hellena1523 komentáře u knih

Kniha se velmi pěkně četla. Jsem vděčná za česká jména, díky nimž bylo pro mne snazší orientovat se v postavách. Autor si se čtenářem po celou dobu skvěle pohrává, což mě moc bavilo. Dlouho se mi nestalo, abych po dočtení knihy jen tak seděla a říkala si: Cože?!
Příjemná změna!

21.01.2017

Silný příběh, který je třeba číst s velkou pokorou a úctou. K událostem, k těm, kteří přežili a zejména k těm, kteří nepřežili. Možná to nevyzní právě nejlíp, ale s tématem Osvětimi jsem četla knihy, které mi přišly lepší, proto považuji tento titul spíše za lepší průměr. Nicméně za přečtení určitě stojí.

21.01.2017

Hezké, milé čtení. Kniha se snadno četla a propadnou příběhu nebylo nijak náročné. Některé motivy mi připomínaly Dárce (Lowri, L.), což pro mě bylo poměrně rušivé, protože Dárce mě nijak zvlášť nenadchl, ale to je můj subjektivní postoj. Moc se mi líbil popis prostředí na konci. Příjemná oddechovka.

21.01.2017

Od tohoto autora zbožňuji povídky s ilustracemi Kat Menschik, ale delší útvary opravdu nejsou šálek mého earl greye...Norské dřevo přesto bylo jedno z děl, které jsem chtěla zkusit (na základě hodnocení a doporučení). Využila jsem tedy možnost poslechnout si ho jako audioknihu. A bohužel musím říct, že mi ani tak Murakami nesedí a jsem přesvědčená o tom, že je to jen další z řady přeceňovaných autorů. Kdyby audiokniha nebyla tak příjemně namluvená a já neměla příležitost (večerní cestování, kdy u knihy bolí oči), jsem si jistá, že bych si příběh, který se mi po většinu času zdál o ničem, ani nedoposlechla. Pár myšlenek se mi líbilo, několik momentů mě přimělo k zamyšlení, ale na "současného nejvýznamnějšího japonského spisovatele" je to zoufale málo.

11.12.2016

Hezká YA fantasy. Velmi pěkně se četla a kdo by mohl nemilovat psa Gabriela?! Sice už pomalu tomuhle žánru odrůstám, ale jako oddechovka je to příjemný průměr. :-)

11.12.2016

Zaujal mě trailler v kině, přesto jsem to nechala víc než rok uležet...No, říkám si, jestli nejsem trubka, když jsem tak dlouho otálela!
Kniha se četla úplně sama, příběh se příjemně rozvíjel, postavy byly perfektně propracované, takže veškeré jejich motivace v celém kontextu seděly a naprosto dávaly smysl.
Příběh o lidech na okraji společnosti a všechna ta špína kolem v kontrastu s náznaky nevinnosti vytvořili atmosféru, která mě dokonale pohltila tak, že jsem se ve svém skromném, čerstvě vymalovaném pokoji cítila téměř provinile, že si žiju jako princezna.
Přestože jsem byla spokojená s postavami, stylem vyprávění i atmosférou, byl vývoj většiny událostí velmi předvídatelný. Zkrátka mi chyběl aspoň jeden "wow moment", proto nedávám plný počet hvězdiček. Knihu ale přesto vřele doporučuji, zejména pak třeba těm, kteří se v žánru teprve rozkoukávají :-)

25.11.2016

Místy poněkud absurdní, ale velmi příjemné literární osvěžení. Jako čtenář jsem byla v podstatě spokojená, zasmála jsem se, přesto to není na plný počet hvězdiček. Ale ty 4 si ode mě určitě zaslouží. :-)

25.09.2016

Brown se asi nestane mým oblíbencem. Kniha mi vůbec nesedla, nebavila mě, táhlo se to, napětí jsem nenašla a do čtení jsem se spíš nutila... :-(

11.09.2016

Když pominu zápletku s kostlivcema, tak musím říct, že to je dost vtipná kniha a já jsem se vlastně skvěle bavila. Trochu mě zklamal konec, čekala jsem morbidnější závěr.

13.06.2016

Velmi silný příběh, který mne nejednou rozplakal. Občas jsem musela knihu i na chvíli odložit.
Avšak musím dodat, že i přes velkou čtivost, má kniha literárně své rezervy a nechává čtenáře v mnoha směrech na rozpacích, protože chybí řada poměrně podstatných informací.

13.06.2016

Docela zajímavě pojatý příběh. Chvílemi sice trochu nuda, pár stránek jsem přeskočila, protože by mě jinak uspaly, ale když pominu pár těchto hluchých momentů, měla knížka pěknou atmosféru.

11.06.2016

Námět nebyl špatný a líbí se mi závěr. Trochu na mne ale působil, že autorka spíš nevěděla, jak si líp s příběhem poradit, tak zvolila nejsnazší cestu.
Je to psané celkem čtivě, i když chvílemi to působí jak první pokusy třináctitelé blogerky. Ač se jedná o novelu, dala by se propracovat lépe. Ale jde o prvotinu, tím pádem se tomu dá mnohé odpustit. Ať už ploché postavy, místy bídné dialogy, nebo nepropracovanost světa, do něhož je příběh zasazen - jedná se o svět 21. století, v němž existují klany tvorů, o jejichž existenci lidé nemají zdání? Nebo je to nějaký fantasy svět, v němž žijí vlkodlaci a lidé?
Co mě tedy hodně rozčilovalo byl plagiát plakátu z nějakého časopisu pro náctileté slečny použitý jako ilustrace obálky (ten plakát jsem před nějakými deseti lety měla pověšený na zdi). Je hezké, že chtěla autorka dát prostor sestře (zřejmě mladší), ale použít plagiát?! Trochu trapas, který dílko ještě víc srazil.
Je mi líto, ale kdybych se této knížečce vyhnula, udělala bych lépe...:-(

11.06.2016

Nebylo to zlé a jak již bylo několikrát zmíněno: je to vážně jiné, než ostatní knihy tohoto typu. Některé části mne nadchly, některé myšlenky byly vážně výborné (nemyslím ve filosofickém rozměru,ale jako nápad), ale popravdě...je to už nějaký pátek, co jsem knihu dočetla, a nemůžu si vybavit, o čem to vlastně je...Kniha zanechala dojem, že není špatná, ale to je celé...Takže za mě průměr...

30.04.2016

Jako odpověď na POŠ beru. Netvrdím, že nemá své mouchy, jak už bylo několikrát zmíněno, kniha je opravdu zbytečně dlouhá, některé části bych vypustila, protože pro příběh byly zcela nepodstatné. Ale beru-li Hotel v Paříži jako odpověď na padesátiodstínový hnůj, pak říkám OK! (Nechci se nikoho dotknout a vyjadřuji se čistě ke knize!) 50 odstínů šedi je primitivnější než kterákoli stupidní harlequinka, pokud jde o nějakou formu vyjadřování - čeština to aspoň trochu povýšila, ale i tak je to naprostý odpad, a to už vůbec nezmiňuji klišé a to, že autorka absolutně netuší nic o BDSM a této komunitě tím, co vyprodukovala, nadělala spíše více škody než užitku. Pokud jde o Hotel v Paříži, ani to není zrovna klenot literatury, ale je to aspoň daleko vkusněji napsané.
Velké plus dávám určitě obálce a tomu, že hlavní hrdinka, byť je mi sebevíc nesympatická, používá aspoň kávovou lžičku mozku. A i kdybych jí občas s chutí jednu flákla (ne, nemá to nic společného se sexuálním napětím, prostě mě štvala), nezprotivila mi knihu natolik, abych ji hodnotila tak negativně jako 50 odstínů, z kterých jsem byla tak znechucená, že jsem raději další díly nečetla. (Nechtělo se mi znovu zvracet) Pokoje 2 a 3 pravděpodobně ještě dostanou šanci.
Mimochodem - jako milovnice Paříže ode mě kniha dostává jednu hvězdičku také za to, že jsou zde popsána místa, která jsem navšítivla, a vyvolala tak řadu vzpomínek (to je ale čistě individuální).

18.12.2015