IVANA0123 komentáře u knih

Začátek byl malinko krkolomný, ale děj se postupně rozbíhal a myslím, že kniha dokázala celkem dobře popsat skutečná vyšetřování, kdy zdánliví podezřelí postupně vypadávají ze hry a vyšetřování se znovu a znovu vrací na začátek. Pro vyšetřovatele frustrující, pro čtenáře to rozhodně zvyšovalo napětí. Vyšetřovatelka Laura Linhartová mi perfektně sedla, k jejímu parťákovi Adamu Beneši si budu muset trochu hledat cestu.. Celkově byla kniha napínavá, možná bych ocenila chvilkami méně balastu, ale vynahradil to samotný námět, který byl netuctový. Závěr jsem sice odhadla, ale i tak se mi kniha líbila a na další díly se těším. 4,5*
(6/23)

53 04.06.2023

Kniha je nádherná, i když jsem její konec probrečela, musím to přiznat. Občas se při čtení do knihy natolik vcítím, že se stane mojí součástí. Čím krásněji a barvitěji autor příběh vypráví, tím snazší to je a tím těžší loučení a odcházení od milovaných postav. A tato kniha je jednou z nich. Jak lehce jsem si přisvojila rodinu z La Amistadu. Obzvláště maminku Beatriz ve všech jejích podobách. Musela jsem obdivovat její laskavost, lásku, odvahu i energii a sílu, kterou v sobě nakonec vždy našla. V zrcadle vzpomínek Francisova Moralese mladšího jsem si s touto rodinou prožila jejich radosti i strasti v průběhu několika desetiletí, na pozadí řady historických a společenských událostí. Rozhodně to nebylo poklidné a bezstarostné období a jen díky soudržnosti, vnitřní síle a odvaze se většině těchto událostí rančerská rodina ubránila. A nejen úžasný příběh, ale i myšlenky, které se z knihy vynoří, vás chytnou za srdce.
Jsem na konci a jak se praví v příběhu, i když něco skončí, svět okolo se nezastaví. A já začnu číst další knihu, ale na Franciskův a Simonopiův včelí příběh budu ještě dlouho vzpomínat. A musím se někdy někde rozhodně projít sadem plným rozkvetlých pomerančovníků... Moc doporučuji, ke knize se určitě vrátím. 5*
(5/23)
" Ať už čas plyne pomalu, nebo rychle, vždy plyne se stejnou jistotou, zrnko písku po zrnku, až nakonec nadejde očekávaný den."

52 22.05.2023

Poučně a zábavně o penězích, aneb jak se naučit přežívat od výplaty k výplatě v plusu. Každý ví a zná, jak by se to mělo dělat a čemu se vyhnout, ale... Malé poučení, hlavně takto zábavným způsobem, rozhodně není na škodu. Knížka je krásně zpracovaná a vhodná jak pro dospělé, tak i větší děti a spořící prasátko, které je často spíš obětním beránkem, je skvělé. Moc jsem se bavila a moc doporučuji. 5*
(5/23)

40 15.05.2023

Tak toto se mi hodně líbilo. Po dlouhé době si chci koupit knihu, přestože jsem ji právě dočetla. Chtěla bych ji mít doma a kdykoli se vrátit a znovu se začíst. Autorčin styl mi tak trochu uhranul. Žádný závratný děj, jen běžné starosti jedné běžné rodiny a přesto se mi od knihy nechtělo. I vážné téma dokáže autorka podat s nadhledem a každou chvíli se usmějete nad nějakou mimopoznámkou. A hlavně jsem si zamilovala Josefínu. Ta mile naivní postavička se mi vtiskla do srdce. Možná to bude tím, že Josefína je jako koprovka a já koprovku miluju.... Doporučuji. 5*
(4/23)

45 28.04.2023

Obsah knihy jsem znala jen rámcově a zjistila jsem, že ji mám v hlavě úplně jinak a vždy jsem si myslela, že oni byli dva. Ten pravý princip rozuzlení mě nenapadl. Styl knihy mě bavil, jen jsem si v kreslené verzi občas postavy pletla, některé mi připadaly hodně podobné. Byla to prostě taková propracovaná anotace a mně se moc líbila. Ještě mě čeká tento slavný horor ve dvojjazyčné verzi a možná si najdu i nějaké povedené filmové zpracování. Bavila jsem se, 4*.
(4/23)

40 24.04.2023

(SPOILER) Když jsem se v prvních několika kapitolách trápila a nemohla se začíst, vůbec jsem netušila, že na konci knihy mi bude líto, že končí a že ji musím odložit. Styl, kdy každá kapitola měla jiného vypravěče, mi na začátku trochu vadil. To přeskakování nejen v ději, úhlu pohledu, ale i v čase často o několik let. Navíc strohost, s nevýraznými emocemi mi připomínala spíše reportáž a až literaturu faktu, než beletrii. Ta první půlka byla prostě šedá. Šedá jako beznaděj a popisovaná Ostrava. I postavy byly šedé. Žádná vyloženě kladná a žádná úplně záporná. Každý si nesl své břímě, své poranění. Válka, režim nebo opuštění rodinou poznamenala nejednu generaci té doby. A já jsem si jen těžko hledala tu, ke které bych se mohla v knize přimknout, která by se mi líbila.
A pak najednou kniha rozkvetla. V tu chvíli, kdy se Sotiriiny nohy poprvé dotkly moře. V tu chvíli, jakoby do sebe vše zapadlo a vše se rozjasnilo. Objevily se barvy, vůně, svěžest, slunce. Emoce a radost. A jakoby hlavní hrdinka konečně našla kořeny a temperament svých předků a pochopila je - i když v jiné části své původní vlasti. Strohé věty se změnily v kouzelný popis řeckých městeček a krajiny. Bíle natřené domky zářily ze stránek knihy a svěží vánek lákal se zasnít a vidět před sebou vlnící se hladinu tak modrou, až je potřeba přivřít oči.. V této části mě kniha unášela na jih a já ji nechala.
Kniha byla prostě krásná, i když často smutná. Také se mi líbilo, jak se u postav postupně i s věkem ztrácely a smývaly rozdíly jednotlivých generací. Jak teprve jako starší začali chápat svět rodičů a našli si k sobě navzájem cestu. Jak znovu dokázali být šťastní.
Každý národ má dějiny, které jsou smutné a na které třeba není zrovna hrdý, přesto jsou tyto výlety do minulosti fascinující a autorce se podařilo dějiny českých Řeků popsat velmi zajímavě. Myslím, že se ke knize budu vracet, zanechala mě plnou emocí a za to autorce moc děkuji. 5*
(4/23)

55 19.04.2023

Klasika úplně jinak. A nejen forma, ale i jiné místo a čas, jen děj a postavy se nezměnily. Trochu jsem si musela zvykat, že Julie jezdí na motorce nebo že Romeo bojuje s katanou. Ono to formě mangy tak nějak prostě odpovídá, s tím se musí člověk smířit. (Stejně jako černobílé provedení, které je pro klasickou mangu typické - jak jsem byla poučená). Možná tato forma mladé čtenáře ke klasice přitáhne a přijde jim víc srozumitelná a současná. Já jsem si knihu přečetla, nebo spíš prohlédla a přiznám se, že zůstanu věrná klasice, přesto si nemyslím, že je tento styl špatný, pokud zaujme a přitáhne děti ke čtení. 3,5*
(4/23)

37 16.04.2023

Tak tuhle knihu jsem teď potřebovala. Moc jsem se bavila. Nemůžu říct, že bych přímo brečela smíchy, ale většina knihy byla milá a úsměvná. Občas byl děj sice proložený vážnějším tématem, ale vždy tak nějak odlehčeně. Sebeironické vyprávění několika čtyřicátníků, kteří se perou se svým životem a snaží se splnit si své sny nebo někdy jen prostě přežít, se mi četlo skvěle. Možná naděje, že to nakonec dopadne, správná dávka humoru a hlavně přátelství je nakonec udrželi nad hladinou každodenních starostí, zklamání a omylů. Už se těším na další autorovu knihu, protože jeho styl mi neuvěřitelně sedl. 5*
(4/23)

46 05.04.2023

Autorku jsem si oblíbila už od první knížky. Ta první mi sice byla malinko bližší, ale i tato je skvělá. Debbie se se svým životem pere a snaží se zapadnout, což se jí často nedaří nebo ji to stojí neúměrné množství sil. Nakonec ale zjistí, že se jenom prostě snaží vpasovat do role, která jí není vlastní. A když konečně přijme, že je prostě taková jaká je, začne si život konečně užívat.. Myslím, že kromě toho, že je kniha krásně nakreslená a napsaná, tak může pomoct v tomto uspěchaném světě pár ztraceným duším, které tato extroverní doba válcuje. Krásná komiksová kniha, jejíž autorka už patří mezi mé oblíbené. Těším se na další. 5*
(4/23)

43 02.04.2023

(SPOILER) Bohužel nedočteno. Na knížku jsem se těšila, chtěla jsem si dát nejakou milou oddechovku, ale po cca 80 stranách vzdávám. Styl je sice čtivý, ale nezaujal mě vlastní obsah. Možná proto, že v knížce nebyla postava, která by mě vyloženě zaujala. Nevěrný manžel, vypočítavé děti a nerozhodná Helena. Možná Helenina kamarádka Martina mi sedla, ale ta zde fungovala jako vedlejší postava... Prostě jsem se s autorkou nepotkala na té správné vlně. Knihu nehodnotím, nebylo by to objektivní.
(4/23)

Krásné ilustrace v příběhu, který připomíná pohádku o ošklivém káčátku v říši stromů. Autorka tak nenásilně ukazuje dětem rozdíly mezi jednotlivými druhy stromů. Knížka je krásná, jen je příliš velká na výpravy za poznáním. Do batůžků by byla lepší její menší verze. 5*
(3/23)

42 19.03.2023

Dočteno a hned dvakrát po sobě. A napodruhé už jsem nemusela koukat do překladu, což bylo fajn. Tyto dvojjazyčné knihy mi přijdou super, protože i když tu a tam nevíte, tak vás v dalším čtení neodradí věčné hledání slovíček ve slovnících. Co bych vytkla, je chybějící výslovnost u slovíček, které jsou v poznámce. Vím, že je k dispozici i audioverze, ale ne každý ji má pořád k dispozici. Jinak spokojenost. 4*
(3/23)

40 15.03.2023

Potřebovala jsem oddychovku a tento příběh to splnil na jedničku. Dívčí román jsem už nečetla dlouho a překvapilo mě, že mě to bavilo. Příběh je situován do prostředí narodniho parku a kromě nezbytných problémů s láskou se musí hlavní hrdinové popasovat i s tím, co jim přinese cesta v divočině. Docela přiznávám, že by mě tento výlet, tak jak byl popsán, lákal. Prostě romantika a nostalgie a být mladší, bude kniha v mých TOP. 4,5*
(3/23)

46 11.03.2023

Pocity a emoce z této knihy ve mně zůstanou ještě hodně dlouho. Číst ji ve chvílích, kdy bych sama měla takový problém, přiznávám, že bych ji nejspíš nedočetla. Tak silně na mě působila. De Vigan je pojem a na DK velmi oblíbenou autorkou a já jsem její knihy dlouho odkládala. Občas to tak mám, když se na něco těším a bojím se, abych nebyla zklamaná. Teď vím, že jsem udělala chybu a měla začít s jejími knihami dřív, protože jsem se zbytečně připravovala o skvělou autorku. A to i přesto, že to rozhodně nebylo radostné čtení. Její styl je přímý, bez zbytečného slovíčkaření a natahování děje, bez příkras.
SPOILER Thibault a Mathilda - dva příběhy, dvě osamělé duše uprostřed města přeplněného lidmi - paradox, který je tak běžný v dnešní době, až je z toho smutno. Prázdnota mezi lidmi a neuvěřitelně tempo dnešní doby válcuje a dělí lidi na ty silnější a ty slabší. A jen málo stačí, aby něco nebo někdo zatlačil a rázem se z vás stává člen té druhé a obrana není nebo vyžaduje neúměrné množství sil, které již kolikrát není kde brát. Jak mě při čtení svíral pocit nespravedlnosti a chtělo se mi až křičet... , ale kde chybí naděje, ani křik nepomůže. A někdy ani stříbrný rytíř....
Těším se na další knihy. 5*
(3/23)

37 09.03.2023

Pěkné obrázky a úsměvný příběh o pravidlech, která jsou nutná, ale občas je třeba je porušit. Velké sympatie má paní Kábrtová. Jenom se bojím, že malí čtenáři budou při první návštěvě knihovny zklamaní, že tam někdo chybí.. Milá jednohubka pro malé děti.
(3/23)

38 04.03.2023

Ve filmové verzi jsem tuto klasickou detektivku viděla nesčetněkrát, ale četla jsem ji teď poprvé a mohla si v klidu projít všechny výpovědi a dedukce geniálního Poirota i několikrát po sobě.. a přijde mi neuvěřitelné, jak je vše perfektně propojeno, sama bych na všechny možnosti nikdy nepřišla. Hercule Poirot byl geniální, protože Agatha Christie byla geniální. A pravdou je, že Vražda v Orient-Expresu patří k jejím nejlepším. 5*
(3/23)

59 04.03.2023

Už při prvních kapitolách mi došlo, že i tento příběh jsem kdysi četla, ale vybavil se mi jen rámcově, a protože se mi kniha četla dobře, pokračovala jsem, abych si příběh připomněla i s podrobnostmi. Vyšetřovací tým jsem si oblíbila. Hlavní hrdinka je sice trochu divný pavouk, ale vzhledem k minulým událostem se není co divit a hodně mi sedí i její kolegové z oddělení. Ona sama by se potřebovala zdokonalit v umění diplomacie, i když v jistých okamžicích její neschopnost se ovládnout úplně chápu. A námět tohoto dílu se také povedl - jak rychle se z oběti stane zločinec a je zločincem v pravém slova smyslu? Jistě je, ale kdo za tu změnu může a jak silný musí být člověk, aby ho okolnosti nesemlely a on vydržel.. Díl, který je plný nespravedlnosti a ústrků na všech úrovních a mě moc bavil. 4,5*
(2/23)

53 27.02.2023

Na střední škole jsem některé knihy nestihla a možná je to dobře. Vidím to na svém synovi. Oba jsme teď přečetli Revizora a každý z nás si odnesl něco jiného. On povinnou četbu, zato já jsem se výborně bavila - nad lidskou hloupostí, podlézavostí a klanění se "moci". Ale zároveň mě děsil fakt, jak je hra pořád aktuální. Ani po x-letech se nic nezměnilo. Mocní ovládají svět, který je plný pokrytectví a lidská hloupost a zaslepenost jsou nejspíš večné. Rozhodně si teď najdu Revizora ještě v divadelním provedení a už se na to moc těším. Velké nadšení 5*
(2/23)

54 25.02.2023

Vím, že se budu opakovat, ale knížky pana Čecha mě vždy dostanou. To množství emocí, které do svých kreseb dokáže dostat je neskutečné. Vykreslit takto radost, smutek, naději, sny i lásku dokáže málokdo. Občas by mě zajímalo, jak tyto knihy působí na děti. Mě dostaly Lodičky a Třešně, jedny smutné, druhé šťastné. A nejkrásnější jsou jeho města... Prostě nádhera, která chytne za srdce. 5*
(2/23)

41 22.02.2023

Přestože jde o naučnou knihu plnou faktů a historických poznámek, četla se velmi dobře. Je poznat, že autor má ke Kopanicím velmi vřelý vztah i k celému kultu bohyní. Zajímavé je, že předkládá materiály, které schopnosti bohyní potvrzující i vyvrací. Závěr si každý musí udělat sám. Jisté je, že ať byly bohyně jakékoli, jejich vědomosti a schopnosti děděné ústně z generace na generaci, byly jedinečné a jako skvělé bylinkářky a "psycholožky", dokázaly pomoci a dodat naději velkému množství lidí a to má rozhodně velkou hodnotu. Je škoda, že tento fenomén byl často až násilně potlačen a nezůstal zachován.
První část knihy se mi líbila víc, druhá část se již více opakovala, ale i tak byla poměrně zajímavá. 4,5*
(2/23)

"... Odříkává to, co už nesčíselněkrát mnoho jejích rodových předchůdkyň. Zvuk slov plyne, oči vidí do daleka a mysl až do hlubin duše.... Horký vosk zasyčí ve studené vodě. Vytvoří roztodivné tvary vypovídající o tom, co umí přečíst jenom bohyně....."

41 19.02.2023