HloupýHonza komentáře u knih
Kniha je určitě příjemná jako oddechová, ale mě si nedokázala získat a přišla mi nezáživná, navíc mi kolikrát vadily všemožné odbočky ve vyprávění. Místy kniha byla vtipná, třeba hned na začátku mi ironický styl humoru přišel povedený, ale postupně byl humor slabý a zkrátka nedokázal jsem knihu číst hltavým způsobem. Uvidím, třeba této knize dám někdy ještě šanci.
Knih o scénaristice jsem tolik nepřečetl, tudíž v tomto odvětví nemám takový rozhled, abych mohl smysluplně hodnotit, ale jako pro někoho, kdo se o scénáristiku a film zajímá mohu hodnotit, jako pro začátek velmi cennou příručkou, jak lépe pochopit psaní scénáře a více se do toho ponořit. Od autora se mi líbí, že knihu pojal i také osobněji a ke čtenáři se snaží promlouvat a dodat mu i jistou motivaci ke psaní, takže se nejedná o komplikovanou akademickou knihu, ale jako srozumitelný průvodce pro začátečníky, kteří potřebují nějaký prvotní nádech k teorii, i samotné praxi.
Tato kniha byla nalezena v knihoboudě ve velmi pěkném stavu, jakoby na mě snad čekala, z čehož jsem byl opravdu velmi nadšený. Jelikož se v ní nachází to nejlepší a nejdůležitější ze Shakespearovy tvorby, tak je to přesně ten typ knihy "musím mít" a poklad v podobě kvalitního čtiva do sbírky.
Po dočtení jsem nad knihou musel opravdu velmi hluboce přemýšlet, nevěděl jsem, zda se mi vlastně líbila natolik, abych mohl ignorovat jisté obsahové prvky. Už v polovině jsem pochopil, o čem to vlastně je a příběh mi připadal až moc jednoduchý, respektive tedy hlavní myšlenka nebyla nijak hluboce do příběhu zasazená. Proto jsem si celou dobu přál, aby mě konec přesvědčil o opaku a aby myšlenka byla mnohem komplikovanější, což se bohužel nestalo. Ač přístup k životu stylem "věř, snaž se a bude ti splněno" je mi sympatický a určitým způsobem věřím na nějaké splynutí s Vesmírem, tak ovšem s určitými rezervami a zrovna u literárního díla vyžaduji, aby to bylo pojato trochu více kreativněji. Myšlenka o splnění každého přání je zde popsána opravdu velmi bez nějaké hloubky a putování za pokladem není nijak originální, až si říkám, proč je vlastně tato kniha tak úspěšná, když hraje na notu pouze naivní stránce lidské osobnosti, tudíž by se tato kniha dala klasifikovat, jako taková pouhá pohádka pro děti. Kniha se však pěkně četla a jelikož neoplývá mnoha stranami, jako zpestření knihomolského dne je celkem příjemná.
Velice se mi líbí originální zpracování a inspirace Biblí a popsání mouder, názorů a zkušeností, které Halford sdílí, to se zde opravdu povedlo. Halford je skutečně Metalový Bůh a je neuvěřitelné, jak to vše zvládá ve svém věku uzpívat a vkládat do hudby stále plno energie. Také je velmi skromný i přes to všechno, co za svoji kariéru dokázal a jaký vliv na hudební svět má, za to si ho nesmírně vážím. Kniha je také velmi čtivá, jelikož Halford je dobrým vypravěčem, kniha se tím pádem četla jedním dechem. Určitě se zde nejedná o vyčerpávající biografii, naopak se zde zaobírá spíš obecně hudebním světem, který poznal a popisuje své zkušenosti a názory, díky tomu se ale o něm něco dozvíte a zjistíte, že se jedná o poměrně obyčejného člověka, který se zkrátka stal hvězdou a vlastně i on sám je vášnivým hudebním fanouškem, který si prostě na nic nehraje. Opravdu příjemné čtení a doufám, že ještě alespoň pár let bude stále dělat nám fanouškům svým výborným zpěvem radost.
Kniha je napsaná čtivou formou, Lustig si zde hrál se slovy opravdu velmi obratně a celkově to bylo napsáno hezkým jazykem. Kniha dějem moc neoplývá a většinu času zahrnuje spíš dialogy hlavních postav, což vůbec nevadí, ovšem ač to bylo napsáno hezkou formou, dialogy byly po delší době příliš monotónní, až protivné, protože číst na každé stránce neustálé výkřiky hlavních postav opakujícího se "miláčku, miláčku, miláčku" mě moc nezaujalo a po delší době už prudilo, tudíž mi to celkový dojem z knihy trošku zdeptalo. Kniha byla silná až ke konci, ale to celkový dojem z knihy nezlepšilo, nejedná se však o špatnou knihu, ale ničím příliš neoslní.
Určitě se jedná o důležité dílo naší literatury, které pojednává o historických událostech (ač historii dle Jiráska musíme brát s rezervou). Nemohl jsem se do toho však pořádně začíst, není to ani tak tou staročeštinou, naopak ta se mi dokonce i líbila, ale půlka knihy je vlastně o ničem, jelikož neustále se tam opakuje to, že se objeví nějaká postava, něco pronese a pak jde zase pryč, styl není vůbec poutavě napsaný. Kniha je však působivá hlavně ke konci, kde se blíží poprava Koziny a teprve v tu chvíli se atmosféra knihy obrátí o několik stupňů a působí velmi silně, což mi však do této chvíle celou dobu v knize chybělo. Jsem schopen si knihu přečíst ještě jednou, abych v ní třeba někdy později objevil něco, co jsem dosud neobjevil, avšak v tuto chvíli jsem od ní čekal trochu víc.
Nejsem úplně velký fanoušek, ale Tři sestry si rád poslechnu a jelikož se mi tato kniha dostala pod ruce, tak jsem si jí pro zajímavost přečetl. Sahula byl dobrým vypravěčem a četlo se to skutečně jedním dechem, ač teda ty historky byly většinou pouze o chlastu a pak už mě to kvůli tomu začalo spíš nudit. Jinak je to velmi autentická kniha a autor je zcela ve všem upřímný, což jsem ocenil.
Tuto knihu jsem miloval jako dítě a i dnes si v ní z nostalgie rád zalistuji. Pro děti je to zpracované poutavou formou, která jim zprostředkuje důležité pověsti z našich končin a dospělým zase může připomenout to, co třeba z pověstí zapomněli. Ilustrace se mi vždy líbily, jelikož mi některé přišly i vtipné, tudíž to utkví časem v paměti.