Garfi komentáře u knih

No...z knihy jsem trochu rozpačitá. Na první pohled je vše přesně v Carterově stylu, detektiv Hunter i jeho parťák jsou v obvyklé formě a připraveni "na značkách", aby polapili dalšího sériového vraha, ale přestože jsem knihu přečetla ve dvou dnech (je opravdu čtivá), chvíli jsem nevěděla co mi to na ní vlastně tak vadí, protože úvod je vymyšlen velmi dobře. Nyní už vím, že to co mi vadí, je fakt, že autor tak trochu vykrádá sám sebe, když staví na scénu vraha velmi podobného Lucienovi. Vrah je opět nesmírně inteligentní, vyzná se snad ve všem, nač si člověk vzpomene (IT, střelba, boj, chemie, zbraně atd. atd). Vím, že má autor znalosti z oboru psychologie vrahů, ale opravdu by mě zajímalo, kolik vrahounů je tak vysoce inteligentních a zběhlých v umění "kamufláže", spíš bych řekla, že jim často pomáhá nevšímavost okolí a souhra náhod, než takto promyšlené vraždící strategie. Taktéž mi vadí, že si vrah opět diktuje podmínky a detektiv Hunter pobíhá po městě jako pejsek a plní vše, co se mu přikáže. To zde již také bylo. A v neposlední řadě "SPOILER" pak samotný únos Huntera a jeho "psycho" hra s vrahem kdesi v bunkru, vždyť sám Hunter je policejní "skoro bůh" a opět se nechá přepadnout a unést....Prostě shrnuto a podtrženo, zápletka velmi dobře vymyšlená, ale v závěru knihy autor trochu klopýtá sem a tam, jako by nevěděl, jak s příběhem naložit. Doufám, že Chris překoná osobní ztrátu a vrátí se v lepší formě.

5 29.12.2020

Zatím poslední příběh Eriky, který se opět velmi dobře čte a je patřičně napínavý. Knihu jsem zvládla asi během tří dnů, nicméně mě velmi nemile překvapil, silně za vlasy přitažený, konec. Připadalo mi to, jako by Bryndza rozvíjel klubíčko příběhu a najednou střih, všechno honem honem vyřeším tak trochu Cimrmanovým krokem stranou.
Co se týká osobních příběhů Eriky, nebo třeba mého oblíbence Isaaca, vlastně nic ukončeno nebylo a doufám, že se ještě dočkáme pokračování.

3 23.01.2020

Jako...čte se to dobře, o tom žádná. Má to však háček v tom, že se mi zdá to celé běsnění a vraždění tentokrát nějak nechutnější a víc přitažené za vlasy. Dále bude komentář obsahovat SPOILERY. Celou dobu nechápu motivaci Niny, to že je týpek svalnatý a blond ji donutí rozmlátit náhodně sraženému chodci hlavu na kaši? No nevím...Pak scéna, kdy si dvojice vrahů donese do bytu mrtvoly a tam je v kuchyni porcují...Troufám si tak myslet, že by z toho byl asi trochu čurbes a asi by se to nezvládlo běžným kuchyňským nožem...
Zcela překvapivě mi tentokrát byla sympatická Erika a to hlavně po scéně se svou sestrou na hřbitově, kdy na chvíli přestala být nepostradatelný "super polda" a konečně projevila trochu lidskou stránku.

4 20.01.2020

Oproti Temným hlubinám je autor očividně opět ve formě a kniha je velmi napínavá a čtivá. Děj je popisován také z pohledu vraha, což je zajímavé a nijak mi nevadí, že je tím pádem známý prakticky od začátku. Co mi opět vadilo, bylo Eričino "cpaní se" do vyšetřování jinému týmu a pak mě trochu děsilo, zda se něco nestane psovi, jelikož výskyt psa v knize obvykle znamená průšvih a jeho brzký konec. Za to, že se fence nic nestalo, má autor u mne pochvalu.

8 20.01.2020

Temné hlubiny mě zatím bavily ze všech autorových knih nejméně, objasňování staré vraždy, která vlastně SPOILER ve finále ani vraždou není. Do toho stále méně sympatická Erika, která si vynucuje účast na případu, protože všichni okolo jsou neschopní a výkřiky typu "já toho hajzla tam někde venku určitě chytím!" této detektivce trochu ubližují.

4 20.01.2020

Další detektivka, která se velmi dobře čte. Námět je výborně vymyšlený, některé aspekty vražd, které se v knize odehrávají poměrně překvapivé a brutální. Kniha se mi líbila dokonce o něco více, než Dívka v ledu i když část s forenzním patologem mi přišla trochu přitažená za vlasy.

5 13.01.2020

Po "Kanibalovi", který mně opravdu chytil, jsem začala číst autorovy předchozí knihy a musím uznat, že Dívka v ledu je opět čtivou záležitostí. Erika mi tedy není moc sympatická, ale Bryndza píše tak, že i přesto mě její další osudy budou i nadále zajímat. Co mne trochu rozčiluje, je boj Eriky s nadřízenými, nějak moc nechápu, proč jí přidělují případ a pak její vyšetřování neustále maří a zakazují. Jinak vraha jsem si tipla někde v polovině knihy a kupodivu se trefila.

7 13.01.2020

Celou sérii Harryho Pottera mám moc ráda, všechny knihy jsem četla několikrát. Vzpomínám si na nadšené očekávání každého nového dílu a jak jsem četla některé knihy "na tajňačku" pod peřinou s baterkou, protože jsem se nedokázala odtrhnout. Proto jsem pochopitelně zatoužila vstoupit ještě jednou do kouzelnického světa a zjistit, co dělají Harry, Ron a Hermiona v dospěláckém životě. Byla to neuvěřitelná chyba a byla bych nejraději úplně zapomněla, že jsem "Prokleté dítě" kdy četla, neboť formát scénáře je zde opravdu ten nejmenší problém. Jedná se o totální paskvil a změť variací na téma cestování časem v jakési telenovele v níž (SPOILER) Voldemort má dokonce dítě s Belatrix....Toto fakt ne...

Tato detektivka mě vůbec nezaujala, i když mám jinak tento druh knížek celkem ráda. Je to už nějaký čas, co jsem knihu četla, ale vybavuje se mi, že hlavní vyšetřující byl pro mne nesympatický a bylo pro mne dost těžké jakkoliv s ním sympatizovat. Celý příběh se strašně vlekl a kromě naturalisticky popsaných mrtvol, v zásadě nemá čím zaujmout a vtáhnout do děje. Občas jsem knihu odkládala a těžce se k ní zase vracela, případně některé pasáže pouze prolistovala...

3 06.01.2020

Jedná se o mou první "Bryndzovku" a musím uznat, že jsem na začátku byla trochu skeptická, jelikož různých šokujících detektivek se v posledních letech vyrojilo nepřeberné množství. Musím ale říct, že mě styl autorova psaní chytil hned od začátku a přečetla jsem knihu za jeden den. Děj má spád a plyne lehce, udržuje čtenáře stále v napětí, jak se příběh Kate bude vyvíjet. Samozřejmě na celém příběhu se najdou mouchy a nelogické zkratky, které ale vzhledem k tomu, že mě knížka bavila, autorovi asi odpustím a vrhnu se na jeho předchozí sérii s Erikou Fosterovou. Co se týká nějakých extrémně nechutných popisů vraždy, ty se spíš nekonají, mám pocit, že například Nesbo je v tomto směru o dost větší extrémista. Druhá věc je, že kanibal z Nine Elms vlastně není až tak v pravém slova smyslu kanibal, určitě u něj nečekejte večeře ve stylu Dr. Lectera.

1 06.01.2020

Poutavé vyprávění, které přibližuje nelehkou práci patologa laikům, kteří pod vlivem nejrůzněších detektivek a kriminálek, nemají šajnu, co je vlastně hlavní nápní práce takového lékaře. Příběh je pravda postarší a například zápletka s Rh faktorem by dnes již těžko obstála, ale přesto je vykreslený velmi realisticky a mohu jej jen doporučit.

7 29.10.2019

Komentář obsahuje spoilery.
Opravdu jsem fanouškem Potterovské série, ale tento díl považuji za naprosto nejslabší ze všech sedmi knih. První polovině v zásadě asi nic nevytýkám, byť ji tady někteří popisují jako rozvláčnou a bez děje. Druhá polovina relikvií mi oproti tomu připadala tak trochu, jako by autorka chtěla mít už honem honem všechno z krku. Velmi výrazně zde nekoresponduje to, jak byly viteály z předešlého dílu, medailonek a i prsten chráněny velmi černou magií a i takový kouzelník, jako byl Brumbál měl co dělat, aby si s těmi kouzly poradil. Ostatní viteály se zničeho nic různě povalují všude možně, v zásadě chráněny jen obyčejnými opatřeními u Gringotových, nebo naopak vůbec žádnými (diadém). Za totální zkrat považuji výpravu Rona a Hermiony do Tajemné komnaty pro zuby baziliška, wtf, co to jako má být? Ve druhém díle se řeší, že Harry jediný od dob Salazara Zmijozela umí mluvit s hady a najednou Ron v sedmém díle prostě otevře komnatu, protože to od Harryho odkoukal???To je fakt krpa jak blázen. Naštvala mě také zbytečná smrt Dobbyho a samozřejmě Severuse a Lupina s Tonksovou. Co se mi naopak zamlouvá je příběh tří bratří a relikvií smrti. Zbytečná mi připadá sonda do života Albuse Brumbála, raději bych si ho ponechala v mysli jako Nejvyššího divotvorce a Nejhlavněšího hlavouna, bez chyb...

8 29.10.2019

Tak tento díl mě opravdu dostal. Některé nepříliš zajímavé dějové linie (všichni dospívají a muckají se...Mimochodem, kdo proboha přišel na slovo muckat, je příšerné....) jsou vystřídány nad míru zajímavými pasážemi ze života Lorda Voldemorta. Rovněž kniha lektvarů Prince dvojí krve skýtá zábavu a poučení. Byť je těžké uvěřit, že by opravdový Princ nechal tak cennou knihu se spoustou poznámek jen tak válet v učebně lektavrů bez dozoru, aby se k ní mohl dostat každý...No a pak tady máme strhujcí výpravu za viteálem a ten konec...Konec u kterého jsem si tak trochu pobrečela...

3 29.10.2019

Mám sérii Harryho Pottera ráda jako celek, přesto mě tento díl až tolik neoslovil. Tradičně výborně jsou popsané kapitoly, v nichž se děj odehrává mimo Bradavice (čištění domu Blackových, nemocnice svatého Munga, nebo finální souboj na Ministerstvu kouzel. Oproti tomu věčné hádky s Umbridgeovou mě moc nebavily. Harry je v tomto díle také poněkud navtekaný a nepříjemný puberťák.

1 29.10.2019

Jak popsat svět, který vznikl v geniální mysli mistra Tolkiena. Nenacházím slova jimiž bych vyjádřila velkolepost a nádheru tohoto díla. Kdo kdy nesnil aspoň na okamžik o ctihodných elfech, rozpustilých hobbitech, moudrých kouzelnících, Entech a houževnatých trpaslících.Kdo by netoužil vidět Středozem, Roklinku a Loth Lorien, Morii, Rohanské pláně a Bílý strom Minas Tirith na vlastní oči.... Právě Hobbit a trilogie Pána prstenů mě přivedla kdysi k žánru fantasy a dosud jsem nečetla lepší dílo, než je toto. Je úžasné s jakou lehkostí plyne děj a vyprávění o Frodovi a Prstenu moci, přičemž Tolkien si nemusí pomáhat berličkami, v podobě nekonečného násilí a sexu, kterých se tak snadno chápu dnešní, nezřídka velmi opěvovaní autoři fantasy (ehm Martin). První díl trilogie v nemž s pomalou, ale narůstající jistotou Frodo zjišťuje, jakéže to dědictví mu ponechal Bilbo Pytlík popisuje svízelnou cestu malých hobbitů z Kraje do Roklinky, kde vzniká Společenstvo až do chvíle, kdy Frodo zjišťuje, že cesta do Mordoru je souzena vykonat právě jen jemu a věrnému společníku Samvědovi.

15 29.10.2019

Tuto knihu máme doma v tzv "salátovém vydání", protože jako děti jsme nutili rodiče aby nám z ní předčítali znova a znova. Když jsem pak byla starší a potřebovala zahnat jakýkoliv splín, sama jsem knihu brala do ruky četla své nejoblíbenější pohádky. Před dvěma lety jsem si koupila knihu novu, protože jsem jednoduše chtěla, aby byla součástí mé knihovny. Za všechny pohádky jmenuju své nejoblíbenější Zapomenutý čert, O princezně Jasněnce, Jak princezna hádala až prohádala a samozřejmě nejkrásnější a nejsmutněší pohádku ze všech Zlaté kapradí. Je mi nesmírně líto, že právě těchto pohádek se chopil pan Troška a řadu z nich zprznil k nepoznání....

9 29.10.2019

Když sem napíšu, že se jedná o naprosto neuvěřitelnou knihu se svérázným humorem neřekne to nikomu absolutně nic. Příběhy Matse a Päivi je prostě nutné si přečíst, abyste pochopili. Perly jako jsou nejlepší párky od Svey, jednoruký x jednooký bandita, expert pan Oháč, Jussi a Dřímal a mnoho dalších mi navždy utkví v paměti. Jak už zde někdo poznamenal, je až těžko uvěřit, že tuto genální knihu zná tak málo čtenářů a dnes již mimo antikvariáty prakticky není k sehnání.

3 29.10.2019

Krásná a vtipná kniha, ačkoliv částečně pojednává o velmi smutných věcech. Obdivuju Betty s jakým humorem se vypořádala s celou řadou nečekaných životních překážek, včetně té nejhorší v podobě TBC. Čteno opakovaně.

10 24.10.2019

Tuto knihu mám velmi ráda a četla jsem ji opakovaně. Ačkoliv mohou někomu připadat problémy života na slepičí farmě v odlehlé divočině, v dnešní době, poněkud neaktuální a úsměvné, já považuji vyprávění Betty za milé a plné humoru, byť mnohdy správně ironického. Doufám, že rodina Kettleyových, dáma ovívající se kloboukem v barvě hnoje a další perly z této knihy neupadnou v zapomnění.

12 24.10.2019

U tohoto dílu jsou asi nejvíce patrné rozdíly mezi knižním a filmovým zpracováním. Chápu, že film není nafukovací, ale přece jen jsem se těšila na vizualizaci soutěžního bludiště, tak jak bylo v knize, třeba na sfingu a "nazlátlou nevinně mrkající mlhovinu". Vypuštěna byla také část se skřítky, což vzhledem k následujícím dílům považuji za trochu nešťastné. Pokud mohu hodnotit Ohnivý pohár jako celek, mám tento díl velmi ráda, asi i o fous víc, než předchozí trojku. Zábavní jsou leprikóni na mistrovství světa ve famfrpálu a zaujali i ďasovci chovaní vodními lidmi jako pejsci. Velké finále na konci knihy je výborné, ale přesto bych čekala že Lord Voldemort bude o trošku vzteklejší a děsivější.

4 24.10.2019