IVANA0123 komentáře u knih
Sedmilhářky jsou pro mě první přečtenou a zároveň nejlepší knihou od Moriarty. Líbily se mi zatím všechny knížky této autorky, které jsem četla - mám moc ráda její styl psaní - ale tato knížka pro mě zůstává nezapomenutelnou.
(8/18)
Kniha se mi celkem líbila. Mám ráda autorčin styl - dokáže skvěle vykreslit postavy i prostředí, takže se člověk lehce stává součástí příběhu a v tomto případě částí rodiny Connie a Rose. A navíc představa volna na kouzelném Ostrově počmáraných blahovičníků a všechny ty dobroty k tomu, no prostě nádhera. Za mě 3apůl*.
(8/18)
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Je to dokonalé antidepresivum a knížku mám trvale po ruce. Tento poklad jsem za dob studií sehnala v antikvariátu a za nic bych ho nedala.
(8/18)
Murakamiho jsem se tak trochu bála a jsem ráda, že jsem si jako první vybrala zrovna Norské dřevo. Ze začátku mi přišel autorův styl trošku zvláštní, ale když jsem se začetla, tak jsem zjistila, že se mi vlastně líbí. Těžko napsat o čem knížka vlastně je - láska, zklamání, smutek, hledání...Jsou knížky, u kterých ale vlastně ani nejde o to, o čem jsou a jak skončí, ale jak plynou. Já jsem u čtení zpomalila, přemýšlela a poslouchala občas Beatles a četlo se mi to dobře, i když ten příběh není zrovna veselý. Ale jsem ráda, že jsem knížku četla teď. Až bude za oknem sychravo, tak by se mi nečetla lehce. Teď si dám od Murakamiho pauzu, ale určitě se k němu ještě vrátím.
A moc se mi líbily některé myšlenky - třeba Toruovo natahování pružiny nebo jak Keiko o sobě říká, že bude raději prvotřídní šktrtátko pro druhé než druhořadá sirka.
(8/18)
Napětí, spád. Začala jsem pomalu, ale posledních sto stran jsem už dala na jeden zátah. Napínavá a uvěřitelná detektivka z dob minulých. Stylem mi to připomíná Malý pitaval... a líbí se mi. Dávám 4,5 hvězdičky.
(7/18)
Hedvábník se mi líbil. Pomalejší rozjezd, rozsah a množství popisů okolo mi u detektivek úplně nevyhovuje, ale zápletka i vyšetřovací dvojice se mi líbili hodně, a tak mi ta délka nakonec až tak nevadila. A líbilo se mi i to množství podezřelých, takže až do konce byla knížka napínavá. Hedvábník je za mě lepší než Kukačka a jsem zvědavá na další díl. Za mě 4*.
(7/18)
Dobře napsaný severský příběh, zajímavá zápletka a vše je nakonec jinak než na začátku vypadá. Ponurou atmosféru výborně dokresluje popis ölandského alvaru a sychravého deštivého podnebí, takže se knížka bezva čte večer pod dekou.
(7/18)
Moc pěkná knížka. Imo stvořil svět a v něm žil Národ. A pak jednou přišla velká vlna a na ostrově zůstal jenom Mau a přízračná dívka Dafné.... a pomohli stvořit Národ znovu. Krásné, pohádkové a taky vtipné vyprávění. A taky trochu filosofické.
"Ano, tu si vezmu s sebou já," odpověděla přízračná dívka, " a abychom ušetřili čas, budeme předstírat, že ta hádka už proběhla a já ji vyhrála, ano?"
"Když za nocí, jako je tato, na konci dobrého dne, vidím zářící stezku nad lagunou, věřím."
(6/18)
Jsem příjemně překvapená, že knížka je naplno srovnatelná s filmem i bez veškerých efektů. A je v ní i něco navíc, co ve filmu nebylo. Se synem jsme si s ní zpříjemnili několik večerů a bylo to moc fajn.
(6/18)
Opět to bylo skvělé. Fulghumovy povídky mám moc ráda. Jsou lidské, laskavé a hlavně u tohoto Pána oceňuji jednu důležitou vlastnost - umí se zasmát sám sobě a nebere se smrtelně vážně - a proto jsou jeho knížky tak fajn. A taky vás donutí se zamyslet nad tím, co je důležité a to je taky fajn.
"Vždycky si tam znovu uvědomím, že je život krátký a já hodlám žít naplno, dokud to jen půjde. Budu se života držet zuby nehty...až do samého konce."
(6/18)
Moc pěkná knížka a tématem je mi velice blízká. Být součástí velké rodiny není vždy snadné. Nikdy nejste sami a nic se neobejde bez rad a komentářů ostatních, ale v tom je asi i to kouzlo - že nikdy nejste sami a nic se neobejde bez rad a komentářů ostatních. A právě o tom je tato kniha. A taky o lásce, soudržnosti a úctě. O tom, že každý potřebuje k někomu patřit a mít někde kořeny.
(5/18)
Pro mě nový autor a příjemné překvapení. Knížka má spád a je uvěřitelná, myslím, že nějak takto to opravdu při vyšetřování chodí. Vyhovovaly mi krátké kapitoly a vše se odehrává tady u nás "doma", takže i známé prostředí. Trochu jsem se ztrácela ve jménech postav, ale to je spíš můj osobní problém, než autorova chyba. Takže pokud už je v tomto žánru někdo přesycen zahraniční produkcí, má tady dobrou alternativu.
(5/18)
Pár knížek o nepořádku, tedy spíš o umění dělat pořádek, jsem v ruce měla a musím říct, že pokud bych měla vybrat jednu, tak tuhle. Dobře se čte, má hlavu a patu a vlastně je i o tom jak udělat pořádek v sobě. Pokud v tomto směru potřebujete nakopnout, doporučuji.
(5/18)
Tohoto autora jsem objevila náhodou a jsem ráda. Připomíná mi trochu P.D. Jamesovou. Skvělá zápletka. Začátek byl možná pomalejší, ale postupně dostal příběh rychlý spád a na konci už nebylo možné knížku odložit.
(5/18)
Občas se mi u některých knížek nedostává hvězdiček a tato mezi ně určitě patří. Miluju Backmanovy knížky, často se nad nimi směju a občas brečím. Někdy to stihnu i během jediné stránky. Babička i Elsa jsou možná "jiné", ale jeho postavy jsou tak trochu jiné vlastně skoro všechny a možná proto jsou mi tak blízké. Vždyť kdo z nás je úplně normální? Ani se mi nechtělo knížku po přečtení odložit, budou mi chybět.
"Je zkrátka potřeba pochopit, že máma představuje řád a babička chaos. Elsa jednou někde četla, že ,,Chaos je sousedem Boha", a máma řekla, že Chaos se odstěhoval do Božího poschodí z jediného důvodu: už nevydržel bydlet vedle babičky."
(5/18)
Tato knížka, stejně jako její jedinečná seriálová podoba, je úžasná. Mám moc ráda veselé a prostořeké hrdinky a v případě Elizabeth Bennetové je toto stoprocentně splněno. Tento příběh patřil a vždy bude patřit mezi mé nejoblíbenější.
(4/18)
Nemám ráda knížky o válce, ale tato knížka je spíš o tom co dělá válka s obyčejnými lidmi a koho dělá z obyčejných lidí. Ve válce člověk přemýšlí jinak a dělá věci, které by normálně neudělal. A hlavně krade lidem možnost prožít normální život. Knížka se nečte úplně lehce, ale je dobré ji přečíst.
(4/18)
Neuvěřitelně silná kniha. Jedno chybné rozhodnutí, které osudově zasáhne celou rodinu a hrdinka, která nechtěně způsobí tolik neštěstí musí snést spolu s hroznými útrapami i obrovské břímě viny. Od této knihy jsem čekala hodně, ale že mě zasáhne tolik, jsem nečekala. Jak směšné a malicherné se pak zdají naše všední starosti...
(3/18)
Knížce dávám 3 a půl hvězdičky za obsah a tu půlku přidávám za krásné zpracování. Četla se dobře a moc se mi líbila Fontána příznivé sudby.
(3/18)
Pro mě horší než HH - tam je ta laťka hodně vysoko, ale lepší než Lovci hlav. Ale jako každý jiný Nesbo se to četlo dobře. Prostě je to pan spisovatel, který umí psát.
(2/18)