hranika komentáře u knih
Tohle číst bylo jako jíst výběrovou makronku v nejdražší pařížské kavárně pod Sacre Coeur a a za tlumeného zvuku Je ne regrette rien ji zapíjet vychlazeným Moetem v orosené sklence s jahodou.
Pro me nejlepsi pripad ze vsech 4 rocnich dob, ovsem s velkou vadou na krase, zacina me iritovat inspektorka Malin a jeji rozklad. V dalsim dile se nastesti zas da trochu do kupy.
Skvěle vystavěný příběh, s trochu šíleným rozuzlením. Četl se mi jedním dechem a jsem ráda, že takové události (masakr v Nankingu) zůstávají zaznamenány aby se na ně nezapomnělo. Od autorky to byla moje první kniha a sáhla jsem po ní v knihovně kvůli názvu a mé slabosti pro Japonsko. Snad mě nezklamou její další tituly.
Tahle kniha u mě v knihovně stále čeká na své dny slávy. Už dvakrát jsem se pokoušela začíst a ani jednou to neklaplo. Ale nevzdávám to, věřím, že až děti odrostou a já budu mít čas, tak se k ní vrátím a už se na to těším.
Nádherná věc! Ke knize jsem se dostala skrz mou vášeň pro gastronomii. Autora jsem neznala a z doby středověké jsem měla zprvu strach, ale po pár stránkách jsem byla totálně pohlcená dějem. Velký respekt před autorem, před jeho znalostmi a detektivní prací, kterou musel zmáknout než se pustil do tématu středověké kuchyně. Určitě musí milovat jídlo a výborně vařit:) Teď čtu Lemprierův slovník a taky super.