Flooper komentáře u knih
Evropský Forrest Gump, why not !
Udělal jsem velikou chybu v tom, že jsem Analfabetku začal číst hned po stoletém staříkovi. Knihy mají uplně jiné hrdiny a celkově každá z nich vypraví jiný příběh, přesto princip je dost podobný. Často jsem sledoval veliké shody mezi knížkami a musím říct, že mi to trošku vadilo. Například Kráska ze staříka je dle mého soudu starší provedení Celestine z analfabetky. Těch podobností je mnoho. Navíc jsem ke konci čtění měl dost atomových bomb, opravdu tahle bombová tématika už mi lezla na nervy a já doufám, že ve třetí knížce Jonas(e) se nebude opakovat, jinak nečtu ! Což by byla škoda, poněvadž mě jeho knížky baví, jsou humorné a dobře čtivé, ale jak řkám, rád bych něco nového. Doporučení pro Vás, nečtěte analfabetku po staříkovi, dejte si aspoň pár měsícu pauzu.
Tak přátelé, tohle je strašně zajímavá knížka. Největší zajímavost a zároveň zákeřnost tkví v tom, že ač dělal Rudolf Lang obrovské zvěrstva, měl jsem pro něj určité pochopení. Je to strašné, hambím se, ale danému pocitu jsem se nemohl ubránit. Nakonec mi Rudolfa bylo aj docela líto a to, nikdy autorovi neodpustím !
Závěrečný monolog autora patří mezi to nejlepší a nejtrefnější co jsem kdy četl :).
Po výborném předchozím díle jsem si pořídil páté pokračování, aneb Útok z podzemí. Po zevrubném přečtení musím zmínit to, že jsem zklamán. Začíná to být velká utopie, jako kdyby Roderick a Brian nevěděli jak dál, čiže tahají děj hodně do extrémů. Vážně to začíná být hodně přehnané. Ač mám představivost bujnou, tak s knížkou jsem měl problém, nevěřil jsem jí. Omlouvám se, ale to, že Styxové jsou vlastně kobylky, co kladou vajca do lidí a tak dále, to už neberu. Už to nemá nádech takové té možné reality a to raději ani nebudu rozebírat Armageny.
Po přečtení knížky a následném zevrubném promyšlení jsem si kladl pouze jednu otázku, poučili jsme se ? Odpovědět si musí každý sám.
Neodvážím se hodnotit. Salinger napsal mojí nejoblíbenější knížku vůbec a to - kdo chytá v žitě. Proto jsem se rozhodl, dát možnost další jeho tvorbě. Sáhl jsem po DP a nevím. Každá povídka je strašně zvláštní a jiná. Co si tak pamatuji, vím, že po přečtení každé z nich, jsem hodinu ( ne-li více ) seděl na místě a přemýšlel, proč jí Salinger napsal, co mi prostřednictvím dané povídky chtěl říct. Popravdě, většinou jsem na to nepřišel a možná to mě na těchto povídkách nejvíce vadilo, nadruhou stranu každá z nich má něco do sebe a knížka je krásně napsaná :) Nicméně jsem se po přečtení vždy trápil, pač jsem nerozuměl a to já nesnáším.
( nejvíce se mi líbil smějící se muž )
Povinná četba z které jsem nakonec předevčírem maturoval. Za běžných okolností bych jí lupnul dvě hvězdičky, jenže jsem díky ní dostal chvalitebnou, čiže jednu přídám za odměnu :). Kažopádně zlá kniha to není, strohá a spíše pro romaticky založené duše - takže trochu nuda.
Ze začátku jsem si těžko zvykal na styl psaní Amise. Poté jsem se už jen bavil, knížka je to dokonalá a Dixon je frajer.
Bibli jsem četl hlavně ze zvědavosti, možná také z určité povinnosti. Nevím. Každopádně se jí ohodnotit neodvažim. Bibli - jako takovou snad ohodnoti ani nejde. Určitě je ale dobré si jí přečíst, už jen kvůli určitému vzdělání či pochopení.
Začátek slabší, konec strhující ! Rozhodně doporučuji všem milovníkům dobrodružných příběhů. Ztracený svět v podzemí rozhodně nedostahuje kvalit jako Harry Potter, ale snad můžu prozradit to, že třetí a především čtvrtý díl této série už rozhodně dosahují těchto kvalit. Proto neváhejte a čtěte dál Willův příběh.
Dokonalé ! Dovolím si tvrdit, že tento díl ságy Podzemí je nejpovedenější a může konkurovat některým dílům Harryho Pottera.
Poezii čtu nerad, nebaví mě, dávám přednost próze. Kytice je ovšem taková jiná poezie, dobře čtivá poezie. Bavila mě, zabavila mě a rád si jí při dlouhé chvíli ještě někdy otevřu.
Michal Viewegh u mne díky této knižce nabral nějaké ty plusvé body, ale né moc, pořád ho nemusím.
Málo která knížka mě dokáže dohnat k slzám. Kniha Na západní frontě klid to dokázala.
E. Remarque byl zkrátka a dobře profík svého řemesla.