ijcro komentáře u knih

Dobře odvyprávěný (a slušně přeložený) příběh s překrásnými Benettovými ilustracemi o cestě napříč Indií v kráčedle - rádžově hračce - s parním strojem pod kapotou slona, a to vše odehrávající se na pozadí dramatu sipahíjského povstání. Jen ten konec je dost morbidní, kdo by taky chtěl skončit na krku ocelového slona, který v nejbližším okamžiku vybuchne, že?
Je to výlet do dávno zmizelé minulosti, který ve své době přiblížil evropskému čtenáři téměř neznámou Indii.

3 09.01.2020

Přečetl jsem to, protože to odložily moje děti a taky viděl film. Film je kapku jiný, byť s hvězdným obsazením (věk hrdinů může někoho mást), ale drží se předlohy docela věrně, až tedy na pár škobrtnutí. Knížka je fantasy maglajs na pozadí řecké mytologie naroubované na americké reálie, jářku čte se dobře. Je ale dobré, kdyby děcka už měla před čtením nějaké povědomí o pravých řeckých bájích, protože když to bude naopak, tak se jim to v hlavinkách a v hodinách dějepisu bude pěkně motat :)

3 25.12.2019

Je do doslova kronika o vzestupu zla elitářské organizace, která prorostla do všech pater německé společnosti, ovládla ji, a svým postojem, uniformitou i činy šířila strach všude, kde se rozlil jejich vliv. Zvlášt zavržení hodná je jejich role v průmyslu smrti nacistického Německa, ze kterého přímo profitovali.
Sami přislušníci se přirovnávali k římské pretoriánské gardě.
Vliv této organizace sahal daleko za hranice Německa ještě po válce, neboť její příslušníci díky své povaze sloužit, byli rozprášeni do všech koutů světa. Příkladem budiž Werner von Braun SS-Sturmbannführer, člen SS pod řadovým číslem 185068, oddaný Říši a führerovi stejně jako později U.S. administrativě.
Je to na jednu stranu poučné, ale na druhou stranu zase hrůzné čtení pro silně otrlé povahy.

3 12.11.2019

Zajímavé ale hodně depresivní, a v určitých bodech i bezvýchodné příběhy. Trochu jiný, "italský" pohled do světa zločinu. V době vzniku dost otřesné.

3 08.11.2019

Byla to první kniha, kterou jsem od autora četl a fascinovala mě svou autentičností v dobách hlubokého socíku. Dneska je to historický exkurz, aneb důkazní materiál, jak lidojed v nové době o svá práva přišel :)

A to ještě o žádné korektnosti, natož politické, nikdo nic neslyšel...

3 29.10.2019

Výborná knížka, kde na jednom místě byl shromážděn průřez vývojem celého loďství. Dokonce jsem podle ilustrací některé z lodí kreslil do svých obrázků tak, aby byly předloze co nejvěrnější. Po lehké modernizaci, přece jenom je to už padesát let staré, to může říct něco i dnešním dětem o mořeplavbě a lodích.

3 18.10.2019

Četl jsem to již dávno a je to pořád poutavé čtení. Nejsilnějším okamžikem pro mne byl pokus o krádež, resp. pokus schovat si svůj úlovek hlavním hrdinou. Podle mého se jedná o smutnou sondu do sociální skupiny hledačů perel, kteří nehledají jen perlorodky, ale taky sami sebe, svou důstojnost a kousek štěstí v mantinelech své víry, které ovšem soukolí chamtivosti a nekonečné chtivosti rozemílá na prach.
Díky jazyku to má výrazný silný sociální kontext, který je možná dneska bližší realitě ve své bezohlednosti a surovosti než třeba idealizovaný svět Mayových cest po orientu.

Četl jsem příběh z edice Větrníku, je to snad z roku 70. Parádní rozjezd pro celou sérii. A v reáliích tak kolem roku 1900... je to prostě supr!

Film věrný předloze byl snad jen ten s Lambertem a ne úplně přesně. Série s Lex Barkerem jsou jen epizodky v barvě a exhibice hrdinství po americku. A nejnovější film odráží už jen ty naturalistické hrůzy a špatnosti naší doby a nevidím tam žádnou poetiku.

3 17.09.2019

Tento příběh má pořádný náboj, skvělou dějovou linku, která čtenáře chytne a nepustí a je důstojným pokračováním prvního dílu. Nejen, že stojí za přečtení, ale je dokonce povinností pravověrného Tarzanisty ho přečíst! Dokonce si myslím, že je v určitých rysech nejlepším dílem z cyklu. Není to ani červená knihovna, ale ani drasťák. Doporučuji.

3 16.09.2019

Je to zcela jiný a jinak pojatý příběh než je filmový Predátor 2. Je to samozřejmě stále příběh o lovcích z vesmíru, kteří loví ozbrojené lidi a příběh je o tom, co se stane, když se lovená zvěř sama vydá na lov. Půdorys je prostě dán a děj s poměrně překvapivými zápletkami a zvraty uhání k očekávanému závěru. Není to ale žádný trhač emocí, osoba Schaefera je psána Schwarzeneggerovi na tělo (i když tedy ve dvojce nehrál). Jen závěrem trochu zklamání, pointa z filmu Predátor 2 je prostě o chlup lepší. Dávám malé plus +

3 14.09.2019

Příběh Nemesis je skutečně podstatně lepší než Černá planeta, která mi zase tak v paměti neutkvěla. Zlo může mít jakoukoliv podobu a to je v Nemesis vykresleno fakt su(p)rově. Kdyz jsem to četl před léty poprvé, tak mě opravdu mrazilo.

3 21.08.2019

(SPOILER) Na tento poměrně rozsáhlý román se spoustou postav, popisů, odborných výkladů a několika propletenými dějovými liniemi lze pohlížet z různých úhlů. Třeba jako na příběh evoluce na pomezí vědy a sci-fi, který by se klidně mohl odehrát kdekoliv a kdykoliv – tak je to uvěřitelné. Nebo jako na thriller, jak ti hodní se brání těm zlým, jak homo sapiens brání příchodu homo superior (velmi příhodná paralela s TV seriálem PREY z roku 1998). A taky je to důkaz o fungování a praxi amerického korporátního kapitalismu v boji (= rozumějme spíš jako vysoká škola lobbingu) s U. S. administrativou, kongresem, senátem a prezidentem (=člověkem s pravomocemi voleného krále) a to vše v politických hrátkách všech zúčastněných. Takovým nepodařeným excesem se mi zdá pokus o vykreslení změny amerického demokratického systému v okamžiku změny prezidenta resp. jeho násilné smrti. Ovšem naskýtá se všetečná otázka, jak by se v takovém povětří zachoval takový president Trump. :D
Minusem příběhu je právě to politikaření, obrovské množství mnohdy dost plochých a jistým způsobem nevyhraněných postav, které se mohou čtenáři plést. Člověk se trochu ztrácí v rozvleklých dialozích, skrze které osoby promlouvají a čtenáři tak zprostředkovávají své názory.
Když si ale odmyslíme všechen ten "balast" kolem, tak je to příběh jak od Rosamunde Pilcher, příběh o ženě, které zemře manžel a ona po určitých útrapách najde nového, ke vztahu kompatibilnějšího muže, do kterého se zamiluje.
Nejsilněji na mě asi zapůsobil epilog, který v podstatě v pár odstavcích shrnul v očích rodičů osud jejich „jiného“ dítěte.
Mimochodem, anotace je trošku zavádějící, naznačuje něco, co ve vlastním příběhu, krom strachu o nenarozeného potomka a budoucnost, snad ani není.
Je to dobré, ale těžké čtení. Tomu, kdo knihu jen přelétne očima a vyzobne pouze pointy relativně lineárního příběhu, možná uniknou některé souvislosti, ale to je na každém z nás, jakýma očima na to chceme hledět. Dávám plus.

3 07.08.2019

Hned na úvod musím říct, že film je diametrálně odlišný od své předlohy, je výraznější, posunutý do jiné doby a hlavně, podle mého, mnohem, mnohem lepší a divácky vděčnější.
Tragično se skryto ale v obém, povídka jde ke svému konci přímo, hutně a syrově, kdežto film se snaží zaujmout romantickou melancholií. V podstatě je jen sdělením toho útrpného údělu, řečeno slovy klasika, holt že smrt k životu patří. Člověk se při čtení neubrání pocitu, jak moc se jí Fitzgerald bál.

3 06.03.2019

Tyto pohádky jsem dostal vedle Ferdy Mravence v tašce do první třídy pod stromeček od mého dědečka a babičky. No, ale číst jsem je začal až o rok a půl později, to už jsem byl skoro ve druhé třídě. A musím říct, že Nepraktovy ilustrace jsou naprosto výstižné k tak poetickým vyprávěnkám. Doprovázely mě celá léta a ještě je mám někde schované, bohužel už bez přebalu, ten se někde v hluboké tůni času rozpustil. Ale rozhodně doporučuji!

3 19.01.2019

Dobrá detektivka na pozadí dobových reálií. Je to jeden z Fikerových lepších příběhů.

3 15.01.2019

Je to tak skvěle propracovaný příběh, že se mi nechce věřit, že vznikl už v roce 1988, tedy ještě před pádem komunismu. Každopádně ukazuje zvrácenou tvář průmyslového fašismu budoucnosti, kdy je geneticky upravený bio-materiál levnější než stroje a roboty. Autor se rozhodl vést děj směrem, který možná není vyrovnaný, ale díky otevřenému konci umožnil příběh zpřesnit v dalších pokračováních. Každopádně doporučuji.
Možná by si zasloužil i zfilmovat, zvlášť dnes, v době dokonalých počítačových triků (i když Avatar z toho asi nebude).
Knihu jsem četl už dávno v rodokapsu i v knize. Jediné, co bych asi tak vytknul, pominu-li některá hluchá místa, je smísení mnoha zločinných tváří do jedné, která vede k přílišné démoničnosti Zwady jako hlavního záporáka.

3 13.01.2019

Jak napsal předřečník... pokud vám nevadí...
Je to k nakoukání jen pro určité, silné, možná i sjeté osoby;
každopádně se jedná o jinou (hrubší) výseč témat, než která obhospodařuje Petr Urban se svým Pivrncem...
(bohužel, nejsou tu záporná hodnocení)

Když napíšu, že je to v češtině jedna ze základních příruček pro jazyk Java, tak nebudu daleko od pravdy. Spousta mých vrstevníků s touto učebnicí zvládala své první kroky programování v jazyce odlišném třeba od PL/SQL, Basicu, 4GL nebo C#.

Zvládnout jazyk bohužel nestačí. Sama Java má kvanta vlastních knihoven a nad nimi je vystavěno nepřeberné množství frameworků, programovacích kompletů, zvládajících v podstatě jakýkoliv problém či zařízení.

A v tom bývá problém. Je jich mnoho a z hlediska názvosloví, ač používají jako základ angličtinu, se v podstatě jedná o další dialekty. Existují i různá vývojová prostředí, která sice ukazují "jak" konstrukty používat, ale už nic neříkají o tom "proč" - to je možná největší úskalí většiny podobných příruček.

Rovnováha mezi jednoduchostí jazyka a komplexností knihoven se mnohdy hledá velmi těžko, pokud není na začátku nějaké jednoznačné zadání (např. ovládání výtahu). Navíc, i jazyk Java se za těch pár dekád taky vyvinul a stal se (hlavně díky novým a novým knihovnám) složitějším.

Ale kdo se chce ponořit do studia od jednoduchých konstrukcí, s touto knihou má šanci :)

A není Java jako Jawa :D

2 05.04.2021

Tato kniha byla před léty svatým grálem pro uživatele mikroprocesorů a možná i návrháře systémů (asi proto, že v té době jiná přístupnější literatura nebyla a autoři psali svěží, neobyčejně srozumitelnou formou oproti mnohým soudobým suchopárným skriptům). Díky této knize jsem dokázal sestavit svůj první tříčipový mikropočítač vybavený displejem a klávesnicí z bulharské kalkulačky. Fungoval na jednu plochou baterii (v roce 84) a v součástkách mě stál dneska neuvěřitelné peníze.
Z historického hlediska vývoje hardware je to stále neobyčejná knížka, protože je hezky česky a dotvářela (ustalovala) mnoho odborných termínů, které jsou nyní už téměř polozapomenuty, jelikož většina odborného textu se snad už ani nepřekládá.

2 03.02.2021

Četl jsem to dvakrát a podruhé to bylo po mnoha létech, takže jsem se neubránil srovnávání. Musím říct, že mi nejvíc vadily takové ty dovětky jak z soudobých novin. Naproti tomu, rozhovory s osobnostmi tehdejší doby byly fakt zajímavé.