helcavo
komentáře u knih
Polní kvítí
Vilém Závada
Některé básně jsou moc krásné, jiné mi připadali trochu slabší a moc mě neoslovily
Román pro muže
Michal Viewegh
Bylo to čtivé, ten rozsah dost mi vyhovoval. Za jeden den pročteno. Nemám moc co vytknout. Sice to není nejkvalitnější počin české literatury, ale na pobavení víc než dostačující:)
Závěť
François Villon
(SPOILER) moje osobní virtuální zápisky k maturitě:
Balada-
"Já u pramene jsem a žízní hynu.."
je mu mizerně
Závěť-
je to dovopravdy prostě závěť, mluví tam hoodně o chudobě, o svém divokém mládí a o tom jak toho lituje, celá první stránka je v podstatě disstrack na paeže který ho uvěznil a držel ho o vodě a chlebu, na konci zmiňuje svoji mrtvou maminku a tatínka a jak bude mrtvej brzo taky, začíná "V třicátém roce mého žití.." a zhruba uprostřed básně zmiňuje "Já roku jednašedesát jsem psal to pořízení své..." takže už to píše fakt starej
"Ach, kdybych já byl studoval v svém mládí bláznivém, můj Bože, a na dobré mravy dal, teď měl bych dům a měkké lože."
-Villon často požívá opakující se veřš jako refrén na konci slok
Nářek někdejší sličné zbrojimstrové+Balada sličné zbrojmistrové k nevěstkám-
todle mi připadalo skoro jako jedna dlouhá básnička, v první stará paní naříká jaká bývala krásná a tím pádem i mocná, jak si každého omotala kolem prstu, jak se teď sama sobě hnusí a nikdo se na ni ani nepodívá..v té druhé říká nevěstkám ať si to užívají, ať milují, a obhajuje jejich čistotu v lásce před předsudky společnosti
-Villon má strašně pesimistické báně, cítí se zrazen světem, jedna básnička mluví o jednom pocitu, nejsou příběhové
-zhruba od poliviny knihy uvádí své básničky "Item, ..." a něco o nich nebo pro koho jsou atd.
Balada o jazycích klevetníků-
recept na hnusnej lektvar pto hnusný lidi
posledních pár básní na sebe krásně navazuje, skoro jako by pojednávali o stejný věci
Villonovi básničky působí velice vztahovačně a zarputile, negativně. Ale čte se to dobře a poměrně hladce.
Afterdark
Haruki Murakami
můj zápisek k maturitě:
Zajímavý námět a koncept knihy. Velice neobvykle podáno, autor celý příběh popisuje jako film, společně s tím co divák/kamera zrovna vidí. Vadí mi ale, že nezůstává tolik nezaujatý, a popisuje i to, co divák cítí. To, dle mého názoru, shazuje kvalitu příběhu.
Myslím si, že překlad knihy do českého jazyka není zrovna zdařilý, místy popis situace působí jako amatérské klišé. Vím ale, že Murakami je skvělý spisovatel, proto toto vyznění připisuji spíše překladu knihy.
Ovšem nálada knihy, povaha postav, mizanscéna příběhu a prostředí je mi velice sympatické. Opravdu si knihu dokážu představit jako zdařilý film.
Krásná hra se slovy a myšlenkami.
V příběhu se velice nic neděje, hlavní postava jen proplouvá nocí, potkává lidi, vnímá, zažívá, vede rozhovory.
Připomíná mi to film Naked 1993. Některé záběry si ale představuju jako z Enter the Void 2009, hlavně kvůli častému využívání ptačí perspektivy spisovatelem.
"Stejně jako předtím po obloze pluje srpek tři dny starého měsíce."
Příběh o sesterském vztahu
Ale after all se mi kniha moc libila!!
Just Kids – Jsou to jen děti
Patti Smith
Příběh těchto dvou lidí, jejich spirituálním potu a nehasnoucí lásce, z celého srdce miluju. Velice mě inspiruje a jsem vděčná, že nějaká kniha jako tato existuje. Určitě bych ji zařadila do škatulky svých nejoblíbenějších knih vůbec.
Ovšem četla se mi trošku těžce, proto jsem knihu ohodnotila 4 hvězdičkami, ne pěti. Ale i tak knihu určitě doporučuji komukoliv, kdo se o příběh Patti a Roberta zajímá, nebo chce jen nahlédnout více do umělecké komunity New Yorku v 70.letech.
Spolu a každý zvlášť
* antologie
Povídky mi připadaly příliš krátké na to, aby mě přitáhly k postavám do takové míry, abych děj prožívala s nimi. Nenáročné čtení, bohužel i docela suché a nezáživné
Odpusťte mi, váš Leonard
Matthew Quick
Četla jsem knihu vícekrát a vždy mě moc bavila. I když je příběh možná maličko klišé, i tak je kniha mému srdíčku velmi blízká.
Díry aneb Tajemství Zeleného jezera
Louis Sachar
Četla jsem tuto knihu v anglickém podání a musím napsat, že ačkoliv mě příběh poměrně bavil, moc nadšená jsem z knihy nebyla. Tím, jakým způsobem je příběh napsán na mě působí dojmem, že je určen spíše pro mladší čtenáře. Na druhou stranu, situace, které se v příběhu odehrávají mi nepřipadají přiměřené k tomu, jakým stylem a pro koho je to napsáno. Kniha opravdu není špatná, ale tato nesrovnalost mě při čtení častokrát zarážela.
Hipík
Paulo Coelho
Kniha mi nepřipadala nakonec moc zajímavá. Měla jsem od ní větší očekávání, jelikož s Coelhovou tvorbou mám většinou moc dobré zkušenosti.
