Idix
komentáře u knih
Nabarvené ptáče
Jerzy Kosiński
Na této knize, příběhu mne nakonec mnohem více než tolik diskutována brutalita oslovila, dojala a uchvátila naopak silná touha hlavního hrdiny po životě, hledání (a nenacházení) "návodu na lepší zivot", zklamání z každého již téměř objeveného takového návodu: v přírodní pohanské mytologii, či spíš pověrách, Bohu, zlu, komunismu. To vše by nemělo tu sílu nebýt vsazené do něčeho tak křehkého, ale silného, v touze po pochopení věcí kolem sebe nezdolného, jako je dětská duše. Právě tím ve mě tento román zanechal takový dojem, jako málokterá kniha.
Snad jedinou věci, která mně v knize moc nesedla, je doslov, který vzhledem k výše uvedenému, na mé dojmy z "Ptáčete" působí spíš rušivě - aniž bych chtěl autorovi jakkoliv ubírat "nárok" na to připojit i tuto smutnou souvislost Nabarveného ptáčete.
I přesto, že vím, jak silně a srdce se dotýkajícím způsobem umí čeští filmaři zpracovat ne nepodobná témata (Habermannuv mlýn, Lidice, Želary), myslím, že Václav Marhoul má před sebou asi největší výzvu své kariéry.
