Gold351
komentáře u knih
Pantáta Bezoušek
Karel Václav Rais
Pantáta Bezoušek představuje prototyp milého dědečka, který se mi vždycky líbil...
Zapadlí vlastenci
Karel Václav Rais
Zapadlí vlastenci prolínají mým raným dětstvím, kdy můj dědeček, vášnivý čtenář, občas hlasitě předčítal i mně ze svých oblíbených knížek. Vedle Raise, Vrby , Jiráska nebo Šmilovského jsem si vyposlechla i Světlou nebo Němcovou.Zapadlí vlastenci mě pohltili, snad právě i pro ten poklid, lidskost a někdy vysmívané vlastenectví...
Cyrano z Bergeracu
Edmond Rostand
Jedno z mých NEJ - NEJ. Od puberty jsem milovala Cyrana a rozčilovala mě nedovtipná Roxana... Některé pasáže si pamatuji pořád a když na jevišti zaznělo" Svůj širák odhazuji v dál" nebo "To gaskoňští kadeti jsou", naskakovala mi husí kůže. Jen mi do hlavní postavy víc zapadl pan Hanzlík...
Robinson Crusoe: Jeho život a podivuhodné příhody
Daniel Defoe
Další kniha z povinné četby, která mě bavila a četla ji několikrát, i když dávám přednost originálu před Plevovým převyprávěným příběhem.
Cestou necestou českou krajinou
Václav Větvička
Cestou necestou, stejně jako "dobrojitrnické" knížky, je moc příjemné čtení. Ideální po dlouhém dni na uklidnění a zlepšení nálady. Neumím si představit nikoho jiného, kdo by mohl v Dobrém jitru nahradit Františka Nepila ...
Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění
Zdeněk Šmíd
Historii mám moc ráda. Je pravda, že máme asi trochu zkostnatělý pohled na vlastní minulost. Proto bych tuhle knihu předčítala v hodinách dějepisu....
Na Modrém Nilu
František Flos
V dětství se mi tenhle dobrodružný příběh moc líbil, stejně jako Vzducholodí do srdce Brazílie. Ani mi moc nevadil poučující styl...
Závoj zeleného ticha
Rudolf Luskač
Závoj zeleného ticha, Revir bez hranic a Hlas pralesa - Luskačovy knihy, které jsem v dětství četla. Velice se mi líbily, ale " Závoj" asi nejvíc.
Generál jeho veličenstva
Daphne du Maurier
Knihu znám ze staršího vydání pod názvem Králův generál, vždycky se mi líbila, i když u mě vede Mrtvá a živá...
Mrtvá a živá
Daphne du Maurier
Napínavý příběh, okamžitě jsem se do něj začetla a nemohla se odtrhnout. Filmové zpracování už mě tolik nenadchlo, nevím proč, snad proto, že jsem znala zápletku.
Hospoda Jamaica
Daphne du Maurier
Napínavá kniha, líbila se mi, stejně tak jako televizní zpracování.
Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
První opravdová kniha, kterou jsem jako prvňák celou přečetla. Pak ještě mnohokrát.
Pouští a pralesem
Henryk Sienkiewicz
Kouzelný dobrodružný příběh, který jsem četla jako dítě. Poprvé jsem se setkala s jménem Sienkiewicz. Hledala jsem pak jeho další knihy, trošku mne překvapilo, že téma je už poněkud jiné, ale nikdy mě autor nezklamal.
Quo vadis?
Henryk Sienkiewicz
Klasika... poprvé jsem četla asi v 15 letech, po čase znovu a znovu. Podobně na mne působila i Tomanova Po nás potopa. Ale nic naplat - Sienkiewicz je Sienkiewicz !
Dědeček automobil
Adolf Branald
Tuhle knihu jsem milovala, měla jsem pocit, že Frantíka Projsu, hraběte Kolowrata nebo "cestujícího kováře" znám osobně. Mnoho míst, o kterých A.Branald psal, mi bylo blízkých, protože jsem celé dětství jezdila k babičce do Mladé Boleslavi. Neumím si představit nikoho, kdo by lépe ilustroval příběh Laurina a Klementa, než K. Lhoták...
Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Krásný viktorianský příběh. Nejprve jsem četla jako dítě Sirotka lowoodského, to mě moc nezaujalo, ale Jana Eyrová ano...
Nakonec přijde smrt
Agatha Christie
Christie patří k mým oblíbeným autorům, sbírám její knihy a tenhle titul považuji za jeden z nejlepších. Možná je to jen můj názor...
Za sedmi divy světa
Vojtech Zamarovský
Můj příběh je podobný, jak ho popisuje "woodward". Kniha byla dárkem k narozeninám a chytla mě tak, že jsem pak hledala další Zamarovského knížky. I já chtěla být archeoložkou nebo alespoň studovat historii. Nevyšlo to, nakonec jsem vystudovala úplně něco jiného, ale historie je mým celoživotním koníčkem. V. Zamarovský má u nás v knihovně čestné místo...
Saturnin
Zdeněk Jirotka
Saturnin - klenot mé knihovny ! Padne-li na mne někdy splín, sluha Saturnin ho spolehlivě zažene, stejně, jako tetu Kateřinu s Miloušem. Musím přiznat, že tentokrát mě filmové zpracování nezklamalo...vždycky potěší.
Město šťastných lásek
František Kožík
Knihy pana Kožíka mám moc ráda, většinu z nich mám ve své knihovně. Město šťastných lásek jsem objevila v roce 1978 pod vánočním stromkem a "shltla" ho během dvou dnů. Od té doby patří k mým nejoblíbenějším. Zprvu mě zaujala spíše část historická než současný děj, občas jsem si četla jen jednu vypravěčskou linii, ale i dnes se často ke knize vracím. Díky jí jsem se zamilovala do Telče a každoročně tam trávím dovolenou, procházím místa, o kterých autor vypráví...