gonzikcz komentáře u knih
Okamžiky štěstí od Patrika Hartla je nejpopulárnější knihou v ČR stejně jako je smažák nejpopulárnějším jídlem v ČR. Nikoho to asi neurazí, ale opravdu kvalitní to fakt není. Připadá mi taky dost smutné, že takovou popularitu si získá kniha, která je plná nevěry, podvodů, chyb a přešlapů. Asi to lidem připadá takové "ze života", ale kniha by dle mého měla inspirovat a přinést něco víc než jen tupě sondovat momentální stav společnosti.
Myslel jsem, že to bude aspoň vtipné - začal jsem Jáchymem, kde mi začátek trošku připomínal Mládí v hajzlu - ale veškerý humor se rychle vytratil a zbyla jen vztahová rozvařená kaše. Veronika byla v tomhle ještě horší a některé části jsem už přeskakoval. Osudy hrdinů mi byly víceméně ukradené, protože jsem si k nim nevytvořil žádný vztah. Navíc některá rozhodnutí především Veroniky byla tak hloupá, až byla těžko uvěřitelná. Rodinou tragédií se kniha snaží vytvořit nějakou hloubku, ale spíš to celé klouzá po povrchu.
Kéž bych mohl své hodnocení rozdělit. Nakonec jsem dal 4 hvězdičky za význam díla a přínosný pohled do života dělnické třídy Paříže 19. století rozebraný do nejmenšího detailu (kdo např. chce zjistit jak kdysi pracovaly pradleny, tak zde má jedinečnou příležitost se to dozvědět). Navzdory vysokému hodnocení se mi části knihy četly opravdu špatně. A to nemyslím ty části popisující bídu, hlad, násilí a utrpení. Né, že bych se v něčem takovém vyžíval (běhal z toho mráz po zádech), ale aspoň to bylo poutavé a čtivé. Za to části o drbech a úskocích závistivých lidí, kterým hlavní hrdinka ještě podlézala, místo, aby je nakopla... no tak tyhle části byly fakt hrozné. Chvílemi mi přišlo, že čtu odpornou knihu o odporných lidech (hlavně chlapech, panebože to byli tenkrát fakt zvířata!). Hlavní hrdinka není nezdolnou rebelkou, která by s nepřízní osudu zatočila, ne je to obyčejná ženská z dělnické třídy, která pomalu podléhá tlaku okolí. Zabiják není kniha o neobyčejných lidech a to jí právě dělá neobyčejnou.
Po velmi chabém sedmém dílu, přichází tento skvostný restart. A proč? Protože akce, akce, akce (jak před kamerou tak v příběhu)! Zápletky Nicka Twispa II bomba, natáčení filmu skvělý a dokonce dojde i na hlubší návrat ke vztahu Nick-Sheeni. Navíc tak jak ta kniha skončila, předpokládám, že brzy vyjde pokračování! Už se nemůžu dočkat :-)
Tak tohle je jednoznačně nejslabší díl série. Prostě a jednoduše tomu chybí akce. Z 90ti procent jde jen o drby a intriky kdo, kde a s kým. Osudy Tylera, Umy, Rydera, Pasca, Lillian, Marcuse (a pár dalších bezvýznamných figurek by se ještě našlo) mě teda moc nezajímaly. Navíc mi přišlo, že Tyler měl rád Veevu a ne Umu, kterou viděl jednou v životě. Plus tam byly nějaké náznaky, že Uma je pěkná potvora, takže jsem čekal nějakej šťavnatej twist a ono nic. Fakt nuda.
Ze začátku jsem se těžce smiřoval s tím, že si už od Nicka nic nepřečteme. Ale nakonec mě to docela pobavilo (ikdyž cirkus po druhé už byl opravdu opruz). Odhalilo se i nějaké to tajemství, nicméně pachuť "nevyřízených účtů" zůstala.
Díly 1,3,5 nejlepší. Jednička nejšílenější, trojka nejoptimističtější, pětka bohužel nejrealističtější. Nové postavy mi nevadí, ba naopak a cirkus mě taky bavil. Tour de manželka byla náhodou super a Reina strašně roztomilá! Navíc prokládáno záhadnými nočními telefonáty a ještě záhadnějšími mládenci s knírkem, člověk jako na trní čeká, jak to všechno dopadne. Dopředu jsem věděl, že je ještě minimálně 6 díl(ale netušil jsem, o čem je), tak jsem čekal, že jízda bude pokračovat. Poslední stránky mě tudíž pěkně zdrtily. Ano, jsem náchylný na melancholii a tohle bylo fakt zlé. Nicméně musím uznat, že velmi realistické. Nick prostě nasekal řadu průserů a ty ho musely jednou dohnat. Velmi mě překvapilo, co se vyklubalo z Sheeninyho otce. Takový zvíře!
Jak třetí část krásně skončila, 4tá otřesně začala. Tentokrát hlavně vinou Nicka, který se choval fakt jako hovado (za propíchávání kondomů by se mělo chodit rovnou do pekla). Pak operace z kategorie největších absurdit, to jsem nějakou dobu musel rozdýchávat. Nicméně druhá polovina knihy opět skvělá a útěk od Evženie a "pobožného degena" do žil znova napumpuje tu správnou dávku endorfínů. Jízda pokračuje!
Asi nejlepší díl série. Jestli né nejlepší tak aspoň nejoptimističtější a nejveselejší. Nasekané průsery se odsunou na vedlejší kolej k řešení na později a děj se věnuje povedeným taškařicím Carlotty + super vyvrcholení (doslova).
První polovina skvělá. Jako celé to bylo super, ale ta druhá polovina byla více a více depresivní a méně a méně vtipná. Naprosto otřesný vztah s otcem, násilnický spolubydlící, průsery s policií, všichni si lhali a ubližovali si. Místama to bylo fakt těžko stravitelné.
Dvě třetiny knihy jsou skvělé, čtivé i vtipné, za to bych dal 4 možná i 5 hvězd. Ale poslední třetina knihy je už slabší. Přišlo mi to neosobní, spíše popisné, co se jak udělalo a kdo se jak vytratil. Působilo to jako velmi obsáhlý doslov.
Jiná věc, za kterou srážím hodnocení, je přehnaná snaha vyzdvyhovat Čechy a češství. Všíchni skvělí stavaři, muzikanti a prostě správní féroví chlapi (český ženský tam vlastně nebyly). Působilo to na mě divně.
Švejka bych přirovnal k Pupl Fiction. Přirovnávat americký biják z devadesátých let k české literární klasice z první republiky?! Já vím, je to trochu na hlavu... V devadesátých letech se k nám dostávaly americké akčňáky - Smrtnostná past, Terminátor, Predátor atd. a teď na jednou je tu jakýsi Pulp Fiction. Hraje v tom Travolta, Wilis, Jackson a je to o gansterech! Tak to bude nášup. Pak na to člověk kouká a nechápe, kde je ta akce, výbuchy, střelba? Vždyť tam jenom kecají! Pak se to ale nějak zlomí a divák pochopí, že ty kecy, to je to hlavní!
A stejně je to se Švejkem. Kdo čeká propracovaný děj, bude asi zklamaný. Nějaký děj tam je, né že ne. Ale fakt nečekejte nějaké promyšlené zápletky, zvraty či popis epických válečných řeží. Pořád víceméně někam cestují (nebo spíše jsou přesouváni) a přitom kecají, kecají a kecají. Ale jak! Neuvěřitelně jsem si užíval každou pitomou Švejkovu historku. Ale není to jen Švejk, oblíbil jsem si i Marka. Dole někdo píše o tom, že přeskočil to povídání dobrovolníka Marka, když jsou se Švejkem ve vězení. Vždyť to je jedna z nejlpeších pasáží!
Švejk a jeho stvořitel Hašek jsou géniové!
Rozmýšlel jsem mezi 3mi a 4mi hvězdičkami. Nakonec jsem dal čtyři, bylo to přeci jen čtivé a napínavé od začátku až do konce. Nicméně začátek byl přeci jen živější a ten konec byl takovej divnej - jak tím, jak skončil La Mole a Coconas, ale taky tím, že kniha nekončila dosednutím Jindřicha na trůn.
První polovina knihy vcelku ubíhá, pak se děj vrátí do Mordoru k hobitům. To bylo vcelku utrpení pro mě se tím prokousat. Myslím, že ikdybych to neznal z filmu, tak děj byl dost předvídatelný. V podstatě jsem jen čekal, až se tam konečně doplahočí a ten prsten zničí a bude po všem. Poslední čtvrtina knihy víceméně o dávání si poct a loučení. Dobro vyhrálo nad zlem a my můžeme jít v klidu spát.
Znáte takové ty momenty, kdy se začtete a nevnímáte stránky a najednou zjistíte, že jste se v knize posunuli o velký kus dál? Tak takových chvil jsem zažil v této knize poskrovnu. Dle mého názoru silně nadhodnocená kniha(i celá série). Vždyť téměř do poloviny knihy jsem se nudil. Ty úmorné popisy, básničky a písničky! Ufff... Rozjelo se to až v Roklince (tak trochu). Do té doby nás asi měl napínat souboj či spíše závod s černými jezdci. No, na mě to nějak nezapůsobilo. Černí jezdci byli hrozní a nebezpeční jen na papíře, nakonec se zmohli všeho všudy jen na malé píchnutí. Souboj na Větrově měl Tolkien vymyslet jinak, to byl prostě úlet.
Obecně celý ten příběh mi nesedl. Dát prsten - to po čem nepřítel č. 1 touží ze všeho nejvíc - malým, řekněme si to na rovinu, vcelku neschopným hobitům je nápad hodný prostoduchého dítěte. Vždyť jen než dorazili do Roklinky museli je několikrát zachraňovat - Gildor, Bombadil 2x, Chodec. Nebudu to natahovat, prostě mě to nenadchlo.
Říkal jsem si, přečtu si to, je to považováno za klasiku a prý je to lepší než filmy. Nevím, nevím, ve filmech bylo spousta úletů, ale aspoň to putování krajinou bylo mnohem lepší na plátně. (a taky nás ve filmech ušetřili zpěvu)
Aneb jak jsme se flákali za Čepičky...
Možná, že jsem čekal trochu víc, každopádně pro mě velké zklamání. Vyprávěčský styl možná lehce nadprůměrný, jinak mě ale vytáčely ty nereálné věcné detaily, nad kterými by leckdo jen mávl rukou.
Celé to působí jako jedna velká ulejvárna, kde si vojíni dělají, co chtějí, a ani velký Terazky jim v tom nedokáže zabránit. Nezažil jsem, nebyl jsem tam, ale pochybuji, že by komunistický režim nedokázal postavit do latě partu pobudů, kteří jsou neustále na "orosené plzeňské dvanáctce" (a vůbec, kde na to pořád brali prachy?). Snad každá historka zavánějící průšvihem nakonec vyšuměla do ztracena bez jakýchkoliv následků, což úplně zabilo jakékoliv napětí.
Z vojínů jsem si neoblíbil nikoho, důstojníci už byli barvitější - Terazky, Hamáček a Mazurek byli dobří, Troník mi přišel v knize nevýrazný, zbytek důstojníků nezáživná stafáž.
Ale tak aspoň jsem měl možnost zamyslet se nad tou dobou a byť mi to přijde trochu přitažené za vlasy tak jsem každopádně rád, že je doba jiná, jinak bych asi k PTP nastoupil též.