Afterdark
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/1750/bmid_afterdark-ii5-1750.jpg
4
1324
1324
Před očima nám leží město… Jen za docela malou chvilku se má změnit datum. Je těsně před půlnocí. Chvíle mezi dvěma dny. Mezidní. Pozorujeme město jako obrovské zvíře. Pozorujeme Mari, sedí v restauraci a čte si. Pozorujeme její krásnou sestru Eri, jak spí v nekonečném spánku… Příběh ze současného Tokia se odehrává, jak už název napovídá, po setmění, během jediné noci. Kapitoly jsou napsány stylem filmového scénáře a u každé z nich je uveden přesný časový údaj. Dějová linie je pro autora typická, střídají se tu dva paralelní, navzájem se prolínající příběhy. Nezvyklí jsou tentokrát hrdinové: žádný slušně situovaný muž v nejlepších letech, ani outsider, žádná ich-forma, ale dvě sestry a vševědoucí vypravěč první osoby množného čísla. Devatenáctiletá Mari, která umí čínsky, je kontaktována manažerkou hodinového hotelu, aby jí pomohla vyřešit případ brutálně zbité čínské prostitutky. Její sestra se vlivem tajemných sil ocitla v jakémsi nejasném a nebezpečném snu, v ohraničeném anonymním prostoru. V průběhu noci, ještě než přichází ráno, se věci dávají do pohybu, mění svůj charakter a skupenství. Něco se v hrdinech mění, něco se mění v nás... Afterdark, autorův čtvrtý román vycházející v češtině, nabízí napínavý, psychologicky i detektivně laděný příběh s fantaskními a hororovými prvky. A také dynamický styl sekvence, kdy realitu vnímáme očima kamery. Murakami decentně a úsporně rozvíjí čtenářovo očekávání.... celý text
Přidat komentář
Noční Tokio, město jako velký živoucí organismus. Čas mezi dvěma dny, čas po setmění. Lavhotel Alphaville, místo, kde jsou zakázány jakékoliv hluboké city se stává němým svědkem jednotlivých příběhů. Jejich protagonisté se více méně náhodně potkávají, aby spolu mluvili, po kouscích si navzájem poodkryli své životy a poté se opět ztratili uprostřed noci. Ve městě, které je pohltí jako velké zvíře, které jen pomalu hledá cestu ke svítání.
Murakamiho osobitý styl, postavy, pohybující se na okraji společnosti, filmový střih vyprávění, úsporný, barvitý jazyk, nádech tajemna, až nadpřirozena. Murakami se touhle novelou začíná propracovávat ke svým nejlepším kouskům.
Trochu jiný Murakami, než na kterého jsem zvyklý, ale přesto s podobnými znaky a rozebíranými tématy. Moc se mi líbí čtivost, psychologie postav a dialogy, dostat se na konec není žádný problém. Zaujala mě i atmosféra, trochu jsem měl dojem, jako bych "četl Quentina Trantina". :)
Každopádně hvězdu strhávám za závěr, který mi bohužel nezodpověděl všechny otázky, které jsem si během četby kladl (a doslov také příliš nepomohl).
Svižný, rychlý a relativně krátký příběh, který ale jede podle klasického Murakamiho mustru. Sledujeme několik zdánlivě nesouvisejících osudů, které se vzájemně proplétají a na konci si můžeme jenom domyslet, jak vše dopadne. Je ovšem obdivuhodné, jak na tak malém prostoru dokáže autor vypracovat tolik jedinečných postav, které k nám nějakým způsobem promlouvají. Stejně tak všemu pomáhá i temná a tajemná atmosféra nočního Tokia, kde se sice pohybuje hodně lidí, ale všichni jsou si tak nějak více cizí.
Můj první Murakami. Svižné, záživné. A relativně krátké. Čekal jsem mnohem delší příběh, nikoli jednu noc. I tak se mi to moc líbilo.
Jednou za čas na mě přijde jakési Murakami období, kdy mám neskutečné nutkání všeho zahodit, a ihned se vrhnout na něco z Harukiho tvorby. A toto nutkání na mě přišlo právě dva dny zpátky, kdy jsem se vrhl na Afterdark.
Nelituji. Tajemno, magično, nadpřirozeno. Tak jak to čtenář od autora žádá. A já nevím, zdali to mám tak jen já, ale Murakamiho si rád čtu při jakési existenční krizi a osamění, kdy přemítám o mém životě, zdali jsem dost dobrý, a co mají znamenat ty události, které se mi v poslední době dějí. Z jakéhosi důvodu mi čtení vždycky pomůže. Postavy v těchto dílech totiž většinou řeší něco podobného - osamění, váhání, vypořádání se s minulostí... a přijde mi tak snazší reflektovat můj případ na příběhu jednotlivých postav.
Každopádně Afterdark fajn!
Oproti klasické Murakamiho tvorbě se Afterdark vymyká "filmovou kamerou", kdy nám je dokonce popsán její pohyb a co (ne)vidíme. Totéž platí i pro čas, který je navíc symbolizován také hodinami. Co se týče prvků a tropů, tak je sice umírněnější a méně bizarní, ale přesto dostanete klasické Murakamiho dílko plné tajemství, provázaností s hudbou nebo love story s osamělým protagonistou.
můj zápisek k maturitě:
Zajímavý námět a koncept knihy. Velice neobvykle podáno, autor celý příběh popisuje jako film, společně s tím co divák/kamera zrovna vidí. Vadí mi ale, že nezůstává tolik nezaujatý, a popisuje i to, co divák cítí. To, dle mého názoru, shazuje kvalitu příběhu.
Myslím si, že překlad knihy do českého jazyka není zrovna zdařilý, místy popis situace působí jako amatérské klišé. Vím ale, že Murakami je skvělý spisovatel, proto toto vyznění připisuji spíše překladu knihy.
Ovšem nálada knihy, povaha postav, mizanscéna příběhu a prostředí je mi velice sympatické. Opravdu si knihu dokážu představit jako zdařilý film.
Krásná hra se slovy a myšlenkami.
V příběhu se velice nic neděje, hlavní postava jen proplouvá nocí, potkává lidi, vnímá, zažívá, vede rozhovory.
Připomíná mi to film Naked 1993. Některé záběry si ale představuju jako z Enter the Void 2009, hlavně kvůli častému využívání ptačí perspektivy spisovatelem.
"Stejně jako předtím po obloze pluje srpek tři dny starého měsíce."
Příběh o sesterském vztahu
Ale after all se mi kniha moc libila!!
Afterdark je skvělé dílo pro ty, kdo chce s knížkami od Murakamiho začít. Pro ty, kdo jeho rukopis znáte, Vás tohle dílo nejspíš moc nenadchne.
Na pár stránkách najdeme zde všechno co můžeme v jeho románech zažít... (love story, iluze, nevědění, nepochopení textu a následné rozuzlení...)
Kdybych s touhle knihou začínal a neznal jeho jiná, za mě fantastická, dávám pět hvězdiček, takhle mě to moc nenadchlo...
Asi mě nejvíc bavila nejvíc postava Širakawy.
Afterdark jsem neměla v úmyslu číst, když jsem ji prve viděla. Ale Murakami nezklamal. Opět skvělá kniha skvělého autora. Na 160 stránkách můžeme sledovat hned několik dějových linek, v nichž hlavními postavami jsou sestry.I když na první pohled nevypadá, že spolu příběhy souvisí, opak je pravdou. Chvílemi je děj mysteriózní, jindy zase detektivní. Kniha je psána velice zajímavým způsobem - jako filmový scénář. To mě celé bavilo nejvíce!
Kdybych měla Afterdark shrnout jednou větou, bylo by to: "Krása střídá nádheru."
Protože Afterdark je jako vesmír. Tenhle popis by asi dával smysl jenom tomu, kdo Murakamiho čte rád a nemyslí si, že je přeceňovaný autor.
A jak to tedy myslím? Jde o to, že příběh téhle knihy je na jednu stranu strašně triviální, ale na tu druhou je strašně osudový. Protože všechny ty příběhy, které se dějí, jsou jako zrnko písku na poušti. Jedno ovlivňuje druhé, samy potom tvoří celek, ale zároveň jsou jednotlivě speciální. Všechny tyhle mikrokosmosy totiž tvoří jeden velký kosmos, který je všechen kolem nás. Ale jaký má každý z těch mikrokosmosů vliv na další mikrokosmos? Co se stane, když jeden z těch mikrokosmosů zanikne? Zanikne kvůli celý kosmos nebo vznikne další mikrokosmos, aby ho nahradil? Protože na těhle detailech vůbec nezáleží, kdyz za chvíli bude další noc a další příběh může začít?
Afterdark je velice krásná kniha napsaná vtahujících stylem a jsem moc ráda, že jsem autora začala číst. A klidně ten dovětek budu psát ke každé jeho další knize, protože to štěstí se neustále prohlubuje :)
Afterdark bylo poněkud zvláštní první setkání s Murakamiho rukopisem. Na ploše sto padesáti stránek rozehrává autor abnormální zápletku na samém počátku Tokijské noci. Odbila dvanáctá hodina, ulice jsou stále husté a v kavárnách nadále zaznívá tlukot klávesnic workoholiků.
Prostřednictvím vypravěče v er-formě Murakami popisuje krásy každodenního života v jinak neobvyklé situaci devatenáctileté Meri, která se rozhodla tuto noc trávit mimo pohodlí domova. Postupem do hlubší noci počty lidí řídnou a Meri poznává různorodé postavy.
Druhou částí proplouvají mystické prvky, které vytváří lehce mrazivou atmosféru. Sestra Meri Eri je v hlubokém spánku a děj kolem ní se vymyká jinak realistické stránce příběhu.
Krásu v autorově vyprávění shledávám především v nesmírně příjemném popisu banálních témat a všedních problémů prostřednictvím dialogů. Vedle toho svůj text prolíná různým uměním, které může být čtenáři inspirací, nebo se jenom ujistí, že drží v rukou správného autora.
Afterdark je v jistém smyslu experimentální, jelikož Murakami narušuje formu vyprávění implementací kamery. Nejsme tedy zcela svobodní v tom, jak si představíme objekt za objektem, nýbrž se nám v hlavě promítají konkrétní úzké obrazy, konkrétní záběry jak je popisuje Murakami.
Některé vystavěné otázky nejsou zodpovězeny ani na konci knihy, ani v doslovu a nezbývá, než si je domyslet. Osobně mi kombinace všedního života a absurdních situací příliš nesedla, ačkoliv dílo určitě doporučuji. Netroufám si však říct, je-li zrovna Afterdark ideální pro seznámení s autorem. Protože mě zajímá, jak bude pracovat s mystickými prvky i v dalších dílech, určitě Afterdark nebude poslední Murakami. (A taky nebyl.)
Murakami ma fascinuje svojou schopnosťou urobiť v hlave po prečítaní totálne ohúrenie (zmätok, frustráciu, nadšenie, radosť...) a pritom ak máte opísať knihu, tak nič. Ak aj vypotíte nejaký obsah, tak určite nepresvedčíte nikoho aby si to prečítal. Je to akoby som mal opísať chuť perfektného zákusku, ktorá sa nedá k ničomu prirovnať. A predať ho niekomu - skrátka keď neochutnáš nepresvedčíš sa.
Afterdark je přesně ten typ knihy, která je sice krátká co do počtu stran, ale její čtení vám zabere obrovské množství času, protože se často musíte zastavovat a dohledávat si jednotlivé písničky playlistu, který Murakami postupně odhaluje, semtam si ohnout růžek nebo se prostě jen zastavit a zamyslet se nad tím, co jste pravě přečetli. To ale nevydržíte dělat moc dlouho, protože vás skvělá atmosféra a poutavost příběhu donutí pokračovat ve čtení.
Moje první Murakamiho kniha - díky své kvalitě ne poslední. Murakami v ní přímo plasticky vykreslil noční Tokio d blikajícími neony, nočními kluby a jinými zábavními podniky, které s prvním svítáním opět jakoby pohltí zdi a z hlavního města Japonska je opět spořádana metropole plná bysnysmanu v oblecich, žáků středních škol v uniformách i překrásných tradičních domku ve stínu nalestenych mrakodrapů.
U tohoto krátkého románu opět smekám, jak autor ve svém věku dokáže tak krásně zobrazit mladé lidi. Kniha vyniká živě podanou atmosférou nočního Tokia. Jen ta „hororová“ část není vůbec hororová, jak je prezentováno, a kniha by se dle mého názoru bez ní obešla, ale jak jsem již pochopil, Murakami prostě nadpřirozenou linkou své knihy pravidelně doplňuje. Někdy je to příjemné a zajímavé osvěžení (někdy je to dokonce nosná část románu), ne však v tomto případě. 75%, 9. 10. 2022.
Čítal som v angličtine, a mám pocit, že to značne v mojich očiach knihe pridáva - sám Murakami hovorí, že si často svoje texty predstavuje v angličtine. Kniha ma super atmosféru, zaujímavé nápady. Pôsobí však (ešte viac ako iné Murakamiho texty), že autor sám ešte ani v polovici knihy nevedel, kam vlastne smeruje a vlastne tento problém ani nevyriešil. Takze nadšené čítanie v podstate až do posledných momentov potom vystrieda akési sklamanie. Ako keby vám niekto dal pekne zabalený darcek, ktorý môžete otvoriť až po splnení nejakých úloh a hľa, krabička je prázdna. Radosť z plnenia úloh bola prítomná, ale to záverečné sklamanie sa aj tak dostaví. Ale aj tak by som si ju prečítal znova.
Perfektní formát knihy, který podává velmi plastický pohled na jednu noční zápletku.
Je to svým způsobem jako v životě, často situaci vidíme jen ze svého pohledu, který je prostě značně omezený, kdežto zde je vidět, jak každá postava prožívá danou situaci svýma očima.
Kniha se dá přečíst za večer, ale já osobně už ji četla víckrát :)
Štítky knihy
japonská literatura prostituce násilí magický realismus vyšetřování
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Moje první setkání s tímto spisovatelem. Musím říct, že mě mile překvapila kniha je krátká, ale extrémně čtivá. Jinak ke knize příběh se odehrává v Tokiu.. O moje milované Tokio to mě zahřálo u srdíčka. Krásna kniha a rozhodně není poslední od spisovatele. Těším se na další knihy.