Afterdark
Haruki Murakami
Před očima nám leží město… Jen za docela malou chvilku se má změnit datum. Je těsně před půlnocí. Chvíle mezi dvěma dny. Mezidní. Pozorujeme město jako obrovské zvíře. Pozorujeme Mari, sedí v restauraci a čte si. Pozorujeme její krásnou sestru Eri, jak spí v nekonečném spánku… Příběh ze současného Tokia se odehrává, jak už název napovídá, po setmění, během jediné noci. Kapitoly jsou napsány stylem filmového scénáře a u každé z nich je uveden přesný časový údaj. Dějová linie je pro autora typická, střídají se tu dva paralelní, navzájem se prolínající příběhy. Nezvyklí jsou tentokrát hrdinové: žádný slušně situovaný muž v nejlepších letech, ani outsider, žádná ich-forma, ale dvě sestry a vševědoucí vypravěč první osoby množného čísla. Devatenáctiletá Mari, která umí čínsky, je kontaktována manažerkou hodinového hotelu, aby jí pomohla vyřešit případ brutálně zbité čínské prostitutky. Její sestra se vlivem tajemných sil ocitla v jakémsi nejasném a nebezpečném snu, v ohraničeném anonymním prostoru. V průběhu noci, ještě než přichází ráno, se věci dávají do pohybu, mění svůj charakter a skupenství. Něco se v hrdinech mění, něco se mění v nás... Afterdark, autorův čtvrtý román vycházející v češtině, nabízí napínavý, psychologicky i detektivně laděný příběh s fantaskními a hororovými prvky. A také dynamický styl sekvence, kdy realitu vnímáme očima kamery. Murakami decentně a úsporně rozvíjí čtenářovo očekávání.... celý text
Přidat komentář
Má první kniha od tohoto autora. Zajímavé pojetí vyprávění, čtivá, kratičká..skvělej společník na krátkou cestu :)
Kniha mě začala bavit až po první půlce, ale celkový námět je velmi nápaditý. Přečtením nic nezkazíte :)
Murakami mě tentokrát zklamal. Děj téměř žádný, kniha mě nudila. Dvě hvězdičky za barvité popsání některých pocitů a zvláštní kamerové pojetí.
Moje druhá přečtená kniha od autora... celkem svižně se čte, opět nechybí trochu mystična, vtažení do atmosféry a svým způsobem otevřený konec (ale to není v jeho knihách podstatné). Přečteno za dva dny v autobuse, určitě stojí za to :-)
Pokud bude možnost, určitě si Afterdark přečtěte během jednoho večera nebo jedný noci naráz. Věřím, že zážitek pak bude ještě intenzivnější. Já lituju, že jsem měl několikadenní pauzu:/
Jinak co dodat. Krásná atmosféra, živý dialogy (super překlad!!), můj první Murakami určitě nebude poslední:)
Temné, místy až snové, syrové, minimalistické a přesto dokonalé zachycení jedné noci uprostřed Tokia. Exkurze do duší několika jeho obyvatel, kteří sice nejsou nijak výjimeční, přesto originální a zajímaví. Ani kočky nechyběly :-)
Jednohubka v podobě asi stopadesáti stránkové knihy od Murakamiho, která svojí atmosférou vůbec není zlá a splňuje přesně to, pro co byla určená. Ukazuje jednu obyčejnou noc uprostřed Tokia na pár obyčejných lidech, kteří zase tak obyčejní nejsou. Není to nic objevného, ale čtivé je to dost.
Takřka filmově zinscenovaný hloubkový ponor do potemnělého Tokia je kratičké dílko, sloužící k naší rychlé představě o propletených osudech několika zdánlivě nepodstatných lidí. Murakami nás zavádí skrz obyčejné dialogy a všední dekoraci až na samý krajíček lidské fantazie a zkouší naší pozornost například i fiškuntálskou hrou s televizní perspektivou. Nebyl by to již zmíněný autor, kdyby celý děj neovoněl (tentokrát o něco temnějším) odérem jazzové hudby. Spousta námětu k přemýšlení, spousta zajímavých nevšedních a obyčejných postav.
ako alternatívny názov pre túto knižku by som zvolila "čriepky tokijskej noci". pretože presne to v nej nájdete. bohatá atmosféra nočného mesta popretkávaná jemnou dejovou linkou. čítala som anglický preklad a riadne prevetrala a renovovala slovnú zásobu. za mňa určite palec hore :)
Na první pohled hluboké....a končící v tak hluboké propasti, že tam nemá ani smysl koukat.
Kromě Povinné četby k maturitě jsem v životě nic nepřečetl... To mě trápilo celé prázdniny po maturitě a před týdnem jsem jako velký milovník japonské kultury a Japonska narazil na recenzi na této stránce, která velmi vychvalovala spisovatele jménem Haruki Murakami...
Přesně, jak popisovala slečna v recenzi, přesně tak se mi první kniha, tedy "Afterdark", kterou jsem si koupil, četla...
Nádherně napsáno... Murakamiho způsob rozvíjení děje je naprosto fascinující... Jakožto (ne)čtenář,jsem měl strach z četby takové knihy... Ale strach neměl být ze samotného čtení nějaké knihy... spíše z příběhu... Co se stane s Eri Asai... CO se stane s Mari...
A jak mnozí píší... Je jen škoda, že kniha nebyla delší... Přijde mi, jakoby Haruki Murakami psal knihy přímo pro mě...
Děkuji tomuto autorovi za můj návrat ke čtení...
Moje druhé setkání s autorem a opět bomba. Vážně jsem byla naděená každou stránkou a těšila se na další. Po přečtení mi zůstalo mnoho nezodpovězených otázek, ale o to vlastně nešlo. Je tu především nádherně navozená nálada jedné noci ve městě, kdy máme možnost sledovat několik lidských osudů, které se náhodou střetnou. Taková krátká noční návštěva v cizích životech, než se musíme se svítáním vrátit k tomu svému.
Atmosféra nočního města je zde skvěle vykreslená, ta pocitová rozdílnost mezi dnem a nocí... Jak nám, pokud nespíme, může připadat noc dlouhá a co všechno se v ní může odehrát. Příběh se mi moc líbil, ale chybělo mi nějaké rozuzlení v příběhu Eri, případně vysvětlení jejího stavu, motivu "muže bez tváře" v televizi apod. Jinak to bylo velmi příjemné čtení.
Rozhodně jeden ze slabších Murakamiho počinů. Jeho ostatní knihy se mi líbily, dobře se četly, prostředí bylo zajímavé, zajímavý příběh, co na tom, že odsýpaly pomaleji a byly možná pro někoho "divné". U téhle mi ale prostě něco scházelo.
Kniha, která se dle mého hodnotí poměrně obtížně. Autor moc pěkně vykresluje atmosféru nočního města, protínání osudů lidí, na první pohled spolu nesouvisejících. A také pohled "kamery" a moc příjemné dialogy mohou být obohacující. Nicméně nemohu říct, že děj by byl takový jako např. v Na jih od hranic..., kde se člověk posadí na horskou dráhu a už se valí šupem dolů...
Milé poklidné noční počteníčko...
4*
PS: doporučuji si zadat na youtube "afterdark murakami song" a poslechnout si v knize zmíněné písničky ;)
Murakami mě vždycky dostane,nenápadně se plíží(místy snad až vleče:)krajinou kde se zdánlivě nic neděje,ale nakonec to vždycky skončí sprintem,nádhernou překypující vegetací,jenž Vám pořádně rozbuší srdce.
Tahle knížka mě nadchla...ale až po přečtení epilogu... překladatel zde leccos vysvětlí, spoustu detailů z knihy, kterých si čtenář těžko všimne. :) pak mi v hlavě ještě dlouhé dny tahle knížka rezonovala... teď bych řekl, že velmi povedené dílo. :)
Tahle kniha se četla celkem sama, problém je jen v tom, že.. že ji asi prostě nechápu. Oceňuju pěkný a hlavně originální způsob popisů, ale bylo to prostě málo. Přijde mi to celé tak nějak nedokončené, necelistvé - jako povídka z časopisu, která je přečtená hned a nic ve vás nezanechá. Nevidím v příběhu ani hlubší smysl. Pořád jsem čekala, že ke konci přijde něco, co mě úplně rozseká, a že najednou ke mně dorazí prozření... a ono nic.
Štítky knihy
japonská literatura prostituce násilí magický realismus vyšetřování
Autorovy další knížky
2005 | Norské dřevo |
2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
2010 | Kafka na pobřeží |
2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Zajímavý styl a zajímavě zvolená forma. Právě kvůli ní jsem četl dál, jelikož mě samotný příběh nedokázal zcela vtáhnout (a nepomohl tomu ani zmatený doslov, který je pouze překladatelovou interpretací, navíc nejednoznačnou a pouhým odhadem). A forma nakonec zklamala. Zvláštní jevy zůstaly nevysvětleny (muž s maskou, zrcadlo - překladatelův názor, že jde o hříčku neberu, není v čem by spočívala, než ve snaze navodit napětí), forma pouze sama o sobě. Někdo musí vždy vyprávět. Nejde vypravěče zvolit jen tak, bez těla a bez vědomí. Někdo vypráví někomu. Zde tomu tak není. Škoda.