IVANA0123 komentáře u knih

Většinu knih Patrika Hartla mám prečtenou a musím říct, že za mě jsou Gazely velmi povedené. Zařadila bych je hned za Prvoka, Šampona... Nebo možná i na stejnou úroveň. Jsou sice trochu vážnější, ale i tak jsem se u knihy dobře bavila. První tři kapitoly mi vyhovovaly asi víc než ta poslední společná, ale v té do sebe zase všechno pěkně zapadlo. Všechny tři hrdinky mi byly blízké, možná i tím, že řešily podobné životní období. A hlavně se mi líbilo, že se přes všechny nakumulované problémy nevzdávaly. Prostě najít kamarádky, které se navzájem podrží, je vždy životní výhra. Takže za mě i přes nedořešené konce pozitivní kniha, kterou jsem si užila. 5*
(2/24)

37 10.02.2024

Napínavé a drsné. V první půlce jsem trochu plachtila mezi křestními jmény, příjmeními a hodnostmi vyšetřovatelů, ale zvykla jsem si a v druhé půlce už mě tyto drobnosti nerušily. Sem tam byly některé náhody sice méně uvěřitelné, ale zajímavý námět i skvělé vykreslení prostředí a postav mi vše vynahradilo. Autor rozhodně píše čtivě, jeho styl mi trochu připomíná mého oblíbeného DD a po jeho další knize se určitě podívám. 90%
(2/24)

38 04.02.2024

Styl Knihy se mi nelíbil. Andersenovy pohádky jsou v této knize převyprávěny stroze a popisně. A postrádají veškeré kouzlo, které v jiných verzích mají. Hvězdičku přidávám za ilustrace a za příběhy, které jsou méně známé a v některých knihách jsou vynechané. Za ty jsem ráda. Škoda té formy... 3*.
(1/24)

29 30.01.2024

S knihou jsem v určité části trochu zápasila. Děj se začal stávat rozvláčným, plným podrobností, které knihu uměle nastavovaly. Skoro jsem měla pocit, že autor chce čtenáři ukázat, jak bezvýchodné a plné slepých uliček bylo vyšetřování soukromého detektiva. Posledních 150 stran se ale vyprávění rozběhlo a dočetla jsem ho na jeden zátah. Na druhou stranu námět knihy i autorův napínavý styl se mi moc líbil. Kniha rozhodně stála za přečtení. 90%.
(1/24)

34 14.01.2024

Tyto pohádky miluju. Fiškus je lotr, který neustále vyvádí kočičí nepravosti, ale miluje dědu Pettsona, který by pro něj udělal cokoli. Občas je pro oba společné soužití náročné, ale kocourek i děda nakonec zjistí, že když toho druhého nemají u sebe, je jim smutno. Příběh je milý a vtipný a hlavně ho skvěle doplňují úžasné ilustrace, bez nichž by bylo vyprávění poloviční. První knihu jsem objevila, když byl syn malý a dodnes ráda vzpomínám, jak jsme si ji četli. A tento díl mě nadchnul naprosto stejně. 100%
(1/24)

34 01.01.2024

Letos jsem si k Vánocům nadělila ke čtení tuto krásnou vánoční knihu a jsem nadšená. Ty pohádky jsou milé a veselé. Žádný smutek nebo slzy. Prostě dokonalé příběhy pro pohodové čekání na Vánoce. Nádherné ilustrace, jak už to u Disneyho pohádek je. Dětem se určitě bude líbit. 5*
(12/23)

33 29.12.2023

Tenká knížečka Jiřiny Heroldové, později Šiklové, se bez problémů vyrovná mnohem obsáhlejším a novějším knihám o rodinných vztazích. Od autorky jsem doposud četla jen články a rozhovory v časopisech, které mě vždy zaujaly nadhledem a také smyslem pro humor. Tato kniha je stejná, jen autorčin mladší styl ještě není tak odlehčený. Přesto je kniha napsaná velmi zajímavě. Autorka radí, jak je možné si od problémů a konfliktů udržet odstup a řešit je "s nohama na zemi a otevřenou myslí". Ráda se k ní budu vracet. 4,5*
(12/23)

31 28.12.2023

Knížka se mi líbila. Sice jsem se trochu sekla kolem strany sto, ale pak se děj opět rozběhl a druhou část jsem si užívala, i když to byla chvílemi ta méně radostná část. Celkově je to takové smutnoradostné vyprávění o boji, který sice nelze vyhrát, ale dá se hrát alespoň s hlavou vztyčenou - dokud síly stačí. A Jiřka se Zdenou to rozhodně vzdát nemíní. Nejde jinak než jim fandit, i když jsou to babky ztřeštěné... Hlavně, když na to člověk není sám. 90%
"A že spolu něco vyvedou? Že se opijou nebo zhulej? I kdyby je to mělo stát život, je to jejich život."
(12/23)

39 20.12.2023

Vybrala jsem si ji kvůli názvu a obálce a známá mi řekla, že je skvělá. Je. Je skvěle napsaná. Tak že ji nedokážete přestat číst a nedokážete jít spát. Dostanete se do naprostého pekla a jenom si přejete, aby jste knihu už mohli zavřít. Ale když to uděláte, stejně ji zase otevřete, protože chcete vědět, že je konec a že se vše vyřeší. Na knihách je často poznat, když je z pera lidí, kteří jsou z oboru a ví o čem píší. Na druhou stranu je o to šílenější vědět, že i takové věci se dějí. Ke knize se vracet nebudu, obávám se, že se mi stejně nepodaří dostat ji ještě dlouho z hlavy, přesto ji hodnotím vysoko, protože autorka odvedla skvělou práci. 95%
(12/23)

38 15.12.2023

Dočteno a musím říct, že se mi dvojka líbila možná víc než jednička. Jitka už není tak nejistá, stojí nohama pevně na zemi, ale pořád si hledá své místo a lásku. Styl Stanislava Rudolfa mám moc ráda. Jeho hrdinky jsou normální holky, které mají své starosti a občas provádějí hlouposti, ale nejsou to žádné Nanynky, které se hroutí při prvním neúspěchu. A navíc jsou jeho knihy vtipné, což bývá u dívčích románů vzácné. Jeho knížky mě provázejí už dlouho a ráda se k nim vracím. A tato se mi líbila hodně. 90%
(12/23)

38 13.12.2023

Vím, že je to horor, ale já jsem konec knihy probrečela. Strašné napětí, bezmoc a strach o Donnu a Tada.. To jediné jsem u knihy cítila. Ty ostatní linky mě spíše zdržovaly a měla jsem chuť je přeskakovat. Toto rozhodně nebyla kniha pro předvánoční čtení. A nejhorší byla ta reálnost příběhu. Psi miluju, ale Cuja jsem nenáviděla , i když za nic vlastně nemohl. Za mě 4* a vím, že ke knize se už nikdy nevrátím.
(12/23)

39 12.12.2023

Úžasná knížka, řekla bych že letošní TOP z toho co jsem přečetla. Hlavní hrdinka, která si vždy stála za svým, je hodna velkého obdivu - to jak se znovu a znovu prala s nepřátelstvím a překážkami kolem sebe i ztrátami, které jí život připravil. I když je její příběh smyšlený, odkazuje jistě na mnoho jí podobných žen, které se nevzdaly a díky kterým můžeme být dnes tam, kde jsme. Elizabeth Zottovou si přidávám mezi nejúžasnější literární hrdinky, i když musím přiznat, že jednu postavu jsem si zamilovala ještě víc a tou je Mad. Úžasná, vtipná i smutná.... taková je kniha Lekce chemie a já dávám 98%
(12/23)

36 10.12.2023

I tento díl se mi líbil, i když musím říct, že první a hlavně druhý díl byly za mě lepší dějově i celkově propracovanější. Přesto se i tady objevilo pár úsměvných detailů a ilustrace jsou opět naprosto skvělé. Celkově jsou knihy o Mortině nadprůměrné a snad se objeví i další díly. Doporučuji 4,5*
(11/23)

37 22.11.2023

Absurdní, bláznivé, chvílemi mimo tak, že mi to hlava nebrala a přesto jsem se bavila a kniha se mi líbila. A nejdůležitější info - až budu stopovat, tak ručník s sebou.. 4*
(11/23)

44 18.11.2023

Jiřího Březinu si zařazuji mezi oblíbené autory. Neuvěřitelně napínavý příběh, který je vyprávěn ve dvou časových rovinách, nás přivádí do míst a doby, ke kterým se nikdo moc nevrací a o kterých nikdo rád nemluví. Příběh o odplatě a vině. Kdo má právo být soudce a zda je souzený ten, který si to po právu zaslouží... Právo bylo a je vždy na straně vítěze, ať už je to spravedlivé nebo ne. A v každém člověku je jistá míra zla, strachu i odvahy a nikdo neví, jak velká a jak by se sám zachoval v danou chvíli. Skvělá detektivka, která vzbuzuje otázky... 5*
(11/23)

47 06.11.2023

Milá kniha, možná zbytečně opomíjená. I já jsem na ni narazila jen náhodou. Celkově je to jen obyčejný příběh obyčejné rodiny, vyprávěný ovšem neobyčejným způsobem. Pohledem malé Marjánky. Svýma dětskýma očima vidí svět jinak než dospělí a každou událost, ať už rodinnou nebo společenskou komentuje a vysvětluje s dětskou naivitou, často s úsměvným a odlehčeným rozřešením. Je škoda, že my už ten dětský nezkažený pohled na svět nemáme. Svět by byl určitě kouzelnějším a hezčím místem.. Děkuji autorce za milou, odpočinkovou knihu. 5*
(10/23)

41 31.10.2023

Styl Adler-Olsena mám moc ráda. Tyto povídky byly ale trochu jiné, i když nemůžu říct, že špatné. Možná mi nesedly tolik, protože mi postavy nebyly nijak sympatické a celé mi to přišlo takové zlé a ironické. Přesto musím ocenit, že náměty byly neotřelé a celkově se kniha četla rychle. První povídka byla trochu zdlouhavější 3*, ta druhá byla akční a živější a hodně nápaditá 4,5*. Celkově 3,5*
(10/23)

42 30.10.2023

Chvílemi jsem měla pocit, že knihu napsali dva různí autoři. Jeden, který napsal hlavně první kapitoly, se neustále opakoval a utápěl se v mnohonásobných přirovnáních, kterých bylo v některých větách tolik, že jsem je přeskakovala a po třetí kapitole jsem byla rozhodnutá knihu odložit. Pak vzal naštěstí pero do ruky ten druhý a příběh dostal spád a začal se rozvíjet. Pod taktovkou toho druhého jsem už knihu neodložila a dočetla na jeden zátah. Takže za mě námět a zápletka za 5, ale styl tak za dvě hvězdičky, což mi dává 3,5*. Autora nezavrhuji, jen doufám, že v příštích knihách bude méně umělého balastu.
(10/23)

39 23.10.2023

Víly, dvě kamarádky na prázdninách a pohádka o záchraně pohádkového světa. Dokonalá kombinace pro malé slečny. A ještě se u knížky můžou začít učit barvy. Moc pěkné 5*
(10/23)

34 20.10.2023

(SPOILER) Krámek s fantazií je léčivé místo, které v našem světě chybí a přitom by ho bylo třeba. Ale stejně léčivá může být i tato knížka, když se do ní ponoříte a budete vnímat její poselství. Každý v životě někoho ztratil, přišel o svůj sen svojí nebo cizí vinou a každý se s tou ztrátou musel vypořádat. Jenže není vždy snadné tuto ztrátu překonat a přijmout ji a často zůstává uvnitř nás zasunutá a "zapomenutá" a nedovolí nám jít dál tak, jak bychom chtěli nebo mohli. A toto by nás krámek mohl naučit.. ale protože není, budeme muset sami najít slova odpuštění a omluvy.. a snad se pak dočkáme svého "objetí". Krásná kniha o životě jaký je, občas smutný a občas veselý a laskavý. 4.5*
(10/23)

39 17.10.2023