Šepot v bouři
Aleš Novotný
Pochopíme někdy, jak některý věci, na kterých tak moc lpíme, jsou bezcenný, a ty, kterých si máme skutečně vážit, bereme jako pohou samozřejmost? Po náhodném návratu do rodné vsi Michal netuší, jak dramatické chvíle ho čekají. Musí čelit nejen bolestivým vzpomínkám, ale také se vyrovnat s naprosto nečekaným rozuzlením a odhalením strašlivého tajemství, které po tolika letech vyplouvá na povrch. Tohle byla ta nejpodivnější podoba naděje, jakou jsem kdy spatřil. Naděje, ty dvířka v naší mysli, který dokážeme pootevřít natolik, abychom vklouzli dovnitř a pořádně za sebou zabouchli. Naděje, ve který se chceme ztratit. A přesně takovou jsi tu po sobě zanechala…... celý text
Přidat komentář
Je mi to líto, ale musím říct, že mě kniha moc nechytla. Myslela jsem, že ji odložím, ale cca v půlce se to zlomilo a nakonec to celkem šlo.
Já ani nevím, co mi vlastně vadilo, možná styl vyprávění....
Ale abych jen nekritizovala, líbilo se mi roztávání Michala a otce, celkově jeho snad postupná přeměna.
Jako první se musím přiznat, že mi kniha bohužel nesedla, ale zvládla jsem ji přečíst během jednoho dne, byla to taková jednohubka. Začátek mě velice potrápil, ale druhá půlka knihy byla už lepší. Co musím pochválit, tak velice krátké kapitoly, to mám prostě ráda. Kniha je o smrti milované osoby a vnitřním boji, také o velkém kamarádství. Příběh silný to byl, hodně jsem z knihy cítila opravdu tu atmosféru, která tam byla a i tu "úzkost" kterou hlavní postava v sobě nesla. Komu se líbí takové příběhy doporučuji. Vám určitě sednout může. (mě například nesedí, ani kniha Zuzanin dech nebo Vrány a hodně lidem se knihy líbí) 2,5/5*
Chvílemi jsem měla pocit, že knihu napsali dva různí autoři. Jeden, který napsal hlavně první kapitoly, se neustále opakoval a utápěl se v mnohonásobných přirovnáních, kterých bylo v některých větách tolik, že jsem je přeskakovala a po třetí kapitole jsem byla rozhodnutá knihu odložit. Pak vzal naštěstí pero do ruky ten druhý a příběh dostal spád a začal se rozvíjet. Pod taktovkou toho druhého jsem už knihu neodložila a dočetla na jeden zátah. Takže za mě námět a zápletka za 5, ale styl tak za dvě hvězdičky, což mi dává 3,5*. Autora nezavrhuji, jen doufám, že v příštích knihách bude méně umělého balastu.
(10/23)
Jako, začátek mě skoro vůbec nebavil, až jsem to chtěla vzdát. Nicméně jsem ráda, že jsem to vydržela, protože druhá půlka knihy stála za to. Za čtyři pěkné hvězdy. :-)
Kdyby mi bylo o dvacet let míň a byl bych pořád mladým rozhněvaným mužem, asi by ve mně to okázalé utrpení hlavního hrdiny nad ztrátou milovaného člověka dokázalo vyvolat aspoň nějakou emoci, ale bohužel. A nefunguje ani to "strašlivé tajemství", takže ve výsledku je to jen slušně napsaná nuda.
Překvapivě silný příběh o smrti, přátelství, lásce, křivdách a usmíření, vyprávěný vyzrálým vypravěčským stylem;poetika střídá popis syrové reality.
Jen toho ukřivděného bolestinství hrdiny, podporovaného alkoholem bylo trochu příliš.
Autor snad chtěl tím zdůraznit že chlastánim se ztráta milovaného vyřešit nedá a určitě ho nevrátí zpět mezi živé.
Kniha mě zaujala obalem,ale během prvních stránek i způsobem jak je napsaná. Trochu mi trvalo než jsem si zvykla na Michalovo pití. Ale určitě zkusim další knihu.
Z počátku knihy jsem byla trochu plachá.A protože vím,že když jsem z četby zmatená,nesmím knihu odložit.Musim se dostat do autorova stylu psaní.
No,a opět se mi to potvrdilo.Když jsem to dostala do krve bylo to fajn.
Trápení a bolest ze ztráty člověka a ztráty své vlastní sebeúcty.Jo za mě jo,přečtu si i další knihy od autora.
Kniha mě bohužel moc neoslovila, nejvíc mě asi iritovalo jméno Evelyn, které se do děje absolutně nehodilo :-D. Námět není úplně špatný, ale zpracování mi přišlo dost jednoduché a bez nápadu.
Půjdu zcela proti proudu, protože kniha mě ničím kromě obálky a anotace neoslovila. Těžkopádný příběh, od kterého jsem čekala mnohem víc. Dějová linka se točila spíše kolem úvah a pocitů hlavního hrdiny ( za mě dost otravných ). Krimi zápletka by snesla více prostoru .
Jak píší ostatní čtenáři, i já měla problém se začíst. Zpočátku šlo i Michalovy pocity a jeho filosofické úvahy nad jeho ztracenou, mrtvou láskou, Evelin.
Teprve, když se vrátí k otci, do rodné vísky, začíná být děj knihy zajímavý a ke konci i napínavý. Kniha mladého autora se mi líbila.
Od knihy jsem čekala něco víc podle komentářů od čtenářů ale i přesto se kniha četla dobře. První polovina knihy je trochu nezáživná ale od druhé poloviny to má spád a dej krásně ubíhá.
Příběh mladého muže, který se po životní změně snaží začít jinde a jinak. Ale minulost mu tuto možnost odpírá. Po návratu do rodné hroudy se znovu roztáčí kola osudu. Konec překvapil, tento autor mě baví.
Zajímavý příběh s překvapivým koncem. Bohužel mi vadilo, že ač se příběh odehrává na jižní Moravě, bylo použito pražské nářečí. (bejt, přísnej, pokaždý, divný.....).
Začátek knihy vypadal hodně slibně. S nadšením jsem tedy pokračovala ve čtení a postupně mě kniha začala nudit. Hodně mi to připomnělo autorovu prvotinu. Kdy se kniha taky točila o vztahu kolem otce a syna.
Ale zachránil to konec. Ten jsem opravdu nečekala. A nemohla přestat ani číst. I když musím dát hvězdičku dolů za tu podobnost vedlejší linky. Tak i přesto jsem nakonec z knihy byla velmi mile překvapena. A moc mě baví, že prostě nevím, co od autora čekat. Jeho knihy prostě mají svoje kouzlo, které čtenáře dokáže oslovit.
Knížku hodnotím celkově spíš pozitivně, přečetla jsem ji během jednoho víkendu a ty dva dny mi to trvalo jenom proto, že jsem měla spoustu jiné práce. Knížečka je to malá, útlá, ale příběh je zajímavý a i rozuzlení onoho tajemství má něco do sebe.
Snad i vzhledem ke svému věku jsem se ze začátku domnívala, že hlavní hrdina bude cca čtyřicátník. Překvapilo mě, že se jednalo o šestadvacetiletého mladíka. Nějak mi s jeho věkem neladilo dohromady jeho uvažování, myšlenky a to, jak strašně ho v osmnácti sejmula smrt jeho přítelkyně. Zdevastovalo ho to na řadu let a to mi u vztahu postpubertálního mladíka nepřišlo moc reálné. I když možná právě naopak proto ten vztah a jeho konec tak prožíval. Nevím. Na mě tam těch rozervaných osudových vzpomínek bylo už moc, připadala jsem si chvílemi jako bych četla nějakého klasického ruského autora.
Ale když jsme se v ději vrátili do reality a řešili problémy s otcem či ono avizované tajemství, tak to bylo celkem fajn čtení.
Kdybych se mohla autora na něco zeptat tak by mě zajímalo, proč sebevrahovi stojícímu na okraji mostu vložil do ruky právě Svijany? :-)
(SPOILER) Většinu knihy Michal neustále pije a skuhrá nad smrtí své přítelkyně. Toho na mě bylo příliš. Zbytek knihy je děj, který není špatný. Bohužel na nějaké lepší hodnocení toho bylo málo. Asi si někdy v budoucnu od autora něco dalšího přečtu, ale spěchat na to nebudu.
Štítky knihy
přátelství homosexualita vraždy láska smrt rakovina, nádory tajemství rodinné vztahy alkoholismus maloměsto
Autorovy další knížky
2019 | Pamatuj na smrt |
2021 | Zvěsti |
2021 | Šepot v bouři |
2022 | Já, Smrt |
2022 | To přichází děsy |
Náročnější kniha s popisy pocitů,jak asi člověku je,když někoho ztratí navždy.Dobře se čte ve výsledku,pro mě pozitivní.