helcavo komentáře u knih
Bylo to čtivé, ten rozsah dost mi vyhovoval. Za jeden den pročteno. Nemám moc co vytknout. Sice to není nejkvalitnější počin české literatury, ale na pobavení víc než dostačující:)
Jakoby přišlo mi, že se tam nic moc neděje. Jen takové repetativní pletichy. Ovšem od poloviny do konce už to bylo docela zábavné. I tak to ale rozhodně nebude jedna z mých oblíbenějších knih...
poznámky k maturitě:
Baví mě to!! Má to život a energii.
Metafora sedmá-
dloouhé povídání o smutku a naštvání, skákání z věci na věc, třetí stránka skvělá- mohla by být textem ke slamu, opakování začátku věty v pár slokách, takhle bych napsala básničku taky jeee
Oldřich si krásně hraje s koncovkama slovíček, fakt to připomíná slam
část Fantomy je strašně super, sedí mi hodně, krátké a jasné básničky na různé bolavé témata (např. Plátky, Scéna)
často využívá koncept vína
Nezval krásně rýmuje slovíčka, ale i tak mi bohužel jeho styl vůbec nesedí a nejsem se schopná do jeho poezie vžít. Pokoušela jsem se sbírku číst již podruhé (s odmlkou po pár letech) a opět neúspěšně.
Viděla jsem divadelní představení, bylo to super, zábavné, energické
(SPOILER) moje osobní virtuální zápisky k maturitě:
Balada-
"Já u pramene jsem a žízní hynu.."
je mu mizerně
Závěť-
je to dovopravdy prostě závěť, mluví tam hoodně o chudobě, o svém divokém mládí a o tom jak toho lituje, celá první stránka je v podstatě disstrack na paeže který ho uvěznil a držel ho o vodě a chlebu, na konci zmiňuje svoji mrtvou maminku a tatínka a jak bude mrtvej brzo taky, začíná "V třicátém roce mého žití.." a zhruba uprostřed básně zmiňuje "Já roku jednašedesát jsem psal to pořízení své..." takže už to píše fakt starej
"Ach, kdybych já byl studoval v svém mládí bláznivém, můj Bože, a na dobré mravy dal, teď měl bych dům a měkké lože."
-Villon často požívá opakující se veřš jako refrén na konci slok
Nářek někdejší sličné zbrojimstrové+Balada sličné zbrojmistrové k nevěstkám-
todle mi připadalo skoro jako jedna dlouhá básnička, v první stará paní naříká jaká bývala krásná a tím pádem i mocná, jak si každého omotala kolem prstu, jak se teď sama sobě hnusí a nikdo se na ni ani nepodívá..v té druhé říká nevěstkám ať si to užívají, ať milují, a obhajuje jejich čistotu v lásce před předsudky společnosti
-Villon má strašně pesimistické báně, cítí se zrazen světem, jedna básnička mluví o jednom pocitu, nejsou příběhové
-zhruba od poliviny knihy uvádí své básničky "Item, ..." a něco o nich nebo pro koho jsou atd.
Balada o jazycích klevetníků-
recept na hnusnej lektvar pto hnusný lidi
posledních pár básní na sebe krásně navazuje, skoro jako by pojednávali o stejný věci
Villonovi básničky působí velice vztahovačně a zarputile, negativně. Ale čte se to dobře a poměrně hladce.
můj zápisek k maturitě:
Zajímavý námět a koncept knihy. Velice neobvykle podáno, autor celý příběh popisuje jako film, společně s tím co divák/kamera zrovna vidí. Vadí mi ale, že nezůstává tolik nezaujatý, a popisuje i to, co divák cítí. To, dle mého názoru, shazuje kvalitu příběhu.
Myslím si, že překlad knihy do českého jazyka není zrovna zdařilý, místy popis situace působí jako amatérské klišé. Vím ale, že Murakami je skvělý spisovatel, proto toto vyznění připisuji spíše překladu knihy.
Ovšem nálada knihy, povaha postav, mizanscéna příběhu a prostředí je mi velice sympatické. Opravdu si knihu dokážu představit jako zdařilý film.
Krásná hra se slovy a myšlenkami.
V příběhu se velice nic neděje, hlavní postava jen proplouvá nocí, potkává lidi, vnímá, zažívá, vede rozhovory.
Připomíná mi to film Naked 1993. Některé záběry si ale představuju jako z Enter the Void 2009, hlavně kvůli častému využívání ptačí perspektivy spisovatelem.
"Stejně jako předtím po obloze pluje srpek tři dny starého měsíce."
Příběh o sesterském vztahu
Ale after all se mi kniha moc libila!!
přečteno za jedno posezení, senzačně napsané, silné příběhy, které nenechají oči suché
Čtivá kniha, plná nádherně vymalovaných prostředí a pocitů, zajímavých rozmluv a úvah a celkem zábavného děje.
Když jsem se knihu pokoušela přečíst při svých prvních dvou pokusech, dlouhé popisy mě z počátku dost odrazovaly a knihu jsem odložila. Do třetice ale všeho dobrého. Při třetím pokusu mně kniha uchvátila a i dlouhým popisům jsem nakonec přišla na chuť.
Zdánlivě jednoduchý a prostý příběh. Když ale čtete mezi řádky, najdete tam tolik zašifrovaných hlubokých emocí a úvah, že vás to naprosto dostane.
Dala mi spoustu nových pohledů na svět a realitu kolem nás, donutila mě přemýšlet. Je to rozhodně promyšlená kniha, u které se čtenář nespočetně krát pozastaví nad hloubkou, významenm a neobvyklostí myšlenky, kterou nám autor podprahově posouvá. Moc výborná kniha, mohu jen doporučit.
Moc výborná kniha a doporučila bych snad úplně každému do ní aspoň nahlédnout. Za mě opravdu zajímavá a nápomocná věc
Příběh těchto dvou lidí, jejich spirituálním potu a nehasnoucí lásce, z celého srdce miluju. Velice mě inspiruje a jsem vděčná, že nějaká kniha jako tato existuje. Určitě bych ji zařadila do škatulky svých nejoblíbenějších knih vůbec.
Ovšem četla se mi trošku těžce, proto jsem knihu ohodnotila 4 hvězdičkami, ne pěti. Ale i tak knihu určitě doporučuji komukoliv, kdo se o příběh Patti a Roberta zajímá, nebo chce jen nahlédnout více do umělecké komunity New Yorku v 70.letech.
Povídky mi připadaly příliš krátké na to, aby mě přitáhly k postavám do takové míry, abych děj prožívala s nimi. Nenáročné čtení, bohužel i docela suché a nezáživné
Kniha se mi ohromně líbila. Hned na začátku mě chytila a až do samotného konce mě nepustila. Děj byl poměrně prostý, ale myšlenky a úvahy, kterým byl propleten, mi připadali neskutečně fascinující. Něčím se mě ta kniha opravdu dotkla a naprosto chápu, proč je právě Alchymista jednou z Coelhových nejznámnějších knih. Za mě naprosto doporučuju!
Moc krásná kniha, přečetla jsem jedním douškem. Opravdu mě moc bavila a Coelho opět příjemně potěšil. Určitě mohu knihu doporučit všemi deseti. Krásně zasazené filozofické a morální úvahy do čtivého zábavného příběhu. Všechny postavy mi tam byly moc sympatické, i prostředí bylo opravdu docela zajímavé.