IsaGonzález komentáře u knih

(SPOILER) Úžasná knížka!
Původně jsem si nebyla jistá, jestli ji chci vůbec číst. Působila na mě zvláštním dojmem, ale nakonec jsem dala na pozitivní recenze a pustila se do ní.
Od první pasáže, kdy se Elisabeth setkala s Nathanielem mě bavily jejich rozhovory, scény, prostě všechno.
Ale co nutno podotknout, moje srdce si beze sporu získal Silas. Ten jeho ledový klid za každých okolností spolu s tím, jak mluvil s Elisabeth, to bylo prostě něco úžasného. Chvílemi jsem se u toho dusila smíchy... Viz Pan Obláček ...
Už od první zmínky o démonech se omýlá fakt, že nemají srdce, že jsou nelítostní a za žádných okolností nemají city. A přesně to Silas čas od času porušoval a i když Elisabeth tvrdil, že nemá hledat soucit tam, kde žádný není, stejně jsem si stála za svým stejně jako ona. Podle mě je Silas prostě nejlepší postava z celé knihy. Už jen proto, že se obětoval za svého pána - a to nejen jednou.

3 24.12.2022

(SPOILER) Prostě boží... Na to nejde snad ani nic jiného říct. Prázdné sliby na mě na internetu vyjely úplně omylem a když jsem si přečetla popis, bylo mi jasné, že tu knihu musím mít. A s druhým dílem jakbysmet...
Hned v prvních kapitolách tohohle pokračování si moje srdce získal Misha. Jak já bych byla Lexi Ryanové vděčná, kdyby se rozhodla napsat ten očekávaný speciál z jeho pohledu... Bavil mě jeho humor, temperament a celkově se dost podobal svou (jízlivostí?) Finnovi. Kdyby se tam objevil dřív, nevím, jestli by se mým favoritem pro Brie nestal místo Finna právě on. Ale takhle to bylo rozhodně lepší. V minulé knize mě Sebastian docela štval, ale v téhle to vynahradil. V těch jeho slovech byl cítit takový zármutek, že jsem chvílemi opravdu soucícila s Brie a přemýšlela, že bych si neuměla vybrat a že vlastně nikdo nemůže za nic a všichni za všechno. Svým způsobem mi ho chvílemi bylo i líto. Ale to, jak se pro Brie obětoval mě naprosto dostalo a šokovalo. Měla jsem čekat, že autorka vždycky vtěsná převratný BUM do poslední části knihy ;-)... A konečně - Brie a Finn. Jak já se těšila až se ti dva dají dohromady! A že to za to stálo... Jsou spolu prostě rozkošní... Zajímalo by mě, jak by si žili dálO:-). ( ACOTAR jsem ještě nečetla, takže nemůžu moc porovnat. )

1 27.12.2022

(SPOILER) Nechápu, proč má tahle knížka tak negativní recenze... Neočekávala jsem žádné sci-fi, ale originální fantasy, čemuž kniha dostála. Líbil se mi nápad s cestováním časem, jeho důsledky i pokusy o zamezení smrti. Hlavní hrdinka Lena mi byla sympatická už jen tím, že se jí v hlavě neustále překřikovala jedna myšlenka přes druhou jako každému overthinkerovi, což znám z vlastní zkušenosti.
Po celý příběh nebyla nouze o zvraty a některé aspekty dost potrápily vaši představivost.
A ta přenádherná obálka!

„Žijeme na modré planetě, která krouží kolem ohnivé koule, která leží vedle měsíce, který dovede pohybovat oceány. Jestli je tohle pravda, proč by nemělo být možné cestovat časem?"

Rozhovory mezi postavami byly vtipné a hned několika hláškám jsem se zasmála. K srdci mi přirostl i Dante, který překypoval optimismem a energií. Těším se, jakou roli sehraje v dalších dílech.

„Dante po tom fotbalistovi, ne po tom básníkovi."

~

'Lena ho sotva poslouchala. Před očima se jí rozprostíralo moře možností. „Můžu si ještě jednou napsat test z biologie? Vygumovat všechny trapné okamžiky ze svého života? Tipnout si čísla do loterie na zítra? Mohla bych zabít Hitlera?"

~

„Co to je?"
„Tvoje oblíbené jídlo," odpověděl Dante.
(...)
„Ale to tvoje vypadá chutněji," řekla Lena.
„Musíš věřit kuchaři," doporučil jí Dante.
„Sníš to všechno?" zeptala se Lena.
„Sním to všechno," přikývl Dante. „Když mi dá koláček štěstí, sním i ten. Se vzkazem i se vším."

Co mi v ději nepřišlo úplně uvěřitelné, byl vývoj vztahu Leny a Danteho. Přišlo mi, jako kdybych přeskočila pár kapitol. Možná je to proto, že čtu zejména knihy se slow-burn romantickou linkou, ale na mě to bylo prostě moc rychlé... I tak ale nemůžu popřít, že se mi konec líbil a že jsem si obě hlavní postavy zamilovala.

„Oba jste chytili virus pocitus, který zatemňuje mozek. Modlím se za rychlou rekonvalescenci, než mi svými hormonálními výkyvy uděláte ze života definitivně peklo."

Jediné, co opravdu musím vytknout, je kvalita překladu. Nejenže některé věty zněly krkolomně, ale bylo tam několik desítek překlepů i gramatických chyb, které při čtení rušily. Jestli si takto dala překladatelka záležet i na jiných knihách, vřele doufám, že je aspoň někdo překontroloval, než se vydaly.

'mořská panna s nohami' bije do očí...

29.12.2024