GregLapatat komentáře u knih

Antikoncepce a žrádlo pro psy. (Ale to není míněno negativně!)

I zlaté monstrum je pořád monstrem.

Cokoli může být předmětem básně - a čtení básně - když to je opravdová báseň - může být (mělo by být) tvůrčím činem.

Sníh, jenž váže nohy až k nehybnosti, sníh, jenž vyvolává strašlivou únavu, z jaké si nelze odpočinout, tuberkulózní únavu až k smrti, takže se musí postávat, posedávat a poklimbávat v nahnědlém tichu místností, které jsou součástí meandrů úřadu, meandrů světa.
Jen občas lze vyrazit do prudkého útoku, jehož výsledkem je ovšem zase jen nepřekonatelná únava.
A do toho a mezitím dívky, jejichž vztahy a s nimiž vztahy nejsou o nic méně labyrintem, vždyť je to vlastně tentýž labyrint, tytéž meandry a tatáž únava.
Může to někdy být jinak?

Greg Lapatat, jenž dosud hledá vlastní rodné číslo, rozumí Oskarovi a obdivuje jeho odvahu k pádu.
Přemýšlí o Oskarovi a pokládá za moudré, co řekl o štěstí.
Rád by si od něho nechal vytesat nápis na náhrobní kámen, ač se nedokáže rozhodnout, zda je moudřejší červenobílý bubínek podržet nebo zavrhnout.
Greg Lapatat ovšem ví, že ten bubínek musí být dutý.