helusa2 komentáře u knih
Jejda, jejda... Nemohu si pomoci a neokomentovat předchozí komentář čtenáře LaCucaracha...
Komentář ke knize má dle mého mínění obsahovat můj názor na knihu, mé pocity z ní, líbilo-nelíbilo.
Je to každého věc, jak ho co zaujalo. Ale je opravdu nutné takto povýšeně hodnotit ne knihu, ale ty, kterým se líbí něco jiného než mně, a označovat je jako "nenáročný plebs"??? Myslím, že tento čtenář nejen že nepochopil, o čem kniha je, a proč je psána tímto způsobem, ale nepochopil ani zásady tolerance a slušného chování...
Díky výzvě jsem si knihu po cca čtvrtstoletí přečetla znovu… Úplně nejhorší pro mě byl ten začátek, který jsem si zcela živě pamatovala z 1. čtení a na který se snad nikdy nedá zapomenout…
Je to velmi silná kniha plná beznaděje, protože během četby doslova cítíte ty těžké údery, které jakoukoli naději zatloukají hlouběji a hlouběji...
Dnes na mě dýchla podobně zoufale jako třeba Norské dřevo… Uff, jdu si dát nějaký životabudič ;-)
Někdy si sama říkám, proč vlastně ty knihy o holocaustu čtu… Zvláštně se k nim v různých cyklech vracím, byť mi to čtení drásá srdce… Jsem totiž přesvědčená, že je důležité NEZAPOMENOUT!!!
Pianista je kniha bez příkras, patosu, kalkulu… Je to prostě vzpomínka. A proto je tak silná.
A ten dodatek - zápisy z deníku důstojníka wehrmachtu Wilma Hosenfelda - mě dostal naprosto…
Knížka, do které se mi nechtělo a nakonec mě úplně dostala…
Je psána “jinak”, přesně tak, jak by ji napsalo dítě, tak “dětsky neuměle”, působí velmi autenticky. Téma je samozřejmě velmi silné.
Určitě doporučuji!!! Hlavně pro společné čtení s dětmi…
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek, audioknížek i filmů - seriálů :-)
Četla jsem ji mnohokrát - jako odměnu po složení maturity, státnic...
Filmové zpracování milují i naše děti, takže je to naše rodinná stálice :-)
To byla tak milá audioknížka! Hned bych někam jela :-) Vůbec netuším, proč jsem se Ziburou tak dlouho otálela! Styl mi naprosto sedl, budu s ním cestovat dál :-) A jako trabantista zcela chápu Nissan Cube :-D
Posloucháno podruhé, abych mohla navázat staříkem o rok starším - opět velmi příjemně strávený čas :-)
Klasika, které se mi podařilo 42 let vyhýbat v jakémkoli podání. Neviděla jsem filmy, nečetla jsem - jen jsem znala kousky z čítanek. V rámci ČV jsem si tedy dala opravdu výzvu! Pohádky Němcové jsem měla v dětství moc ráda a četla jsem je mnohokrát - a když jsem našla Babičku jako audioknihu, dala jsem jí šanci…
Sama jsem strašně překvapená, jak moc se mi to vlastně líbilo :-) Té pověrčivosti lidových zvyků už bylo na mě trošku moc, ale svět té doby měl své jisté kouzlo. Mám velmi podobnou maminku (a mé děti babičku), takže to pro mě byl vcelku dojemný příběh.
Musím ale říct, že kdybych to měla číst jako knihu, asi bych to nepřežvýkala. Ušima byla ta stará čeština přijatelnější ;-)
To bylo nečekaně zajímavé a poutavé čtení!!! Jasně, hodnocení má výborné, ale přesto jsem nic neočekávala a o to víc jsem velice příjemně překvapená!!! Žiji nedaleko popisovaného území a jsem moc ráda, že o něm zase vím víc. Skvělý počin autorky - těším se na pokračování :-)
Bylo to krásné. Romantické. Dojemné. Škoda, že okolnosti mnohdy nedopřejí dobrým lidem prožít lepší život, který by si určitě zasloužili. A někdy nevíme, jaké štěstí máme, dokud o něj nepřijdeme.. Važme si každého dne!
Posloucháno jako skvostné audio.
Vezmu-li si např. dětské zvířátkové leporelo a začnu ho číst s očekáváním dramatu Shakespeara (a nebo taky přesně naopak) - je to má chyba, že jsem si špatně vybrala knihu. Toť ke komentářům čtenářů, kteří nevěděli, co mají v rukou, a hodnotí dle své neinformovanosti.
Já viděla nejprve film, který je ve srovnání s knihou mimořádně povedený. Chcete-li ještě více hlubokých dialogů, přečtěte (nebo poslechněte) si knížku. Myšlenka mě naprosto nadchla a jistě se k ní ještě vrátím :-)
Přečteno podruhé a jsem opět zasažena a okouzlena. Úžasná kniha!!!
Poslechnuto podruhé a stále se nemohu zbavit dojmu, že je to jedna z nejlepších knih, které jsem kdy slyšela :-)
Nombeko je prostě úžasná a celá ta parta okolo ní rovněž - prostě mě baví. Humor, který mám ráda. Díky Nombeko mi také Analfabetka sedí více než Stařík, protože je mi prostě mnohem více sympatická.
Hodlám s Jonassonem pokračovat. Třeba mě osloví i další knihy. A jestli ne, ráda se zase vrátím k Analfabetce, až budu potřebovat na chvilku vypnout, potěšit duši a rozjasnit tvář :-)
Skvostný humor a nadhled této knížky mě dostal :-) Geniálně vymyšlená teorie! Nejvíc mě bavily rozhovory mezi Azirafalem a Crowleyem - a vlastně i všichni ostatní :-)
Přesto, že jsem knížku rozečetla v nejméně vhodné chvíli v předvánočním chaosu, naštěstí jí to v mých dojmech neuškodilo - zasloužených 5 hvězdiček :-)
Ufff, nechci opakovat začátek předchozího komentáře, se kterým mimochodem zcela souhlasím, ale opravdu to bylo to první, co mě po dočtení poslední věty knihy napadlo ;-)
Kniha mi přišla hustá - ne tak, jak to používá mládež, ale opravdu hustá jako mlha, tma, všechna ta tíha bezútěšné, přetížené, zhýčkané, pokrytecké, bez lásky žijící supermoderní populace... Přesto světlo občas problesklo. Kéž bychom se z té hluboké studny dokázali vyškrábat!
Perfektně zpracovaný Shakespeare, napasovaný na současnost... Až jsem se děsila toho, co nevyhnutelně přijde, jelikož předlohu znám... Obdivuhodné!
A neodpustím si připomínku: Být spisovatelem, nevím zda by mě těšilo, kdyby mí čtenáři neustále vyžadovali jen jednu mou řadu knih, neustále vše srovnávali s touto oblíbenou řadou a já bych nemohla psát nic jiného... Holea miluju, ale Nesbøho obdivuji právě za to, že nenapsal jen Harryho. I ostatními knihami dokazuje, jak je SKVĚLÝ!!! :-)
Tak to bylo náročné čtení. Velmi zajímavé. Shrnutí cituji přímo z jedné z posledních kapitol:
„Desítky generací nositelek starobylého učení přežily nástup křesťanství, čarodějnické procesy raného novověku, řádění místních kněží i justice, výzkum esesáckého komanda, a nakonec je zlikviduje bolševik.“
I když místo toho “bolševika” bych napsala ČLOVĚK PLNÝ ZLOBY. Nejeden.
Ale vždycky je vše jen o lidech, jednotlivcích - dobrých či špatných...
Vánoční dárek přečten za 1 odpoledne... ;-) Čtivé, napínavé, rozporuplné (je fandit vrahovi normální?)... Místy zvláštně "poetické" - nevím, jak to lépe popsat ;-)
První kniha pro dospělé - detektivka - od Nesbø, kterou jsem četla. (Proktora jsme s dětmi přečetli celého a milujeme ho.)
Sice je mi ze všech těch vražd ještě teď trochu šoufl... ale napsáno brilantně! Styl mi lehce připomíná R. Galbraitha (alias J.K. Rowling) a to já ráda.
Téma dobra a zla, co je správně a co ne - to je vděčné a věčné téma. Ano, lze držet palce vrahovi... I když - co je vražda a co hrdelní trest, že? ;-)
Určitě jsem po knížce od Jo Nesbø nesáhla naposledy!
Moc milá knížka :-) Ze začátku se mi zdálo, že je opravdu spíš pro malé čtenáře, ale velmi brzy jsem přehodnotila, že je prostě pro všechny. Trošku mi připomněla Malého prince. Jednak hrdinové putují a dostávají se do různých “světů” s různými obyvateli, ale také je to čtení, které má mnoho vrstev: pro každou věkovou a mentální kategorii tu pravou ;-) Rowlingová opět nezklamala :-)