IVANA0123
komentáře u knih
Sluha dvou pánů
Carlo Goldoni
Ve škole jsem řadu knížek z maturitního a doporučeného seznamu povinné četby vynechala a tak si čas od času doplňuju tyto mezery. V případě Goldoniho Sluhy dvou pánů to byla lahůdka. Tato hra má zápletku a navíc je vtipná. Jedna z nejlepších divadelních her, které jsem kdy četla. Teď plánuju ještě divadelní představení a moc se těším. 5*
(12/24)
Paví hody
Jan Štifter
(SPOILER) Když je něco jiné a zvláštní neznamená to nutně, že je to špatné, stejně jako u teto knihy. Čeština a styl autora nemá konkurenci. I když často mluví v náznacích, příběh se před vašima očima odehrává ostře a barevně. Ta kniha v průběhu nabírala na rychlosti a osudovosti nevyhnutelného, až ji už v závěru nešlo odložit. Postupně krásu a romantiku Jelení vystřídalo prázdno v Trutnově a tma a beznaděj Trenčína. A konec? Snad, možná... Vždyť i autor sám jak přiznává vše jen domýšlí a nikdo neví. Z pár střípků těžko složit celou vázu.. Z Jana Štiftera se pro mě stává jeden z mých nejoblíbenějších autorů. 4,5*
(12/24)
Návrat domů
Kate Morton
(SPOILER) Nová autorka a poměrně velká spokojenost. Na to jak je kniha rozsáhlá mi čtení celkem utíkalo. Dvě časové roviny plus vsuvky ve formě knihy čtené hlavní hrdinkou se občas zamotávaly, ale nic to neubralo na čtivosti knihy. Možná by knihu trochu zkrátilo, kdyby některé části příběhu nebyly popsány opakovaně z pohledu dalších a dalších osob, ale zase by se příběh neposunoval a neodkrýval po kouscích, což zvyšovalo napětí. V závěru jsem si několikrát myslela, že už vím, ale vše do sebe zapadlo opravdu až na konci. Příběh tří žen na pozadí rodinné tragédie byl možná zamotaný, ale určitě zajímavý a neotřelé prostředí Austrálie mě taky potěšilo. Celkem 4,5 *.
(11/24)
O čem sní ženy 1
Olga Sommerová
(SPOILER) Tato kniha není příliš veselým čtením. Zpovědi několika žen blízkých autorce jsou velmi osobní až intimní. Osobní výpovědi, jak se vzhledem k autorčině tvorbě dalo čekat, mají čistě dokumentární charakter. Častým společným rysem těchto žen je těžký životní příběh, který začíná většinou už v nelehkém dětství a pokračuje komplikovanými vztahy, jejich rozpady nebo nenaplněním životních snů. Všechny tyto ženy obdivuji za jejich otevřenost. Kniha je zajímavá, přesto se nečte lehce. 4.5*
(24)
Sedm metrů čtverečních
Jussi Adler-Olsen
(SPOILER) Když minulý díl skončil s otevřeným koncem byla jsem nešťastná, protože jsem věděla, že další díl je v nedohlednu a nikdo neví, jak to celé skončí... Jak ráda bych teď byla za otevřený konec s vidinou pokračování. Tahle parta mi bude moc chybět. Pravdou je, že i když byl tento díl dobrý, už to nebylo jako dřív. Za mě bylo málo Asada, Rose a vlastně i Gordona. To jejich bláznivé, nesourodé a přitom účinné vyšetřování a svým způsobem souznění. Ale někdy to tak je, že už autor vyčerpal nápady a musí se posunout dál, no já se budu časem vracet, minimálně k těm nejlepším kouskům. Autorovi za celou sérii patří velký dík a potlesk, užila jsem si to. 4.5*
(11/24)
Konkurz na milence
Simona Monyová (p)
(SPOILER) Už chápu, proč se knihy této autorky tak často čtou, i když obsahově to vůbec nebyl můj šálek kávy. Píše dobře a čtivě, o tom není sporu. Její knihy jsou tenké, žádný balast a odbočování. Ironie nad životy postav, které často směřují jinam a "něco" - vášeň, láska - je unáší tam kam původně nechtěly. Nebo chtěly? Jsou to příběhy ze života a nikomu neslibují šťastné konce. Mně hrdinky - ani skutečná a ani ta vymyšlená - sympatické nebyly a jejich životní příběh se mi vlastně nelíbil, přesto jsem dočetla. Časem, až si budu opět chtít počíst o nefungujících vztazích s pořádnou dávkou ironie a trpkosti, vím kam sáhnout. A možná taky ne, autorka totiž sice píše opravdu dobře, ale názorově s ní nesouzním a z knihy mi bylo smutno. 4*
(10/24)
Jak poznat psí duši
Rudolf Desenský
Tuto knihu jsem si vzala jako inspiraci. Určitě nesedne každému. Ale... Kniha nenaučí psa poslouchat, ale může páníčkovi otevřít oči a ukázat, co dělá špatně - páníček, ne pes. S panem Desenským nesouhlasím ve všem, ale líbí se mi, že se snaží vše řešit přirozenou cestou a vnímáním konkrétního psa. Obdivuju jeho neotřesitelnou lásku k psům i přes veškerá zranění, která mu způsobili a jeho snahu zachránit a dát druhou šanci těm z nich, kterým tu první jejich původní majitelé vzali. Takže, za mě klobouk dolů před tímto člověkem a i když můžu mít na něco názor jiný, má mé velké uznání. Ke knize se pravidelně vracím já i můj pes, její okousané stránky by mohly vyprávět. 4,5*
Tři jablka spadlá z nebe
Narine Abgarjan
(SPOILER) V odlehlých oblastech nebyl život nikdy lehký a lidé v těchto místech byli často odkázaní jen na sebe. Přesto se jim ale dění okolního světa nevyhýbalo a často krutě do jejich životů zasahovalo. Ve vesničce Maran pomalu vyhasíná život. Mladí odešli a ve vesnici zůstává hrstka starých, kteří pomalu mizí se svou vesnicí.. A přesto tato kniha není smutná. Lidé zde přijímají svůj osud tak jak je a dál si v klidu žijí své životy každodenní prací, dodržují tradice a nechávají se ovlivňovat starými pověrami, sny a znameními. Někdo tady psal, že kniha je o ničem, že se v ní nic moc neděje, ale v tom je právě její krása -v klidu, pomalosti a dávno zapomenutých pravdách a osudech. Jediné, v čem jsem se občas ztrácela byly skoky v čase, ale postupně jsem si zvykla, že se minulost a vzpomínky neustále promíchávaly se současností. Ostatně tak jak už to v životě vlastně chodí. Kniha asi nebude pro každého, ale pro mě to je jedna z nejhezčích knih, které jsem v poslední době četla. 5*
(9/24)
Těžké duše
Iva Hadj Moussa
(SPOILER) O čem sní stárnoucí muži? Jak lehce odhadnutelné... a nebo ne? Opravdu jsem se dobře bavila, i když v knize nejsou jen humorné scénky. Řekla bych, že autorce se opravdu podařil napsat příběh ze života a to, že takto jako žena dokázala vykreslit vyprávění z chlapského pohledu... klobouk dolů. Asi nejvíc se mi líbilo, že jsem opravdu cítila z knihy tu atmosféru daného okamžiku - pohodu s klukama na pivu, lásku a nejistotu při rozhovorech se Žofií i smutek z osudových ztrát a průšvihů. A že Johanes zachránil Sáru- tak za to má nespočet bodů navíc. Prostě příběh normálního chlapa se kterým se život nemazlil, ale který se pere dál. Celkem i ty vulgarismy byly na místě. Za mě 5* a doporučení.
(9/24)
Dál nechoď!
Václav Křivanec
Kniha měla díky krátkým kapitolám spád a i námět byl zajímavý, i když si myslím, že málo pravděpodobný. Musím ocenit skvěle vykreslené vyšetřování s řadou slepých uliček a také ústřední dvojice vyšetřovatelů Horn - Bachová mě bavila. Skvěle vykreslené prostředí láká k návštěvě, i když po přečtení tohoto příběhu si nejsem jistá, jestli bych se na vyhlídkách cítila dostatečně komfortně. Jediné co je mi líto a nemám to u detektivek ráda, že od začátku je jasné kdo a závěr je předvídatelný. Přesto se mi kniha líbila. 4,5*
(8/24)
Červená nit osudu
Mirka Skočílková
(SPOILER) Kniha se mi špatně hodnotí. Něco se líbilo a něco vůbec. Moc jsem se na ni těšila, ale očekávané nadšení se úplně nekonalo. První část, vlastně prvních sto stran jsem byla přesvědčená, že s knížkou skončím. Neseděl mi absolutně autorčin styl psaní. Příběh byl nijaký, možná až předvídatelný. Některé úseky příběhu a života rodiny byly shrnuté jen několika větami a vzápětí běžná banální věc byla popsaná do absolutních podrobností. Tato nevyváženost naštěstí postupně trochu zmizela a příběh už plynul tak nějak přirozeněji. Přesto byl pro mě asi až moc překombinovaný a ta červená nit zamotaná příliš. Co na knize oceňuji je krásná obálka a přívětivost postav i příběhu. Pro mě "letní" kniha, která od druhé části byla o poznání čtivější a i přes výtky děkuji za pozitivitu a naději, která z knihy, i přes ne vždy veselé části, dýchá. Za mě 3,5*
(7/24)
Pan Kdybych hledá kamaráda
Pavel Šrut
(SPOILER) Milé, poučné a trochu ztřeštěné. Najít nejlepšího kamaráda je někdy zapeklité. A když vám nejlepšího kamaráda pro dospělost hledá váš nejlepší kamarád z dětství - plyšový pes - může se dít cokoliv.... Ty hrátky se slovy mě bavily a nejvíc mě bavil Pes. Jenom si nejsem jistá tím zařazením do knih pro děti.
(7/24)
Smrtící tajnosti
Robert Bryndza
Napínavější a svižnější - hlavně druhá půlka - v porovnání s předchozím dílem. I v oblasti osobních životů se vše trochu stabilizovalo, jen Erika to má pořád nahoru dolů. Takže nic nového. Za mě tedy spokojenost a s menší pauzu se budu těšit na pokračování. 4, 5*
(7/24)
Chladnokrevně
Robert Bryndza
(SPOILER) Tentokrát jen krátce. Kniha se četla dobře, ale proti předešlému dílu - i přes nadějný námět - mi přišla slabší a trochu překombinovaná. Erika se bohužel vrátila ke svému starému já, takže její snesitelnost opět výrazně poklesla. Na další díl se ale i přes výtky chystám a těším se. 3,8*
(7/24)
Vrány
Petra Dvořáková
(SPOILER) Smutek, nespravedlnost, zlo. Když se místo, které by mělo být vaším útočištěm stane vaší noční můrou, pak nezbývá než uletět...
(7/24)
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
(SPOILER) S touto knihou jsem se na začátku hodně trápila a nemohla se začíst. Absolutně mi nesedl styl, jakým je napsaná. Ale - a tady to ale je opravdu velké ALE - obsahově je ta kniha úžasná. Charlie Gordon je pro mě jedním z nejvíc nešťastných knižních hrdinů o kterém jsem četla. Věčný vyděděnec z normálního života. Tak trochu mi to připomínalo příběh Benjamina Buttona. Až na kratičkou chvilku nikdy nikam vlastně nepatřil a nikdo mu nerozuměl. A dar poznání, který na krátkou dobu získal mu přinesl spíše zjištění, že svět, jehož se toužil stát součástí, je vlastně úplně jiný a ne přátelský a krásný, jak si vysnil. A celou knihou se tak trochu táhne myšlenka, zda je lepší na chvíli něco získat a o vše opět přijít, než to nezískat vůbec. A i když si myslím, že Charlie svůj dar rozhodně nepromarnil, šťastným ho neudělal. A tak musím přiznat, že přestože to pro mě nebylo snadné čtení, jsem ráda, že jsem dala knize šanci. 4,5*
(6/24)
Mizení
Jiří Březina
(SPOILER) Opět skvěle vymyšlený příběh i zápletka. Z původně jasně rasistického zločinu se stal daleko komplikovanější a propletenější případ, který jen postupně získával obrysy a začali se objevovat skutečnosti temnější než by kdo čekal. Díky několika drobnostem a jedné velké náhodě, kdy se setkali dva staří známí, se protnuly dva případy nebo spíše dvě linie jednoho. Závěr prozrazovat nebudu. Za mě jde kvalita autorových knih rozhodně stále vzhůru a já se chystám na další díl. Doporučuji. 5*
(6/24)
Café Groll
Jan Štifter
Krásná kniha, díky které jsem objevila úžasného autora. Jeho styl je naprosto fascinující, knihu jsem nemohla odložit. Vůbec by mě nenapadlo, že by někdo napsal tak úžasnou knihu o "vykřičeném domě". Při čtení mi v uších zněl hlas pana Kaisera, kterým promlouvá ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Přesně takovou atmosféru ve mně příběh o Café Groll vyvolával. Doba dávno zavátá časem se objevovala ve vzpomínkách stárnoucího lékaře se vší krásou, neřestí i touhami. Druhá rovina příběhu už byla méně barevná a smutnější. Ovšem největším šokem pro mě byl závěr knihy. Tady se veškerá poetika vytratila a zůstal jen... smutek. Úžasná kniha, krásný styl 5*
(5/24)
Vzplanutí
Jiří Březina
Moje třetí setkání s Tomášem Volfem a řekla bych, že díl od dílu je série lepší. Už minulé Promlčení mělo zajímavou zápletku a i tento díl byl super vymyšlený a propracovaný. Líbilo se mi střídání vyprávění v deníku a současnosti. Tomáš přichází na nové místo jako outsider a "protekční" týpek a musí dokázat co v něm jen nejen svým novým kolegům, ale i sám sobě. Vyšetřování bylo skvěle popsané a nejvíc mě zaujala "rekonstrukce" činu provedená s pomocí Technického ústavu požární ochrany. Velmi povedený a napínavý díl série a já se těším na další. 5*
(5/24)
Inspektor s velkým mozkem
František Niedl
Opět jsem spokojená a autorův humor pevně spjatý s postavou inspektora Prévita mi bude chybět. I v této knize dokázal vtipně rozlousknout několik případů a přivést do varu nejednoho svého nadřízeného. Timothy se od prvního dílu změnil, přesto podstata jeho postavy zůstala naštěstí stejná. Jen závěr knihy už tak vtipný nebyl a dost přitvrdil, což mi bylo líto, ale jako celek mě kniha bavila. 4.5*
(5/24)
