HoneyBunny komentáře u knih

,,V každodennosti života nám může pomoci pouze ušlechtilost."

3 21.11.2017

Vyplavit si tě ze žil
Vyrvat zpod kůže
Spálit tě
Volně zas dýchat
Svobodně myslet

1 08.11.2017

Každou středu večer
láme se týden ve svěráku času
unikneme nástrahám které jsme na sebe nalíčili
klovneme parchanty fantazie
zobákem bílého havrana
a jak si ustelem tak si lehnem
každou středu večer. Tak ahoj.

24.10.2017

Oh, velmi originální příběh. Nestandardní láska a nestandardní Praha.

,,Nacházím se v travnaté krajině nikoho. Jinonice, Řeporyje, tak něco. Procházím křovinatými zákoutími, míjím zhroucené chatky v lopuší, zdivočelé sady, hromady vysloužilého železa, papundeklu.
U opuštěného plotu stojí uvázaná koza působící dojmem, že by si velmi ráda popovídala."

3 24.10.2017

,,Bylo to nádherné místo. Líbil se mi kostelík obklopený hřbitovem, který nepřipomínal smrt, ale věčný odpočinek modliteb."

Nelze už přeslechnout
kvílení duše
mne ale pálí srdce.........

03.10.2017

,,Prostě jsme k sobě už patřili, navěky patřili. Přikládal jsem polínka do ohníčku, na kterém jsme nic neopékali, protože byl státní svátek a nad staženou roletou místního konzumu plandaly po boku československá a sovětská vlajka. Uzeniny beztak zřejmě došly už ve čtvrtek. Srkali jsme alespoň víno z hospody v sousední vesnici, odkud doléhalo kvílení trumpety a klarinetu májové veselice."

Vyposlechnuto jako audiokniha, úžasně namluvená Ivanou Jirešovou. JeSKa / Rinpočhe / malá Sněžná lvice / Himalájská rajda poznávající buddhismus je jednoduše kouzelná, nelze si ji nezamilovat.

,,Někdy naše světlo pohasíná, ale pak se setkáme s jinou lidskou bytostí, a naše světlo se znovu rozhoří jasným plamenem. Těm, kdo v nás znovu zažehnou vnitřní světlo, jsme zavázáni nejhlubší vděčností."

4 01.09.2017

Při čtení jsem si uvědomila, že jsem knihu měla půjčenou v době jejího vzniku - tedy před 10 lety a zhrozená ji odložila. I teď pro mě představuje zvláštní směsici lásky, děsu a posedlosti "něčím, někým". Nedoporučuju pro konzervy;)
Za mě nejlepší povídky: Občina, Pražské Jezulátko, To strašný kouzlo podzimu.

,,Přísahal, že nemá kondom ani AIDS. Pochlubila se očkováním proti klíšťatům." Aaaaa:DDDD

2 31.08.2017

,,Děkuji, rád bych přijal, kdybych si byl jist, že se nevrátím."

Na Ovčího mužíka v životě nezapomenu:DD

4 30.08.2017

Ten příběh je tak úžasnej, že jsem to nevydržela a ještě před dočtením píšu:) Je to o poměrně sobecký kariéristce (jejíž jméno neumím vyslovit) a o krásný Francii a teď po polovině to vypadá i na trochu tý lásky...... Hlavně jsem ráda, že vím jak vypadá français business i z jinýho pohledu než od milovanýho Clarkeho;)
,,Musím jít. Lituji,čekají mě...."

2 16.08.2017

odloženo
Uf. Dala jsem přes 200 stran, pak se zamyslela nad těma asi 20 knihama z knihovny co na mě doma čekaj a s nepříliš dějovým příběhem jsem se rozloučila. Rozhodně pro milovníky tohoto žánru víc doporučuju skvělou knihu V tomto domě straší. Ale tak jedna vtipná citace na závěr od pana doktora - doporučení, pokud vás budou v noci tahat studený ruce za nohy vykukující zpod peřiny:D :

,,Nu, ale s tou nespavostí vám bohužel nijak nepomůžu. Mírné procházky na čerstvém vzduchu, kakao a med před usnutím a čisté svědomí."

,,Jsem přesvědčen, že o tom, čím budeme, je za nás rozhodnuto v několika prvních letech života, cokoli poté získáme rozumem, úsudkem a tak dál, je povrchní, jen takové pozlátko, které zhoršuje naše problémy. Nechť zhynou moudří hledači rozumu. Jsem, který jsem. ZRÁDNÉ JÁ ZŮSTÁVÁ."

,,Jsme přesvědčeni, že všechno dokážeme sami. Zapomněli jsme, že máme duši, a uvěřili jsme, že jsme jen z masa a kostí."

3 20.07.2017

srdcovka největší ♥

3 19.07.2017

,,Podařilo se ti prožít život kdesi daleko od sebe, daleko od tajemství člověka.
A bude příliš pozdě poznat přepych žíznících.
Přepych hvězd a milování."

1 19.07.2017

,,Jenže když vyřknete něco, co se později stane - když si přejete nějaké zlo, které se opravdu uskuteční -,stejně pak pokaždé ucítíte záchvěv něčeho nadpřirozeného."

,,Co jsem vlastně věděl o životě? Já, který jsem žil tak opatrně? Člověk, jenž nevyhrál ani neprohrál a nechal život, ať se mu prostě jen tak děje? Člověk, jenž projevoval ambice jako každý jiný, ale příliš rychle se spokojil s tím, že je nikdy neuskuteční? Člověk, jenž se vyhýbal tomu, aby ho cokoli zasáhlo, a říkal tomu schopnost přežít?"

3 18.07.2017

Ten název sedí jak prdel na hrnec. Nejnaléhavější sdělení je pro mě na konci:
,,Tohle teda měla bejt ta báječná, dobrodružná cesta životem, plná euforií, o který si básnil? To má bejt všechno?? Co z toho, rozumíš?? CO Z TOHO?!?!"

10 18.07.2017

Tak mile se to četlo.... Nijak nekomplikovaný příběh o Žížale, která se rozhodne odejít ze vsi k cirkusu. Krásný prostředí, živočišný medvědáři a doba, kdy Dolní Počernice byla vesnice a do Prahy se jezdilo na vejlet:)
,, Vtom uslyšela podivné zvuky. V ostrém úplňkovém světle uviděla Šuru, jak stojí v předklonu, rukama opřená o velké zadní kolo traktoru. Spodní část těla měla obnaženou, džíny schumlané kolem kotníků. Zezadu na ni tlačil traktorista s kalhotami napůl žerdi. Pokaždé, když přirazil, radostně vykřikl. A Šura, otočená k němu zády, tiše zvracela a tekly jí slzy."

1 28.06.2017