Finn123 komentáře u knih
Kniha je zajímavým zpracováním vzpomínek našeho pozdějšího presidenta Ludvíka Svobody na organizování samostatné československé jednotky v Rusku před vstupem na bojiště II.sv. války.Pomáhali s ní ještě tři další zkušení autoři,nevím jak dalece ji ovlivnili,ale četla se dobře.
V jednu chvíli jsem se ovšem musel pousmát, a to když autor vzpomíná na I.sv. válku ,ve které byl také a zmiňuje se o některých legionářských vůdcích.Tvrdí totiž o nich,že nevynikali politickým rozhledem.A přitom on sám pak po letech, už také velitel, jednající s politiky všeho druhu, bezmezně uvěřil Klementu Gottwaldovi (tehdy ještě poslanci) a velmi ho chválil.
Na druhou stranu,přes veliký obdiv ke všemu ruskému,nebyl rozhodně žádný patolízal a postavil se i proti záměrům NKVD.
Jako člověk vykonal v boji proti nacismu hodně,on i jeho rodina a v tomto zápase bohužel přišel o syna...
Opět starý dobrý pan Edgar, stále si držící svůj standart. Když se chci odreagovat, sáhnu po některé z jeho knih.
Podvod na čtenáře!!! ( Jedná se o nakladatelství ,autor Adolf Wenig je skvělý!)
Ale abych se neopakoval-viz můj komentář k Českým pověstem o Žižkově stole u Luže.
Nejprve nezměrné nadšení, skvělý autor, nádherné obrázky, dárkově vypravená publikace, kvalitní tisk i papír.
Na vrcholu blaha jsem se vrhl na navazující České pověsti o Dívčí válce a pak přišel pád z výšin na tvrdou zem!!
Od strany 162 až do vítězného konce-str.305 jsou pověsti úplně stejné jako v Českých pověstech o Žižkově stole u Luže a to slovo od slova i s naprosto stejnými ilustracemi.(Obě knihy přitom vyšly ve stejném roce 2013).Krásný podvod na čtenáře!
Napadají mne tyto důvody
-dvě knihy vydělají víc než jedna, jen ať lidi platí co nejvíc
-v nakladatelství neví, co vydávají
-absolutní nezájem
Nebo nejhorší varianta, kombinace všeho dohromady!
Při tom by stačilo tak málo. Vypustit zdvojené pověsti a vydat jednu pěknou knihu.
Co dodat? Vydalo nakladatelství Dobrovský, odpovědný redaktor Pavel Tůma...
Zajímám se o naše legionáře v Rusku a těšil se na životopis jednoho z hlavních protagonistů. Čekal jsem vyprávění o jeho mládí, Zborov, anabázi, co prožíval, o jeho rodině, jak psal atd. Nic s toho se ale nekonalo. Asi mě měla varovat slovíčka, že se jedná o politický životopis. Do nekonečna omílané fráze, že byl pravicový nacionalista, pořád pravice-levice, nedalo se to číst. Kniha pro nějakého politologa ,ale pro normálního čtenáře nuda. Čtu zásadně vždy do konce, ale tentokrát s velkými vynechávkami.
Myslím si,že by bylo záhodno vytvořit životopis, který Rudolfa Medka představí široké veřejnosti jako člověka. Určitě si to zaslouží!
Docela uvěřitelný příběh dětského faraona a šílené úklady kolem něho. Mohlo to i tak být .
Škoda jen ,že padouši zvítězí na celé čáře. Chvílemi jde o "totální mrtvolárium",jak praví klasik. A bohužel špatně dopadnou ti dobří (i když Sluneční princezna zas až takový dobrák není).
Alespoň že přežije hlavní hrdina a jeho láska!
Další případ Oldřicha z Chlumu je opět solidní oddechová četba. Určitě prospěla změna prostředí, dobré jsou i figurky olomouckého kanovníka a nitranského rychtáře.
Sice jsem odhalil jednoho z pachatelů asi ve třetině knihy, ale to bude tím, že jsem z tohoto cyklu četl už sedmnáct příběhů.
Oldřich se zde jako vždy presentuje jako brilantní vyšetřovatel, Ota opět neodolatelný svůdce a Diviš je také ve formě. Trojice je super-sympatická, děj zajímavý-co víc si přát...
Paráda. Výborné dílo. V.V.Tomek je úplně jiná káva než Josef Pekař!
Kniha podává ucelený a podrobný portrét našeho slavného vojevůdce. Čte se velmi dobře.
Pan rytíř je prostě třída!
Nic nového pod sluncem. Knih na stejné téma je už moc. Celkem zajímavé statě o náboženství (ale i ty se časem opakují ) střídající se s mohutným vražděním.(Na to si nepotrpím). Nejlepší část je nakonec ta z historie, o templáři Konrádovi.
Knihu jsem přečetl na jeden zátah. V žánru thrilleru konečně něco jiného. Napínavé ,neotřelé,poučné i vtipné( skvěle popsaná nepraktičnost hlavního hrdiny, který je především vědcem). U některých pasáží stojí rozhodně za to se zastavit a zamyslet se nad nimi.
Žádná věta není zbytečná a na konci do sebe všechno krásně zapadá.
Pochvalu zaslouží i překladatel, dílo tohoto typu není určitě jednoduché přeložit do češtiny.
Napsáno jako dobrodružný román ve westernovém stylu. Četlo se to dobře, Dillinger byl velký sympaťák a tak jsem si na konci řekl: Škoda ho! V zápětí mě ale hned napadlo, jestli byl takový klaďas, jak ho autor vylíčil. Dost pochybuji. Ale u takových knížek, jako je tahle, jde asi historická věrnost někam do dáli.
Nicméně mne příběh zidealizovaného bandity zaujal.
Historicky asi úplně mimo, ale napsáno lehce a pro zábavu ve stylu Pamětí Giacoma Casanovy. Proč ne, beru to.
Nijak moc mě povídky nezaujali, ještě tak Jabloň. Vtipné byly i Modré čočky,Ptáci v nejlepším končí, film byl lepší . Alibi bylo nechutné. Ostatní povídky celkem zajímavě rozepsané ,ale závěr mě vždy zklamal. Víc mám v oblibě třeba horory co píše Le Fanu, Bierce nebo Lovecraft. No nevadí, jednou jsem zkusil něco jiného.
Nic moc. Nevěrohodný popis vztahu hlavního hrdiny s jeho láskou (dost zdlouhavě podaný). Tím byly rozmělněné napínavé scény-chvílemi mě četba vůbec nebavila.
Trochu zdlouhavý westernový příběh s divným ,jakoby nedokončeným závěrem. Četl jsem lepší (i od tohoto autora).
Začátek šílené politické školení, samý Lenin, Stalin...No jo, rok 1953.Chvíli mě něco lehce popuzovalo, jindy rozesmávalo. Pak jsem se posunul k vlastnímu ději a zíral! Podrobné informace o době mezi smrtí Jana Žižky a nástupem Prokopa- co se dělo,kdo byl kdo, velitelé jednotlivých svazů. Neméně zasvěceně je podán i životopis Prokopův ,bitvy, jednání , spanilé jízdy... Znalost je obdivuhodná, nic moc nového nepřinesli k osobě tohoto vojevůdce ani novodobí historici. Občas odstaveček s hrůzou jako na začátku a závěr opět samé budování socialismu. Prostě jinak by si v té době spisovatel neškrtnul.
Shrnutí: Nečekaně zdravé jádro v očekávané nezdravé slupce.
P.S. Dobrá rarita je popis a komentář Třešňové slavnosti.
Kniha je trochu komplikovaně napsaná, ale někdy to tak bývá, že čím více zapálený badatel, tím je jeho dílo těžší na čtení. Nevýhodou je, že o osobě Jana Želivského se stále moc neví a tak je hodně stran textu souhrnem popisu událostí ,ve kterých kazatel figuroval. O tom už jsem přečetl větší množství knih, nicméně mezi notoricky známými fakty byli i pasáže méně známé a zajímavé .Autorka je velmi pečlivá a je znát, že ke knize přistoupila po velké přípravě.
Skvělý je její závěrečný rozbor osobnosti Jana Želivského a skutečně mravenčí přehled o tom, jak ho viděli ostatní historikové až do roku 1986.Výborné jsou také přílohy, obsahující ukázky z latinských příprav kázání, zprávu o posledních okamžicích kněze Jana a žalobu kněze Viléma na pražské mistry. Tyto přílohy jsem velmi ocenil a pročetl se skutečným zaujetím.
Ke knize je třeba přistupovat s ohledem k době ,kdy vznikla a brát ji jako nadčasové varování ohrožení křesťanství rozpínavým islámem. Vždyť byla napsána v roce 1614.
Dnešní čtenář se musí prokousat jiným stylem, slohem, polozapomenutými výrazy, různými odbočkami i s tím, že rodný jazyk byl odlišný. Proto, když mě něco "nesedlo",nemohu vinit autora a nebylo by korektní,vymýšlet nějaké hvězdičkové hodnocení.Je pravda,že mi nejvíc vadilo to,že oproti názvu se o korán jednalo jen v malé části knihy,ale pan rytíř byl vlastenec a kladl důraz na morálku a křesťanské ctnosti.Hodně mu ležel na srdci osud české země,tak některá témata i několikrát opakoval.Dnešního autora bych za to zkritizoval,ale Václav Budovec měl ty nejčisčí úmysly a zdůrazňoval,co považoval za nejdůležitější.
Kéž bychom měli v dnešní podivné době takové vlastence jako byl on!!!
Cením si spisovatelova badatelského přístupu a zapálení pro věc,ale některé kapitoly jsou trochu suchopárné a hodně odborné.Třeba pátrání po pražských konšelích je určitě pro autora i napínavé,ale čtenáře to zas tak nezaujme.
Udělal bych z této silné knihy dvě .V jedné shromáždit texty odborného rázu,třeba pro studenty historie a druhou věnovat široké veřejnosti.
Ovšem neříkám,že dílo je špatné .Pan Čorněj píše s hlubokou znalostí naší historie,takže to,že mne některé kapitoly nezaujaly,je spíš volbou námětu.Ty zajímavé však naštěstí převažují.
Zkraje průměrné povídky, pak lepší- nejvíc mne dostala Dcera pana Levingroua. Chtěl jsem dát původně čtyři hvězdičky, ale postavy tří hlavních hrdinů jsou sympatické( někdy sice trestají tvrdě,ale jen vůči těm největším padouchům) a ty nádherné hlášky, kterých je ve Wallaceho knihách plno.Posuďte sami-jen namátkou:
...dvě dámy v drahých šatech, plné diamantů, sprosté jako bláto na mých botách, skřehotavé, ošklivé a hrubé -hezký popis zločinců, že?(Povídka Třetí shoda) nebo...vražda Bernarda Slanea byla jednou z těch záhad, které těší tisk a rmoutí policii.(povídka Jak byl zavražděn Slane).
Proto dávám plný počet bodů, Edgar Wallace je pro mne král oddechové literatury.