Harmonika_one komentáře u knih

Je štěstí, že jsem knihu dočetla v době, kdy už je venku pokračování, jinak bych byla příšerně naštvaná. Nicméně! Bravurní název knihy, už ten si zaslouží pochvalu, včetně anotace. Přála jsem si příběh, ve kterém by Tony měl větší roli, ale že dostanu TOHLE, to byl totální šok – naprosto nečekané. Neskutečná jízda! Pecka. Knihu jsem četla ze zatajeným dechem, ale nejde jen o tohle, Goffa psát umí, to všichni víme.
Kniha má přesah v tom, že mě tentokrát přinutila se zamyslet, nakolik své blízké známe. Věřili bychom jim zcela, i když všechny důkazy svědčí proti? Pořád mi to vrtá hlavou..., po prvotním "samozřejmě" se napovrch vkrádají pochybnosti. Čím víc o tom přemýšlím, tak fakt nevím. "Všechno vždycky nejvíc závisí na úhlu pohledu". Svatá pravda.
A další díl? Poprvé se popravdě i trošku bojím, jaký závěr dostanu. Jak tohle dopadne? Nevsadila bych si. Autorovi však věřím a spoléhám na jeho umění psát - resp. na fakt, že vše v jeho knihách má své opodstatnění.

19 07.04.2021

Po rozčarování z předchozího dílu (už jsem autorovi odpustila) jsme naštěstí zpátky v Čechách, konkrétně v MIkově rodné vísce. Zápletka je celkem komplikovaná a nebyla jsem si jistá, jestli jsem správně pochopila epilog, po přečtení některých zdejších komentářů jsem se utvrdila v tom, že ano. :-)
U tohoto dílu jsem si uvědomila, jak se hodí mít známé. Zdá se mi, že Miko vyřeší vše právě takhle - buď službou "na oplátku" od někoho, nebo získá vodítko díky známým (a jejich známým). Líbilo se mi, že si Miko dokázal přiznat, že na některé věci prostě nestačí. Snad v další knize už bude ve formě..., popravdě mě to Mikovo pití začíná dost štvát. :-)
Na autorových knihám jsem už regulérně závislá. Stačí přečíst pár stránek a jsem lapena – vím, že budu číst každou volnou chvilku než knihu dočtu.

13 05.04.2021

Příjemná oddechovka. Je-li Vám řekněme 35+ plus a váš život není takový, jaký jste si představovala nebo jaký je na vás společností očekáván, jste-li poslední singl z party kamarádek, nemáte-li partnera, manžela a dítě, s Nell se určitě ztotožníte.
Nicméně oproti jiným knihám AP tato něco postrádá (a mnoho motivů už bylo v "Není přání jako přání") I když tu jistý děj je, je jakoby upozaděn, z knihy vyčnívá především vyrovnávání se s tím, když se cítíte jako troska středního věku. Jde spíš o terapeutickoku knihu (nejste v tom samy) než zasněnou "romanťárnu", u které při čtení alespoň na chvilku uniknete realitě. Naději vám kniha dá, několik mouder se mnou zarezonovalo, nejvíc str. 241 – "odvaha říct já nevím".
PS: Moc bych si přála znát někoho jako Cricket, nebo být v jejím věku jako ona.

Čtu sérii postupně a po bravurním 6. díle je vidět, jak moc je Štvanice...jiná. Víc než napětí, akce, popis práce policie při vyšetřování tu vyčnívá všechno, co člověk prožívá po takové osobní tragédii. Za tohle má autor plus, dokázal Mikovy pocity na mě přenést, to peklo, beznaděj, prázdnotu (a alkoholové stavy).
Druhá část z Jižní Ameriky mě nebavila. Dlouhé popisné pasáže, pomalé tempo, nudila jsem se, nebyla jsem do děje vůbec "zažraná". Štvanice v Chile byla Mikova sólo akce, chápu minimum přímé řeči, na mě těch popisných pasáží bylo až moc.
Oceňuji, že se Miko v závěru zachoval tak, že to sedělo do kontextu toho, jak je jako postava charakterově/osobnostně napříč sérií vykreslena.
Nicméně... Pro mě to byl nejslabší díl série. Za děj v Praze bych dala pět hvězdiček, zatímco děj v Chile... řeknu to takhle - kdybych přečetla Štvanici jako vůbec první autorovu knihu, byla by to zároveň i kniha poslední.
Nenadchlo, po přečtení jsem rozčarovaná, to je asi nejvýstižnější slovo.

8 02.04.2021

Majstrštyk. Wow, prostě wow.
Neskutečně emotivní a silné čtení. Právě jsem dočetla a nemám slov, jak silný pocit ve mě zůstal a jen tak neodezní. Tenhle díl si budu pamatovat hodně, hodně dlouho. Bravurně psychologicky vykreslená postava pachatele. Gradace děje, kdy v závěru napětím ani nedýcháte.
Laťka neskutečně vysoko, překoná ji autor dalšími díly v sérii? Už teď jsem zvědavá...

17 30.03.2021

Ponuré, drsné, temné, současně bravurně napsané a čtivé. Překvapivý závěr. Podle mě autor s každou další knihou spisovatelsky zraje jako víno. Ví, které knize přidat víc sarkasmu, humoru, hlášek ze života, romantické linky, melancholie, kde naopak nechat vyniknout syrovost a ponurost bez "vyžívání se v tom".
Ačkoliv si odmítám připustit, že tohle se fakt děje, tak současně věřím, že příběh má reálný základ, protože co/kolik toho my "zvenčí", kteří nevidíme pod pokličku policejní práce, vlastně víme? Přestože je lepší někdy nevědět, jsem vděčná právě za tohle nahlédnutí "dovnitř".
PS: díky za lekci z latiny.

13 29.03.2021

Byla jsem zklamaná, že jde o povídky, možná jsem si je měla nechat na konec celé série. Je to Goffa, je znát autorův styl psaní, ale jak píše uživatel Paulmain, autor v povídkách nemá prostor vystavit zápletku a děj. Za mě umí autor romány jednoznačně lépe než povídky.
O pokru vím kulový, možná proto mě úvodní "Straightflush" vůbec nezaujala a po přečtení jsem měla chuť knihu odložit.
Neudělala jsem to a za povídky: Zuzanka (to jsem se fakt nasmála! Nejlepší z celé knihy!), Julo a Greg bych dala pět hvězdiček, ostatím méně, takže jako celek hodnotím třemi hvězdami.

8 28.03.2021

Opět výborné. Čtivé, současně však musíte číst pozorně, aby vám nic neuniklo (a že překvapení není nouze). Bavily mě slovní přestřelky s nejmenovanou osobou ženského pohlaví (nevím, zda mohu jmenovat), líbilo se mi morální dilena, co a kolik toho říct Davidovu bratrovi. Už samotný fakt, že případ byl pro Mika osobní, přispěl na zajímavosti, bez toho by mě téma příliš nebavilo. Dvojka Miko-Tony je skvělá, plus za psa Dustyho a epilog? Ten mě "rozsekal".
Líbí se mi autorův styl psaní, kniha má všechno - skvěle napsaný příběh, uvěřitelnost děje, sympatickou ústřední dvojici (včetně postupného dozvídání se osobních informací o Mikovi - v tomhle díle jsem si ho definitivně oblíbila) humor i "hlášky" ze života, plus se mnohé dozvíte o práci policie. Těším se na další díl.

A jedno upozornění z knihy, pro nás , uživatele FB:
***
"Díky bohu za Facebook, který je mnohdy aktuálnější a užitečnější než všechny policejní evidence dohromady a ještě vás nikdo nemůže popotahovat za to, že v něm šmejdíte."

20 23.03.2021

Výborně napsaná česká detektivka. Čtivé od první stránky, současně do poslední chvíle nevíte, kudy se bude vyšetřování ubírat a jak to celé dopadne. Líbí se mi autorův styl psaní - poutavé, bez zbytečné omáčky, a ač se některé pasáže nečtou snadno, nejsou tam za účelem šokovat, nakopak mají svůj důvod pro vývoj děje. Plusem je české prostředí, vzhled do práce policie, realističnost, uvěřitelnost. Lidský hlavní hrdina. V tomto díle mě zaujala humorná složka, sarkasmus, cynismus. Doporučuji. Líbilo se mi víc, než první díl, autor si mě definitivně získal - řadím ho na seznam svých oblíbených.

20 20.03.2021

Prvotina autora z roku 2013 a já ji držím v ruce až letos (2021) jako své první seznámení s autorem. Lepší pozdě, než nikdy. :-) K prvotinám přistupuju tak, že mě musí zaujmout natolik, abych autora měla v hledáčku a chtěla si přečíst jeho další tvorbu. Povedlo se to? Jednoznačně ano!!!
Česká kriminálka, děj se odehrává v Praze a celý příběh je uvěřitelný. Autor očividně ví, o čem píše s ohledem na 15 let u policie. Vychází z profesních znalostí, zkušeností. Pro někoho může příběh místy připomínat policejní spis (dlouhé popisy vyšetřování), pro mě osobně právě tohle bylo nesmírně fascinující - nahlédnutí pod pokličku, jak to kriminálky funguje.
K postavě Mikuláše mám zatím "nijaký" vztah, na tom je vidět, že mě zaujala hlavně realičnost prostředí a vyšetřování, děj, i proto se těším na další díly, že Mika víc poznám.
Čtivé, zajímavé, realistické. Rozhodně doporučuju. A jdu na další díly.

21 15.03.2021

Po (pro mě) slabší knize Lars útočí jsem čtyřku otvírala s obavami. Zbytečně! Lars pod palbou totiž je... prostě wow. Za mě plnej počet hvězdiček! Zdá se mi, jako by tentokrát příběh sám byl napsanej "dospěle" (nenapadá mě jiný, vhodnější slovo), drží si linku, soudržnost, hutnost, dávkuje napětí od první strany a vůbec nenudí. Nejde se od knihy odtrhnout. To proto, že je to tentokrát sám Lars, kdo se dostane do sakra pořádného průšvihu... Až jsem o něj měla strach. Pořád tu jsou fórky a Larsova svéráznost, osobitost a nevymáchaná huba, Jack, Metallica, bicí, Exil... Je to však právě kvalita příběhu, která z knihy vyčnívá. Po celou dobu čtení jsem absolutně neměla šajn, kam děj směřuje a jak skončí. A ten konec? To bylo překvápko! A závěrečná scéna z baru potěšila.
Moc mě mi líbily Larsovy edukativní hudební lekce – až tak, že jsem si (poprvé za celou sérii) dokonce některé písničky vyhledala a pustila na YT, přestože hudební vkus mám naprosto odlišný. Jsem víc než spokojena a autorovi děkuji (ta znalost policeního prostředí je znát). Perfektní balanc kvality příběhu, humoru, Larse, hudby, napětí, všeho. Výborně napsané!
PS: Na sešívačku se odteď budu dívat úplně jinejma očima. :-)

12 09.03.2021

Hetešu můžu. Mám ho načteného, s poťouchlým úsměvem čekám, kdy dojde na první zmíňku o camelkách, Jackovi, zrzce nebo cácorce. :-) Pokaždé obdivuju autorovy nápady, představivost. Nicéně u této knihy jsem poprvé měla pocit, že už jsem něco podobného četla. Jako kdyby autor vykrádal sám sebe... Na 100 % mě opravdu bavily pouze poslední kapitoly (konkrétně od Kolapsu).
Je to dvojsečné, když si autora oblíbíte. Na jednu stranu se vám uleví, že dostanete to, na co jste od autora zvyklí, na tu druhou už to po chvíli začíná splývat, chvílemi i nudit(?), už v tom vidíte podobné rysy, strukturu příběhu atd. Takže závidím všem, kteří od autora ještě nic nepřečetli nebo málo. Z mého pohledu je Yarminův syndrom standardní "hetešovkou", která ovšem ničím nevybočuje. Laťka, která byla nastavena v "Co to žere a kde to spí", překonána nebyla. PS: Stejně si však další autorovu knihu přečtu.

7 16.02.2021

Je to Lars, nechybí Metalicca, bicí, hlášky, bourboun a tentokrát ani Larsovo "víme?". Tento díl je spíše pro pány, zejména ty, kteří milují auta - v kapitole rychle a zběsile si všechny zmiňované modely okamžitě představí, narozdíl ode mně. Přestože zápletka je tentokrát dost jednoduchá a rozuzlení velmi předvídatelné, nechybí moment překvapení – přesně ve chvíli, kdy už jsem se začínala trošku nudit. Líbilo se mi, že jsem se zase o něco víc dozvěděla o Larsově minulosti. Jeho setkání s bejvalkou a vše, co se mu honilo hlavou – vstuktu ze života. Jde však o nejslabší díl, docela předvídatelný děj i závěr, a to jedno minipřekvápko to příliš nevytrhlo. Napětí tu mnoho není, i humorné hlášky slábnou oproti předchozím dílům, pořád je to však čtivé. Zůstávám tedy nadále Larsovou fanynkou. :-) Přála bych mu do budoucna fakt náročného soupeře nebo vyrovnaného protivníka, chtěla bych mít o Larse aspoň malinkatej strach, včetně gradujícího napětí, kdy pomalu ani nedýcháte. Tak třeba příště.

7 03.10.2020

Celkem často jsem si říkala, že kdybych nevěděla, že jde o českou autorku, myslela bych si, že čtu překladové dílo některého se zahraničních spisovatelů žánru.
Dle mého názoru velmi zdařile napsaná kniha, samotný prolog si mě zaháčkoval, svět, o kterém sem se chtěla dozvídat víc a víc. K postavě Ilan jsem si vytvořila vztah, zajímá mě, jak to ní bude dál (stejně jako s kapitánem). Nejvíc mě asi fascinoval svět a vlastně i způsob (um), jakým je kniha napsaná. Ač je tu mnoho popisných/vysvětlujících pasáží, autorka dokáže přesně ve chvíli, než jsem se začla nudit a měla chuť knihu odložit, přijít se zajímavou scénou, myšlenkou, nápadem, rozhovorem nebo akcí, že udržela mou pozornost, četla jsem dál a příběh mě (aniž bych si to uvědomovala) pohlcoval stále víc a víc. Rozhodně si přečtu pokračování. Autorka umí překvapit, příběh není předvídatelný.
Když nad tím tak přemýšlím, mám chuť si knihu přečíst znovu (přesto - nebo možná právě proto, že nejde o knihu, u které se zběsilou rychlostí otáčím jednu stránku za druhou - nebo si poslechnout audioverzi. Ocenila jsem i slovníček pojmů vzadu.
Knihu jsem si vybrala, protože mě zaujal název. Neměla jsem tedy žádná očekávání - možná proto za mě objev a spokojenost.

10 17.08.2020

Oddechové čtení v kladném smyslu slova. Častokrát jsem si pomyslela: "Tak to je naprosto trefné!", zasmála se (humorně podané čtení) a současně jsem se v mnohých situacích poznávala, protože jsem v podobném věku jako Klára. Mezi řádky jsou schovaná i moudra. Čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc na mě z knihy probublával smutek či jistá melancholie. Ano, dostalo se mi ujištění, že v tom nejsem sama, chybělo mi však něco navíc (možná pro mě to "něco" nebylo dostatečně výrazné a silné). Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, nějaké pasáže jsem si dokonce vypsala, souhlasím však s hodnocením od uživatelky Kryškofka.

5 11.06.2020

Wow... prostě wow. Tohle si musíte přečíst! Podle mého názoru nejlepší hetešovka, i když nedokážu své tvrzení podpořit konkrétními argumenty. Ještě dlouho po dočtení knihy jsem nevěřícně zírala před sebe neschopná slova ani pohybu snad jen kromě uznalého "wow". Přijde mi, jako by autor do nás vše napálil v plný síle, jako by sám sebe nijak nekrotil ani necenzuroval.
Příběh, který chytne od první stránky, název knihy, brilatní nápady, skvěle vykreslené prostředí Teranga, Mozek, neřízená střela Moira je jako ženská hrdinka dobře napsaná, je pěkně vostrá – žádná cácorka či čumáček. Tím si autor u mě hodně šplhl. A ten brilantní závěr! Dávám plnej počet hvězdiček. A těším se, až si pustím playlist Larryho Zanoffa.
PS: Možná se hodí zmínit, že tajemství volané do pořadu Starý fláky pro noční ptáky jsou většinou sexuálního charakteru – a jsou dost explicitní. Když jsem zrovna tyhle pasáže četla v metru, stopro jsem se červenala. ;-)

10 20.01.2020

Jednoznačně velká pochvala za bravurní námět, svět a pojetí víl. Víly nejsou žádná éterická stvoření, naopak. Soužití lidí a víl a vše, co to s sebou přináší. Kombinace žánru - urban fantasy a noir detektivka. Postava Léto je výrazně zajímavější než hlavní "hrdina", škoda, že se jí nedostalo mnoho prostoru. Právě Dominik Stolbenko mi zkazil pozitivní zážitek z knihy. Silně nesympatická, nesnesitelná postava, který je prostě na pěst. Zkuste si spočítat, kolikrát ho bolela hlava a vzal si prášek - v knize je to zmínělo tolikrát, že je to otravné. Po dočtení ve mě zůstala nechuť z postavy Stolbenka, která přebila i zajímavé pasáže (kostivárna, scéna u vody za zvuků ohňostroje, nebo když se Dominik dozvídá od táty pravdu). Příběh je na můj vkus málo akční, některé pasáže jsou až nudné a nezáživné. Za mě tedy spíše zklamání, avšak s tím, že spin-off, kde by děj táhla Léto, bych si naopak s chutí přečetla, přestože nejsem cílovka.

15 07.01.2020

Sloganem "Řízná krimi z Prahy" se honosí jiná kniha, a podle mě neprávem, tenhle slogan by si jednoznačně zasloužila Křížová palba. Je to svižné, akční, plné hlášek, ale i dilemat "spravedlnost kontra právo, vměšovat se kontra dát si klapky na oči " jak výstižně napsala uživatelka petrarka72. Autor umí i zvážnět. A stejně jako v Rychlopalbě, Praha je tu opravdu přítomná jako postava, ne jako otravnej průvodce. Poslední třetina knihy je neskutečná jízda, kdy litujete, že nedokážete číst rychleji, jak moc je napětí dávkováno s každou další větou. Po přečtení ve mě nejsilnější dojem zanechaly závěrečné pasáže a především pasáž o studni - neskutečně sugestivně napsáno. Klobouček.

20 01.01.2020

Knihu mi doporučila kolegyně, asi proto jsem měla velká očekávání, autora ani jeho tvorbu jsem neznala. Bohužel, nebyla jsem schopná knihu dočíst. Nesedl mi styl autorova psaní (krátké věty, jednoduchá souvětí), ztrácela jsem se v množství postav (nebyly vykresleny natolik, abych si je zapamatovala nebo si k nim vytvořila aspoň nějaký vztah), neměla jsem to nutkání, kdy se těšíte, až skončíte v práci a budete si moct zase číst i na úkor spánku. Přečetla jsem 230 stran, dál už to prostě nešlo. Je možné, že si mě kniha nenašla "ve správný čas", dám ji šanci znovu za půl roku. Nemám potřebu zkusit něco jiného z autorovy tvorby. Kniha mi prostě nesedla.

Bála jsem se, že druhý díl bude zklamáním, protože co si budem, laťka jedničky byla hodně vysoko. Po přečtení musím říct, že jsem měla zbytečné obavy. Lars mě pořád baví, stále je to vtipné (přirozeně, ne na sílu nebo do trapnosti) autor tak i nadále zůstává v mém seznamu oblíbenců a jistojistě budu číst i další knihy (a kupovat audioverze). Královsky jsem se bavila - díky!
Detektivní zápletka se mi zdála o chlup slabší oproti předchozímu dílu, nicméně závěr opět strhující. Snědla jsem to i s navijákem.
Mimochodem, právě postavu Larse jsem si zamilovala. Konečně poprvé v životě "na stará kolena" ;) chovám platonické city k literární postavě, ačkoliv nechápu proč - Metaliccu neposlouchám, Jacka nepiju, slabost mívám spíš pro kytaristy a pokud by Lars vypadal jako na obálce, obloukem bych se mu vyhnula s myšlenkou - to není můj typ. Zvláštní! I když to jen dokazuje fakt, že postava Larse vám prostě nemůže být lhostejná.
Chybělo mi snad jenom Larsovo obvyklé "víme?"
PS: Grin x Gris: podobnost jmen čistě náhodná?
A ještě... Ani po druhém díle vůbec netuším, kdo se skrývá pod maskou Daniela Grise.

13 13.11.2019