke čtení.
Muž a žena, horké iowské léto, souznění duší, dokonalé splynutí, láska i odpovědnost, čekání, loučení, bolest o tom všem vypráví hluboký a dojemný příběh Madisonské mosty. Doporučuji všemi deseti.
Knížku jsem četla s žáky v rámci projektu " čtení pomáhá " a kniha se jim moc líbila, takže si postupně četli individuálně doma. Knížku jsem si také přečtla, abychom si mohli v rámci literární besedy o ní povídat. Témat se vyskytlo hodně, testy jsme zvládli, takže jsme přispěli na konto hendikepovaným a měli jsme tak znásobený pocit nejen z krásné knížky, ale také z pomoci druhým. J.K. Rowling zcela jistě obohatila život mnohým lidem.
Knížku jsem četla jedním dechem. Tajemný začátek, stará vražda na kterou si postupně rozvzpomněla Gwenda Reedová, nečekané rozuzlení prostě scénář Agathy. Mám to ráda. Už se těším na další.