gigi77 komentáře u knih
Musím se uklonit autorovi, nečekala jsem od něj tak pěkné dílo ... krásně popsané scény, citově bohaté, zajímavá životní éra, společnost a konvence.
Hodně dobré čtení. Syrové, studené, citlivé, hluboké, napínavé ... nikdo by to nechtěl zažít.
Hloubka historie Kutné Hory je ohromující. Žila jsem tam pár let a dodnes cítím sílu toho města, kterou krátkodobý návštěvník nedokáže patřičně objevit a nasát. Proto knihu dokáži ocenit. Četla jsem sice již dávno, ale stále jí patří přední místo mé knihotéky abych si jí přečetla znova.
Okultismus a jakákoliv jiná víra byla, je a bude pro mnohé lidi nepostradatelná, nesmí být však zneužívána. Tento díl mě moc bavil. Osobně jsem realista ateista.
Tentokrát poněkud vláčnější rozjezd a mírné rozčarování vyvážil závěr. Téma virtuální reality ... hrozba ovladatelnosti našeho podvědomí ... to mě baví a nutí k zamyšlení. Tak dokonalou hračku bych vážně brala ... užít si neskutečné dobrodružství či dokonalý relax ... ale stálo by to za možná skrytá rizika?
Pěkné. Autorčina klasika ... pokaždé si říkám, že už mě nemá čím překvapit, ale opět ve mě něco zanechala. Závěr knihy byl úžasný - po ctižádostivé a cílevědomé profesní etapě nastává motivující prozření, které by mělo otevřít cestu druhé poloviny života ve smíření s realitou ... to utvrzuje moje pravidlo “jaké si to uděláš, takové to máš” a hlavně “nikdy není pozdě na změnu”.
Vzpomínám si, že jako náctiletou mne kniha uchvátila ... i nyní mě pohled na přebal chytá za srdce. Určitě si ji musim přečíst znovu. Stejně tak i ostatní díly ságy.
Paráda, kniha je sice obsáhlá, ale kvalitně zpracovaná ... formou románu autorka s citem a bohatě popisuje kolonizaci Keni Brity ve 20. stoleti. Postupem tří generací nás seznamuje s vypočítavou i absurdní snahou Britů o civilizaci, politickou situací a odezvou domorodců. Nechybí lásky hořce naplněné, osudové i padlé ...
Kniha se zprvu zdá být slabším autorčiným dílem, ale nenechte se mýlit, JE TO SKVOST. Prvnich 30 stránek nutno prokousat, pak příběh ožívá a s nim i duše hlavních postav.
Neholduji příběhům o indiánech a období westernu, ale toto dílo mi zasadilo do duše hluboké cítění s původními obyvateli.
Indiáni v Kalifornii žili rituálně od věku věků po mnoho staletí v absolutním souznění s přírodou a rodovými tradicemi, na vlastním území - nenarušeném přírodním bohatství. Je mi smutno z reality, která se utváří po dobu pouhých 300 let do dnešní podoby. Příchod civilizovaných, kteří si vše bezohledně přivlastňují ... Ale co když se tím naruší odvěký řád a vypukne chaos?
Obdivuji autorčinu představivost, kterou vdechla život jednotlivým příběhům.
Parádní, čtivá od začátku až do konce. Pro mě překvapení. Kniha nabízí v přiměřeném dávkování kvalitní historická data podaná formou romantického příběhu "Správného člověka". Hlavní hrdina není ani trochu dítě štěstěny, ale jak s oblibou říkám: "Jaké si to uděláš, takové to máš" a sled událostí v příběhu je velice povzbudivý.
Jsem ráda za HappyEnd. Hrůzných odkazů středověku je všude spousta, romány jsou především fikce, nechť si tedy udrží pozitivní linku a v nás zanechají příjemné dojmy. Proto je také čteme, ne?
V mládí jsem prošla Barcelonu, Taragonu i Salou ... nyní bych si tu parádu užila jinýma očima a s příběhem na paměti.
Čtivé, nechybí náboj, láska, intriky, záporná postava, pohádkové náhody a očekávaný HappyEnd. Parádní oddychovka na léto, představivost mi jela na 100% :-)
Úžasný historický román.
Našla jsem zde "barevnost" jak s oblibou toto slovo používám. Pro představu úryvek z knihy:
Nad hlavou nám líně poletoval čmelák, zřejmě si naše napomádované
a napudrované kadeře spletl s lahodným okvětím. Karolina
shodila střevíčky z modrého brokátu a nohama v bílých punčoškách
čtverácky pročesávala čerstvě posečený pažit, já ji radostně
napodobila, vychutnávajíc si na patách chladivý dotek vlahých stébel,
i když hrozilo, že si za ušpiněné punčošky později vysloužím
pokárání. Nasadila jsem přitom vážný výraz, přitiskla si bradu
k hrudi, abych napodobila matinčiny povadlé tváře, potom jsem
řezavě přísným hlasem pronesla: „Karolino, Karolino, dívka tvého
věku a rozumových schopností by neměla svádět mladší sourozence
k dětinským radovánkám!“
Sestra se rozesmála. „Mein Gott, jako bych ji slyšela!“
Z knihotéky mého muže. Zaujalo mne jeho verbální hodnocení:
1) někde uprostřed knihy: "Taková filozofická fantasmagorie ..."
2) z epizody knihy, kde hovno je hlavní téma: "Hluboké rozvahy o hovně mě fakt neberou ..."
3) těsně před koncem knihy: "Kundera bude zase rozebírat hovno a bude o něm psát dalších 80 stran ..."
Tak nevím? S přihlédnutím k ostatním komentářům si dovoluji osobní závěr: Můj muž má raději jednodušší formu beletrie :-)
Čekala jsem více osobního přístupu, autentických vzpomínek, pocitů, nasát atmosféru "Pražské zimy", zkrátka jsem si představovala trošku jiný směr. Avšak chápu, kam autorka tímto dílem mířila, a nedovolím si nikterak zasahovat do hodnocení. Chybu vidím v poněkud zavádějícím popisu knihy, který mne nalákal. Já knihu nedočetla.
Jsem uprostřed a knihu odkládám a ani nebudu dočítat. Je to na mě příliš rozvláčné a obě hlavní hrdinky, jak Barbara ze současnosti, tak Frances z vyprávění, mě vůbec nebaví ... Hvězdy Marmalonu byl absolutně jiný level, který jsem zde těžko hledala a nenašla.
Osmý díl ... četla jsem po kouskách, usínala často při druhé stránce a milostné pasáže přeskakovala. V celku to však nebylo špatné, přesto je čas na změnu a od série si dám chvíli pauzu.
Knih s tématem vyhlazování židů bylo napsáno již spoustu. Zde je zajímavý příběh malé židovky Sáry, období zatýkání v Paříži a celkový postoj Francouzů k této zalezitosti. Děj se v krátkých kapitolách prolíná mezi minulostí a přítomností. Upřímně mě kniha bavila především v té historické lince, osobní problémy novinářky v současnosti mě vůbec nebavily a tím i celá druhá polovina knihy. Autorka spojila vážné téma s trapně slabým soudobým románkem. Na mě to nepůsobilo.
Bomba. Tohle mě bavilo od první stránky až po zcela poslední. Žádné hluché místo a pěkně zašmodrchané.
Kniha pro ukojení dušičky a relax. DECENTNÍ spojení dobrodružství, tajemna, napětí, nebezpečí, citů a navíc otázka víry. Jsem ateik, přesto mě téma nevtíravě bavilo. Kniha stojí za přečtení, ne vždy musí být dílo nadupané k prasknutí. Zde jde o něco víc... někomu to dojde, jinému nikoliv.
Tak si říkám, zda má smysl bezhlavý hon za splněním snu? Pro někoho poslání, pro mě moc dobrodružné, mnoho obětí. Já mám raději rodinu hezky v hnízdečku a pohromadě na jednom hnojníku štěstí.
Ke knize: je to moc pěkný příběh. Pro mě však slabší zážitek než u právě přečtených knih: Paní Říma od Kate Quinn a Doktorka Samantha od Barbara Wood. Ty byly lépe propracované.