Graem
komentáře u knih
Hvězdy nám nepřály
John Green
Nebrečela jsem.
To říkám jen pro to, že z většiny recenzí, co jsem viděla a četla, jsem pochopila, že by vás kniha měla dohnat k slzám. Proto se mi nechtělo dojít až na konec - říkala jsem si, že nemám chuť cítit se mizerně a pak se muset totálně stranit všech, protože mi bude najednou celý svět připadat nicotný /jo, tak to bývá/. Ale když jsem k těm posledním stránkám došlo, bylo to prostě přirozené. Ne, že by z toho nebylo cítit spoustu emocí, které se přesunuly i na mě a donutily mě tím o tom všem přemýšlet - spíš to bylo tím, že jsem nic jiného nemohla čekat, je to realita.
S tím, že je kniha smutná a zároveň vtipná, musím souhlasit - u některých hlášek jsem se dobře nasmála.
Když to shrnu, je to krásně napsaný příběh, přesto, že mě nedostat tak, jak jsem čekala. Jsem zvědavá na filmové zpracování.
Afterdark
Haruki Murakami
Tuhle knihu jsem četla v angličtině a přiznám, že mě podle anotace v češtině ani moc neláká. Samozřejmě jsem nepochytila všechno, ale zaujal mě ten styl psaní. Kolik je tam metafor, jakou váhu má každá minuta. Je to kniha, nad kterou je třeba se v některých místech pozastavit a nechat si to projít hlavou. A je to taky to první, co se mi od Murakamiho dostalo do rukou a nebude to to poslední.
Moje sestra Jodie
Jacqueline Wilson
Pro mě je tohle asi nejemotivnější kniha od této autorky vůbec. Je na ní vidět, že umí sát i o opravdu citlivých a vážných tématech, nemohla jsem se od ní jako menší otrhnout a myslím, že by mi toho hodně dala i teď.
Jak jsme se stali lidmi
Martin Uhlíř
velmi poutavě zpracovaná témata a otázky antropologie
Rychle a bezbolestně
Markéta Dočekalová
Tahle kniha už není čtením na dovolenou. Vede k zamyšlení nad dnešními lidmi i nad našimi vlastními přáními. Jak daleko člověk zajde, aby si je splnil a jaký při jejich výběru bere ohled na ostatní. Díky tomu, že byla psychologie jednotlivých postav dobře zpracovaná, jsem je mohla lépe pochopit a nechat se i víc vtáhnout do příběhu, ale to i díky tomu, že měla každá z nich svůj díl knihy k vyprávění svého pohledu. Líbí se mi, jak je různým typům lidí přizpůsobený různý způsob vyjadřování, ale jinak mě spisovatelský styl nijak neohromil. Je to prosté, každá věta tam má své místo, nic navíc. Což je možná škoda, z takového tématu by se dalo vytěžit o něco víc.
Rozdělená srdce
Bettina Belitz
Tato kniha má skoro 500 stran. Většina toho, co čtu, je asi poloviční tloušťky. Samozřejmě jsem byla zvědavá, jak se to odrazí na obsahu a na fantazii autorky. Píše hodně rozvinutě, k popisu používá dlouhá souvětí, ale neodvádějí pozornost od děje. Fantazie se uplatnila až někdy od poloviny knihy, do té doby jsem myslela, že mám v ruce typickou knihu o životě znuděné teenagerky, a nebyla jsem tedy moc nadšená. Pak se to zlomilo, děj dostal spád a námět nadpřirozených bytostí své uplatnění. Ne konci už jsem byla netrpělivá na každý zvrat a po přečtení knihy ve mně vířily spousty myšlenek. Rozhodně jsem ráda, že jsem ji po počátečním posouzení neodložila.
Těším se na druhý díl, snad už brzo.