Ing.Heinz komentáře u knih

Mnohokrát se tady v komentářích objevuje slovo absurdní. Absurdní ale jistě není ten správný výraz. Více by možná slušelo, že jsou události v knize jen málo pravděpodobné, nebo spíše nekonečně nepravděpodobné. A nechť mi to někdo zkusí vyvrátit ... :-) Pasáže o sklonech k byrokracii jsou ale bezvýhradně dokonalou parodií naší vlastní společnosti.

Vzhledem ke kapesnímu formátu knížečky jsem si s její pomocí krátil čas na veřejných místech, čímž jsem své okolí s jistotou utvrdil v tom, že nejsem zcela zdráv. Jen shodou různých náhod jsem po mnoha explozích smíchu nebyl vykázán kamkoli z dosahu na bázi uhlíku z opic vzešlých forem života. :-)

Můžete s názory pana Klause nesouhlasit, ale k tomu je nutné je znát. A bohužel novináři buďto neumí pracovat s textem, nebo si vše rovnou poupraví, aby se to čtenáři lépe četlo. (co na tom, že hlavní myšlenka se pak úplně vytrácí - nebo v horších případě mění podobu)

Poslední dobou se stále více jeví jako věštec. Jenže tím není. Pan Klaus totiž nezapomněl na základní poučky nejelementárnějších kurzů ekonomie. Euro jako měnu dostatečně nedokáže obhájit mírně pokročilý kurz makroekonomie. Před přesunem kompetencí na nedemokratickou centrální moc varuje veřejná ekonomie a její části o nárůstu a přízemních motivech byrokracie (a s tím i úbytkem svobod lidí). Zrovna tak i znalost metody politiky nátlakových skupin (lobby) by nás odradila od přijímání absurdních, zato okamžitých řešení typu solární energie atd.

Cenu za naši ignoraci již platíme. Evropská unie DLOUHODOBĚ stagnuje (to není problém posledních krizových let), energie zdražují. A to dokonce i v situaci, kdy si část tohoto břemene dotujeme z daní, abychom jej nepocítili jinak. Vše jen proto, že je tak pohodlné býti ovcí a nechat si všechno nadiktovat, abysme snad nedej Bože nemuseli zapojit do činnosti mozek. Je škoda, že se s názory pana Klause lidé seznámit ani nechtějí a rovnou se mu smějí (i když k tomu sám Klaus přispívá neskrývanou ješitností). Smějí se sice hezky, leč sami sobě...

11 16.03.2012

Román o autorovi, jak píše svůj první román. Poměrně netradičně pojatá skladba, na druhou stranu velice vhodně a čtivě. Autor svými odbočkami dokáže čtení zpříjemnit, ale hlavně odlehčit. Naproti tomu ale rozhodně nijak nesnižuje odbornou úroveň díla. I když pravda, některé pasáže jsou trochu přibarvené...

Kdyby nějak podobně vypadaly moderní učebnice, děti by se jistě do školy připravovaly raději, dospělí by knihu otevřeli daleko častěji a výsledkem by byla bystřejší populace, než které jsme bohužel svědky. Kniha vám zpříjemní několik večerů, poznatkově obohatí, ale zároveň dodá trochu toho ztraceného vlastenectví. Na jejím konci si čtenář znovu uvědomí, jak někteří lidé bojovali a co dokázali obětovat za naši zemi. Možná bychom si jí vážili trochu více sami i dnes... Samozřejmé totiž není vůbec nic.

6 31.01.2012

Mnohokrát mě v průběhu knihy napadlo, jestli sám autor nepropadl tomu, co nejvíce kritizuje - marnivosti. V pasáži, kdy by si "Celebrita ráda v klidu sedla a přečetla dobrý román" mně šlo na mysl opravdu jen to, za jak dobrou knihu vlastně Paulo považuje tu svou. Ta totiž obsahuje takové množství velkých i rádoby velkých myšlenek, že knihu úplně degradují do něčeho neskutečněho malého a prvoplánového... Na té druhé straně musím připustit, že se tu našla řada pěkných citátů, které jsem si poznamenal. Každopádně je mi více než jasné, že po Coelhovi v knihovně hned tak znovu nesáhnu...

5 29.07.2011

Je to kniha napínavá, kniha zábavná, v jistém smyslu slova se člověk něco i dozví. Zároveň je to však kniha zbytečná, špatná. Už to tu napsala spousta lidí. Nejprve si vás Brown chytne na háček, vy čtete, čtete, chvílemi ani nedýcháte. No a pak se stane, že knihu dočtete. Sotva vás pak může netrefit myšlenka: "A co jako?" Ona ta kniha vlastně nemá konec. Je tam nastíněna spousta otázek, no jejich odpovědi jsou poněkud..., nedotažené. Oni vlastně nejsou. Nejprve se dozvíte, že je to tajemství, které se k veřejnosti nesmí dostat, jinak nastane katastrofa. No nakonec už se zřejmě katastrofa odkládá, protože vám titéž lidé tajemství vyzradí. A co že je to za tajemství? Škoda mluvit. Řada dalších "nebezpečných" informací, které Brown v románu nastíní, se jaksi rozplyne, vytratí. Autor se k nim už nevrátí. Dávám mu za pravdu. Ono se totiž ani není k čemu vrátit...

Autor něco začal u Andělů a démonů, vyšlo to. Následně něco opsal u Da Vinciho kódu, vypravěčská linka však zůstala stejná, no a zase to vyšlo. A tak proč to nezkusit znovu? Chyba je jen v tom, že už asi nebylo kde opisovat a Brown to musel zkusit sám. Nic moc nevymyslel, ale kniha se znovu stala bestsellerem.

Takže krátké shrnutí. Zlý sen, nepříjemné probuzení. Telefon, problém. Bububu. Bravo, problém vyřešen. Hezký sen. Krásná žena po boku, příběh končí. Nepřipomíná vám to? No jistě, všechny Brownovy romány jsou totiž naprosto stejné...

4 18.11.2011

I u "čtvrtého pokračování Stopařovy trilogie" se sice náramně pobavíte, jen už tu chybí cosi z kouzla předchozích dílů. A to už vůbec nemluvím o tom, že tu knihu nějak nechápu. Tedy ne, že bych předchozí díly zrovna chápal. Jakožto člověk intelektuálně nesmělý jsem přijal autorovo osvětlení jako absolutní pravdu, jakkoli by chtěla být nepravděpodobná. Tady ale vysvětlení chybí úplně... Kdy? Jak? Proč? Opravdu?

2 16.07.2012

Velmi kvalitní úvod do jednoho z nejzajímavějších směrů ekonomického myšlení. Kniha se výborně čte, byť si dokážu představit, že pro člověka bez znalostí mikroekonomie a makroekonomie můžou být některé pasáže náročnější. To platí i alespoň o elementárním pozadí některých modelů teorie her.

Odměnou vám však bude hlubší porozumění ekonomických zákonitostí a procesů, politických rozhodnutí, ale také daleko střízlivější pohled na možnosti politiků (a jejich motivace) nastartovat ekonomický růst v krátké době. Tato kniha vyloženě svádí k hlubšímu studiu a autor rovnou jako inspiraci doporučuje řadu dalších publikací (byť už samozřejmě musíte počítat s tím, že bez znalosti anglického jazyka máte zkrátka smůlu). :-)

1 23.05.2014

Tuto knihu si Nesbo napsal jen tak pro radost a je to na ní znát. Jak už tu psala řada čtenářů, úvod knihy moc míst ke skutečnému "začtení se" nedává. Navíc nějaké hledání vraha byste marně hledal, všechno se zdá být jasné od začátku. Přesto však autor předkládá knihu se zajímavou zápletkou, kde se z lovce stává lovená zvěř, aby v závěru znovu popadnul síly a stal se lovcem. Nechybí komické situace ani zajímavé myšlenky...

1 04.04.2012

Memento je přesně tou z knih, které máte sto chutí opravdu pořádnou silou hodit na zeď. A je to tak jenom dobře! Pokud vám nechybí trocha empatie, u příběhu se skoro až vztekáte, nic nechápete, cítíte jen bezmoc. John geniálně vystihnul atmosféru prostředí kolem narkomanů. Nebo se minimálně dokázal trefit do názoru čtenářské obce. Chtě nechtě musím souhlasit s jedním z příspěvků, že by tato kniha mezi povinnou či doporučenou četbu na středních školách měla být zařazena. Takovýto náhled by jistě dokázal přesvědčit alespoň zlomek lidí, že nic z toho opravdu za to nestojí...

1 08.08.2011