IVANA0123 komentáře u knih

Moc dobře napsaná česká detektivka, která si nijak nezadá se světovou a "severskou" produkcí knih. Zajímavá zápletka, pachatelem mohl být téměř kdokoli a napínavé až do konce. A dokonce mě bavil i popis ostrova - volný prostor, moře a duny - nedivím se, že detektiv stočil své kroky na Ameland. Michaela Klevisová se rozhodně zařadila do mých oblíbených autorů.
(4/17)

46 19.04.2017

Knihu jsem dočetla se dvěma pocity- radost (olé - tady pouze jako výraz nadšení) , že ji mám přečtenou a hrůza z toho, co nás čeká až se syn dostane do puberty. Ale musím přiznat, že jsem se u knihy i pobavila. Možná jsem si ji měla přečíst o několik let dřív, abych docenila její "kvality."
(4/17)

19 12.04.2017

Zajímavý námět i zpracování. Příběh autistického chlapce Christophera je vyprávěný v 1. osobě, takže se na dění kolem díváte jeho očima s jeho limity. Vidíte, jak to co my vnímáme jako banalitu a denní rutinu - např. cesta metrem nebo jen pobyt s více lidmi na jednom místě - je pro něj nadlidský výkon. A na druhé straně jeho rodiče se svou péčí, snahou a láskou, za kterou nazpět často nedostanou nic. Ta nemožnost své dítě i jen obejmout ....klobouk dolů před všemi, kteří to nevzdávají. Přes vážné téma je ale kniha psána poměrně pozitivně a často i vtipně. Rozhodně doporučuji přečíst.
(4/17)

37 08.04.2017

Taková holčičí oddechovka, která se ale dobře čte a je bez zbytečného balastu, což jsem ocenila. Knížce bych dala tři body, ale líbilo se mi propojení kapitol a citátů na jejich začátku, tak nakonec dávám čtyři.
(4/17)

22 03.04.2017

Sci-fi literaturu mám celkem ráda, ale tato kniha mi nesedla. Děj byl zdlouhavý, kniha postrádala větší spád. Nezaujala mě.
(4/17)

21 02.04.2017

Dát do čtenářské výzvy knihu pohádek byl skvělý nápad a my jsme si Fimfárum se synem před spaním užili díky panu Werichovi nadmíru. Nevím jestli i dítě dokáže v pohádkách zachytit každé spisovatelovo moudro - kterých je v nich nepřeberně, ale jisté je, že se pohádky líbili oběma. A vyhrála samozřejmě Lakomá Barka, kterou miluju nejvíc namluvenou přímo panem Werichem. Pro mě je to srdeční záležitost a připomínka dětství - mně ji na gramofonu pouštěla moje maminka.
(3/17)

45 23.03.2017

Nikdy nevíme kolik času máme a tak je nutné se zamyslet nad tím, aby ho člověk nestrávil cestou "z Brescie do Brescie"............Krásná a smutná kniha zároveň. Remarque mě opět nezklamal.
(2/17)

36 28.02.2017

Vtipná oddechovka. Bylo zajímavé sledovat chlapské myšlení a přístup - občas až udivující.
(2/17)

28 23.02.2017

Po prvních patnácti stranách jsem si nebyla jistá, že knížku vůbec dočtu. Nedá se totiž číst ani lehce ani rychle, ale způsob jakým jsou zde popsány prostředí, osoby a hlavně jejich vnitřní pocity je tak úplný, že máte pocit, že tam jste. Nakonec mě kniha zcela vtáhla a i když nemá klasický děj, bylo mi líto, že jsem na konci. Asi nebude pro každého, ale za sebe doporučuji zkusit přečíst.
(2/17)

26 15.02.2017

První povídka nebyla úplně 100-procentní a uvěřitelná, ale další dvě vše vynahradily.
(2/17)

22 08.02.2017

Kniha mě moc nezaujala, snad jen povídky od Jiřího Suchého, Petra Šabacha a Jiřího Kratochvíla nebyly špatné.
(2/17)

18 03.02.2017