Komu zvoní hrana přehled
Ernest Hemingway
Tento neojobsáhlejší román spisovatele, který se stal jedním z pilířů moderního písemnictví, přibližuje osudy Španělska za občanské války. Jeho hrdina, americký učitel španělštiny Robert Jordan, dobrovolník v občanské válce a bojovník proti fašismu, plní mezi partyzány za frontou odvážný úkol. Když přitom pozná dívku Marii, na pouhé tři dny je mu dopřáno prožít novou lásku. V tomto třídenním úseku z Jordanova života vytvořil autor strhující obraz lidských osudů na pozadí válkou zmítaného Španělska, světa zbaveného rozumu i řádu. Mezní situace vypovídá o hloubce postav, a jako vždy u Hemingwaye, o autorově víře v člověka, dobro a spravedlnost, byť vykoupených cenou nejvyšší.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1946 , František BorovýOriginální název:
For Whom the Bell Tolls, 1940
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Komu zvoní hrana. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (198)
Doporučuji všem, kteří kritizují tvorbu pana Hemingwaye, aby si přečetli jeho životopis. Byl těžce raněn v první světové válce, jako reportér se zúčastnil španělské občanské války a za odvahu ve 2. světové válce byl vyznamenán Bronzovou hvězdou.
Jaké hrůzy zažil a viděl!!!
S tím se prostě nedá normálně žít.
A tak vás všechny prosím: Nepitvejte jeho knihy, vždyť poselství je jasné a obzvláště dnes.
Mám pocit, že hrana zvoní nám všem.
Představuji si, že je třeba teď pan Hemingway na návštěvě v salónu Gertrudy Steinové, popíjí daiquiri a je v dobré společnosti Francise Scotta Fitzgeralda, Johna Steinbecka, Pabla Picassa nebo Paula Cézanna.
A nad našimi komentáři se může leda tak pousmát.
čudujem sa, že túto knihu nemám odfajknutú, ale možno sa to stalo niekde pri početných zmenách a úpravách datábazy (?).
samozrejme som ju čítal a mám ju, pretože Hem je pre mňa stále veľmi významný na to, aby som ho ignoroval.
a samozrejme som s týmto dielom bojoval, pretože je to vlastne dosť politický román. Hem v ňom odkryl karty, aby bolo jasné, za koho kope. v čase, keď som to čítal, sa bralo všetko, čo bolo proti Francovi za pokrokové - ale sami sme sa presvedčili, že to ani zďaleka tak nebolo a v mene pokroku sa diali svinstvá rôzneho kalibru.
kniha postavená na silnom príbehu, miestami trochu neuveriteľná a trochu schematická, ale dať to dokopy bolo heroické dielo.
tak sa mi vidí, že práve o tomto diele sa veľa hovorilo ako o vstupenke do klubu nobelistov.
v každom prípade sa to oplatí čítať. raz. a potom pridávať ďalšie Hemove knihy.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Komu zvoní hrana v seznamech
v Právě čtených | 38x |
v Přečtených | 2 855x |
ve Čtenářské výzvě | 245x |
v Doporučených | 152x |
v Knihotéce | 902x |
v Chystám se číst | 709x |
v Chci si koupit | 90x |
v dalších seznamech | 22x |
Štítky knihy
americká literatura Španělsko španělská občanská válka (1936-1939)
Autorovy další knížky
2015 | Stařec a moře |
1974 | Sbohem, armádo |
1966 | Pohyblivý svátek |
2016 | Komu zvoní hrana |
1985 | Fiesta / Stařec a moře |
1) potěšilo mne množství recenzí, věnovaných E. Hemingwayovi, jednomu z největších spisovatelů 20.století a jednomu z jeho nejznámějších románů.
2) podobně jako v případě Milana Kundery dochází k tomu, že jak recenze kladné, tak i záporné, potvrzují jeho mistrovství.
( Těch kladných je samozřejmě a naštěstí víc.)
Na úvod nemohu než opakovat právě Kunderův citát, který jsem použila už v případě novely "Stařec a moře": "Bohatost slovníku není sama o sobě hodnotou: u Hemingwaye právě omezenost slovníku vytváří krásu jeho slohu." To je důvod, proč je Hemingway kritizovaný čtenáři, kteří si potrpí na "bestsellerovou" květnatost slohu a stálé akce. A je to také důvod obliby u těch, kdo jsou schopni vnímat (emotivně, požitkářsky, či jinak), hudbu a rytmus slov i vět, vnitřní monolog postav, jejich psychologii. Tedy něco, co literaturu dělá uměním, na rozdíl od pouhého (byť obratně formulovaného) popisu.
Pro ilustraci uvádím části recenzí, které mne zaujaly.
Například dojemné přiznání:"Kniha je dobrá, ale ne pro mne. A vzápětí: "Je fakt, že některé části se mi vryly do paměti." Na zvolání: "Opravdu, nedalo by se to zkrátit do dvou set stran a některé pasáže (hlavně zdlouhavé vnitřní monology) vynechat?" si dovoluji odpovědět: Opravdu nedalo.
A co mne uzemnilo: "Starce a moře na základní škole si dovolím přeskočit." Vskutku heroické, vzhledem k tomu, že se jedná o jedno z vrcholných autorových děl, skutečnou báseň v próze, kde není ani slovo navíc.
Kladné glosovat nebudu, ty mluví mnohem výstižněji samy za sebe
Jen se připojuji k vyznání: "Naprosto Geniální." a "Tahle kniha ve vás zůstane navždy." Děkuji za ně.